Strakonický dudák

Neveřil jsem, že Tylova hra se dá takhle neskutečně pokazit. Zatímco kniha byla velmi slušná, tak tento film je příšerná nuda, která se vlastně své předlohy téměř nedrží. Odchylek je zde více než by bylo zdrávo. Nějak mi to celé nesedělo. Zejména hudba byla příšerná a nějak mi prostě nekorespondovala s dobou. Tento film je prostě strašný. Je strašný natolik, že mě v jedné fázi dokonce dokázal uspat. Dovolím si ho tedy ocenit odpadem, který nezvrátí ani příjemná menší role Rudolfa Hrušínského. (09.05.2012)

Až otrocky věrné divadelní předloze a to formou i obsahem.. Tylovo dobové vlastenčení se skvěle shodovalo s komunistickým národovectvím 50. let a tak měl snímek prioritu jak ve výběru materiálu (jeden z prvních barevných filmů u nás) tak hereckým obsazením. Hlavní hrdina v podání J Mixy je nevýrazný, ale vedlejší postavy ztvárňují přední herci té doby, zejména Hrušínský je ve své záporné roli Vocilky výborný. Dnešnímu divákovi už nemá tenhle kousek příliš co nabídnout, především pro absenci humoru a nadsázky typických pro úspěšné klasické filmové pohádky. Filmu prostě chybí nadhled a poetika, skutečná pohádková atmosféra. Nyní je to už jen pietně zpracovaná klasika a doklad dobového myšlení. V paměti zůstane snad jen slavná scéna s poletujícími duchy pod šibenicí. Celkový dojem 50 %. (30.12.2007)

Při vzpomínce na Steklého adaptaci Tylovy hry se každému, přes veškerou vlasteneckou snahu vybaví především hrůzostrašná scéna na šibeničním vrchu. Ještě hrůznější je však aspoň pro mne výkon Josefa Mixy v hlavní roli. Nicméně film má zajímavou atmosféru, skvělý obraz a kolorit, pompézní scény s vílami a o svátcích si vydobyl své místo na obrazovce. Zcela nadčasový je Vocílka, který nakuká Švandovi, že je muzikant světového významu a skrze jeho kumšt si nacpe vlastní kapsy. Podobně jako dnes Karel Peterka (a spol), který něco podobného nakukal Evě a Vaškovi. (18.07.2008)

Do skutečných pohádkových legend 50. let tomuto dílu něco chybí, ovšem i tak jde o příjemnou podívanou. Mj. lze na ní pozorovat posun v otrlosti diváctva - zatímco vyšším ročníkům dříve způsobovala závěrečná scéna u šibenice nejednu těžkou chvíli, dnešní děti zodolněné Pánem prstenů a spol. se při jejím sledování pouze smějí. (26.12.2009)

Naivita byla asi tvůrčím záměrem soudruha Steklého. Filmu se musí uznat krásná staročeská výprava. Na hercích, hlavně na Peškovi, je vidět, že si ve filmu rádi zahráli. Bojužel i přes své klady mě Švanda nikdy moc nebavil a ani moc nelíbil. Ale závěrečné bububu u šibenice mě vždy pobaví-v tom dobrém slova smyslu. (05.11.2009)