Anything for Jackson

Hned v první minutě je starším párem unesena a uvězněna mladší těhotná žena a tak to vypadá, že nám bude naservírováno průměrné thriller/drama. To by však bylo moc jednoduché. Mladá žena se snaží utéci, ale starší pár je zdá se vždy o pár kroků napřed. Pak však film nabere úplně jiný směr po provedení satanistického rituálu. Náhle jedna strašidelná scéna střídá druhou a dům rychle zaplaví hromada těl, která staříci ani nestíhají odklízet. Jelikož se v hororu nachází nejen spousta strašidelných a nepříjemných scén, ale také je zde perfektní nepředvídatelný příběh se zajímavou zápletkou, dokonalým vyvrcholením a (jak už to tak bývá) perfektně zaobleným otevřeným koncem. Nemám jinou možnost než dát plný počet. 90% (16.01.2021)

Bromazepamum ketazolam avizafon multidosis! Tak přesně tímhle zaklínadlem z odborné středověké publikace Malleus aptum jsem se jednou snažil vyvolat pekelníka, který by oživil mé dávno mrtvé iluze o tom, že lidi ve skutečnosti nejsou až takové kurvy. Byli, a i přes mohutné vyvolávání se na mě ten rarach těžce vysral, asi zrovna někde prcal Vetchého, a já skončil na oddělení klinické démonologie, kde ze mě museli enormními dávkami mámtovpičismu vymítat nechuť vegetovat. Taky mi dost pomohlo, že jsem tam tenkrát potkal Ježíše. Měl mastné vlasy, mykotické nehty, vyhnité zuby, od hřebíků rozpíchaná předloktí, smrděl, pořád po někom somroval cigára a bez přestání nesouvisle blábolil o tom, že nás jeho fotr jednou všechny spasí, jen co on prý konečně sežene dostatek receptů na pseudoefedrin. Mě tedy spasil. Když totiž narazíte na někoho, komu jebe doopravdy, uvědomíte si, že jste na tom mohl být ještě daleko hůř, tak nějak se nad všechno racionálně povznesete a duch už nikdy nezvítězí nad hmotou. To tadyhle slizký dědek s cáklou bábou evidentně objevili daleko účinnější manuál, hned vyplnili přihlášky do mnohem progresivnější reanimační církve, Belzebub vykouk na první dobrou a z hmoty si udělal karboše, které dost ulpívaly mezi zuby, zatímco Ježíš celou dobu jen někde lhostejně squatoval. A je z toho peckovní, neotřelý a atmosférický kanadský bizárek, který satanžel kapku degradovali zjevně bezradným závěrečným myslomrdem. Trochu škoda, nicméně i tak pořád kulantní nadstandard, a Justýna Gé Pije určitě budu i nadále šmírovat. (08.02.2021)

"Ut aosoth meum sanguinem, divná bábo, čert tě vem, dedi sanguinem commutant, dědek s ksichtem jak mutant, ut suus reddet animam, teď už černou duši mám, pulmonis apud, teď už jsem kaput." Svatá pravda. Exorcismus už se přežil, vymítání už není cool. Co dnes frčí je inverzní proces, čili vmítání. Tedy nikolivěk "Zlý duchu, opusť toto tělo!", ale "Duchu náš milovaný, vstup do tohoto novorozence." Bohužel, naši dva osiřelí prarodiče (5 hvězd za casting, takové ksichty aby pohledal) používali při překladu satanské knihy humpolácký google překlad a pak i amatérský a neodborný postup při vmítání, takže se jim v baráku začali duchové množit jak posedlí králíci. Je to inovativní a sympaticky hravé. Např. policistka, která si místo záchrany těhulky vystřelí mozek (a pak to samé opakuje celou noc), nebo morbidní pavoučí černoch, pokoušející se čelistí o císařský zubořez, aby mohl hupnout do miminka. Jenže do těhulčina bříška se neprohryzal, páč měl svou černou hlavu i s nenažranou hubou pevně obalenou igelitem. Můžeme jen hádat, jak kdysi umřel. Že by Kukluxklan? :-). (20.03.2022)

Očekával jsem záležitost, která by se ráda dostala alespoň k průměrnému hodnocení, takže můžu s klidem připustit, že mě kanadští (ano, skutečně kanadští) tvůrci dokázali příjemně překvapit. Myslel jsem, že mi bude předvedena více či méně slabomyslná bubuzáležitost, jejíž děsivost bude spočívat v nehorázné náloži předvídatelné nudy, takže mě konspirační činnost operativců místní satanistické buňky až nečekaně bavila. (17.04.2021)

Jako jo, je to dobrý. Povedenej malej film, kterej funguje jak má a nemá hluchý místa. Ale... Můžu ho mít rád? Nejspíš ne. Bohužel se jede mód, kterej vyžral mozek většině současných západních (nejen) tvůrců. A tím je (pro levičáky) zásadní téma současnosti: klasický rodinný model je toxický, nefunkční a přináší jen zmar. Největším neštěstím a zlem pak jsou pro děti jejich rodiče. A tak opět můžeme sledovat na chlup stejnej scénář jako u Color Out of Space, a to pozvolný rozklad (zbytků) rodiny. Opět jsou všechny (bělošské) mužské postavy vykresleny v negativním světle, buď jako slaboši, podivíni nebo hajzlové. Taky tu máme jednu symbolickou (ale absolutní) černošskou oběť (jo, tu s igelťákem přes hlavu). Opět tady je jedinou racionální a kladnou postavou, která chce do chaosu zavést pořádek, černošská postava (jediná to naděje zdegenerovaných bělochů), a opět neuspěje (bílým není pomoci). A opět vše končí absolutním zmarem. Je to furt dokola, ať už koukáte na věci od Mikea Flanagana, nebo prostě můžete naslepo hodit vidlema, a na druhým konci bude stejnej umrčenej marast. Moc se těším, až tahle generace politicky korektních cuckoldů odejde, a nastoupí nějaký obrozenecký hnutí. (09.02.2021)