Purpurová barva

Velice silný film od skvělého režiséra, který snad žádný film nenatočil špatně. Navíc debutující Whoopi Goldberg, která si hned střihla hlavní roli a hned naprosto neuvěřitelně skvěle jí zvládla. Whoopi jsem věřila každé slovo i gesto a bylo pro mě neuvěřitelné zjistit, že jí bylo 30 let když hrála 14-ti letou dívku. Každopádně nebyla jediná, která to skvěle zahrála, vlastně za to mluví všechny nominace a proto je pro mě tak šokující, že film nezískal ani jednu sošku. Je to velká škoda, protože tak skvělý film se silným příběhem by si zasloužil alespoň tu jednu. (31.03.2015)

Z mého pohledu jeden z méně úspěšných Spielbergových humánních projektů. Napřed to nejhorší: závěr je šíleně natažený a přecukrovaný. Má to reálný základ ve faktu, že na stáří se člověk stává pokornějším a smířlivějším, ale jednak ne každému je takové prozření dopřáno, a jednak až taková selanka to zase není. --- Jinak je to dobré a zajímavé. Životní příběh jedné černošky z Georgie (nebo Severní Karolíny, ve filmu jsou odkazy na obě místa) od začátku do třicátých let 20. století. Otázka rasové diskriminace s výjimkou jedné scény zůstává v pozadí. Je to spíše o bídě a surovosti, kterou si černoši přivezli nejspíš už z Afriky a v Americe dosud neměli dost času a příležitostí se z ní vymanit. Hrozné, a nevím nevím, zdali bych si v té době a na tom místě přál, aby mí černí spoluobčané bez překážek vykonávali své volební právo. --- Ve srovnání s nedávno viděným Taylorovým The Help je tohle vyprávění nekonečně realističtější a hodnotnější. Při vší hrůze vidíme, že černoši mohli mít majetek, mohli si vydělat, někteří docela prosperovali, a jakýsi pokrok pozvolna dorazil i k těm méně přičinlivým. Politická práva ovšem neměli, ale když to porovnám, jejich šance na důstojnou existenci byly přecejen vyšší, než jaké měli moji rodiče za Husáka. Nemyslete si, velmi mnozí to měli tak neodčinitelně kádrově polepené, že změnit barvu kůže - tedy vstoupit do partaje - nemohli o nic snadněji, než ti černoši. A velmi často to nebyli ti nejzabedněnější a nejhrubější mezi námi, nýbrž zrovna naopak. --- To srovnání mě jen tak napadlo, když ke mně dorazila zpráva o úspěchu Purpurové třešničkové partaje v posledních volbách. Někdo se negrem narodil, a jiný jím zkrátka chce být. (11.11.2012)

Bohužiaľ u mňa jeden z najslabších Spielbergových filmov. Myšlienka bola pekná, ale predlohu k filmu by som zase na Pulitzerovu cenu veru nevidel. Dosť všedné, veľa nezáživných miest, minimum emócií a slabšie dramatické spracovanie. Tiež ma dosť iritovalo to časté vyspevovanie a smiešna melodráma, aj keď chápem, že to k tej černošskej kultúre patrí. Veľmi slabý priemer. 50/100 (04.10.2018)

Purpurová barva je fantastická a to nejen zásluhou rejži. Je to Spielbergův nepříliš okoukaný diamant a naprosto přesně zapadá na své místo v jeho geniální filmové klenotnici. Nechápu, kde vzal odvahu natočit takovouhle těžkopádnou látku pouze s černošskými herci, pričemž třeba Whoopi fakt nebyla známá. Ale povedlo se. I Danny Glover a Oprah Winfrey se vytasili s naprosto přesvědčivými hereckými výkony. No kdyby tenhle film dávali v tv stejně často jako Indiana Jonese bude stejně oblíben, ale toho se nedočkáme, a tak to bude i na dále Spielbergův skrytý klenot. (04.12.2011)

Vůbec nechápu, proč je film odvyprávěný takovým způsobem, jakým odvyprávěný je. Úvodní "dospívající" půlhodina byla naprosto brilantní. Spielberg rozjíždí nekompromisní drama a ukazuje high class filmařinu. Jen si všimněte, jak působivě vystavuje během prvních 30 minut napětí. V momentě, kdy se však posouváme o nějaký ten časový úsek dál a hlavní hrdinku přebírá pod herecká křídla Whoopi Goldberg, mění se, pro mě zcela nepochopitelně, drama o rozdělení dvou sester na roztříštěné a nesourodé vyprávění o životě černošské komunity. Co hůř, dramatické momenty jdou zcela do pozadí a žánr chvílemi koketuje téměř s groteskou (hrnec spadne na hlavu, člověk propadne střechou atd.). Emoce a prožívání osudu hlavní postavy jsou díky tomu silně potlačené a z ambiciózního dramatu je bezkonfliktní limonáda bez většího režijního rukopisu velkého Stevena. Závěr, snažící se naplnit očekávaný oblouk, zas trochu nakopne ospalý a znuděný děj, ale rozpačitý dojem z celku moc nezachrání. Opravdu nechápu, jak se to mohlo stát. V úvodu jsem byl neskutečně nadšený, o 2 hodiny později již jen spokojený, že je konec. 6/10 (19.10.2017)