Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Nejznámějším dílem českého klasika Josefa Kajetána Tyla je romantická báchorka "Strakonický dudák aneb Hody divých žen". Vypráví o chudém vesnickém muzikantovi, který se v touze po bohatství a slávě vydá daleko do světa. Na cestu dostane neobvyklý dar – jeho matka, lesní víla Rosava, mu vdechne do dud čarovnou moc. A Švanda jde skutečně od úspěchu k úspěchu. Vydělává spoustu peněz a všude ho znají, na druhé straně se vzdaluje rodné vesnici i své milé Dorotce. Místo radám dobrých přátel raději naslouchá pochlebovačům v čele s protřelým světoběžníkem Vocílkou. Teprve prudký pád mu otevírá oči… Ze tří filmových zpracování je divácky nejoblíbenější adaptace z roku 1955 Karla Steklého. Titulní postavu zde hrál (stejně jako v té době na jevišti Národního divadla) Josef Mixa, Švandovu milou Marie Tomášová, Vocílku Rudolf Hrušínský, Kalafunu Ladislav Pešek a Rosavu Vlasta Fabianová. (Česká televize)

(více)

Videa (4)

Rozhovor 2 - Věra Benšová

Recenze (73)

Frajer42 odpad!

všechny recenze uživatele

Neveřil jsem, že Tylova hra se dá takhle neskutečně pokazit. Zatímco kniha byla velmi slušná, tak tento film je příšerná nuda, která se vlastně své předlohy téměř nedrží. Odchylek je zde více než by bylo zdrávo. Nějak mi to celé nesedělo. Zejména hudba byla příšerná a nějak mi prostě nekorespondovala s dobou. Tento film je prostě strašný. Je strašný natolik, že mě v jedné fázi dokonce dokázal uspat. Dovolím si ho tedy ocenit odpadem, který nezvrátí ani příjemná menší role Rudolfa Hrušínského. ()

xenopus 

všechny recenze uživatele

Kdo zná originál divadelní hru, musí uznat, že film je vyprávěn téměř doslovně, bez odchýlení v ději a s častou doslovnou citací. Jenže jako film to moc nefunguje. Vypadá to, že tvůrci si zcela neujasnili koncepci, a proto nevím, zda sleduji filmovou interpretaci hry jakožto národní báchorky nebo sociálněrealistický obraz českého venkova s výrazným folkloristickým podtextem. Kouzlo českého venkova poloviny 19. století se ztratilo s rozoráním mezí, takže exteriéry s lány v pozadí dojem trochu kazí, zvlášť, když je všude přítomná režisérova snaha o zachycení poetiky venkova. Jestli je lepší film nebo hra, to si musí rozhodnout každý sám; rozhodně ale není špatný nápad kouknout spíš na film - zvládnete to doma, za kratší dobu a klidně v pyžamu s pivem na břichu. Josef Mixa (Švanda) je herecky zastíněn jak Peškem (Kalafuna), tak i Hrušínským (Vocilka). Ho(r)dy divých žen až tak divé nejsou, zkrátka jediný důvod, proč se na to podívat, je spíš kulturní a historicko-literární hodnota předlohy. ()

Reklama

wosho 

všechny recenze uživatele

Naivita byla asi tvůrčím záměrem soudruha Steklého. Filmu se musí uznat krásná staročeská výprava. Na hercích, hlavně na Peškovi, je vidět, že si ve filmu rádi zahráli. Bojužel i přes své klady mě Švanda nikdy moc nebavil a ani moc nelíbil. Ale závěrečné bububu u šibenice mě vždy pobaví-v tom dobrém slova smyslu. ()

burton 

všechny recenze uživatele

...a nejšílenější jsou duchové u šibenice. Bála jsem se jich pravidelně dlouhá léta a přála si, abych už byla velká a nemusela se bát. To se mi splnilo a teď už se teda nebojím....těch duchů. Těhle duchů. No chápete mě, těch ve filmu......Jinak - na cesty se nechystám, páč nechci dorazit někam, kde mi za moje láskyplné, nevměšujícíse a pozitivní dudání useknou hlavu. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Tylova alegorická hra plná odvahy, lásky, žárlivosti a pohádkových kouzel byla v tomto poněkud barvotiskovém filmovém ztvárnění scénáristou a režisérem Steklým zmrzačena do podoby jakéhosi socialistického kýče, v němž je Švandova lehkověrnost vyměněna za primitivní tupost a malebná česká krajina povýšena, dle očekávání, nad chaos a kluzkost cizí (orientální) říše. Mixa byl herec veskrze průměrný, naštěstí se vedle něj objevili Pešek, Hrušínský a Fabianová... Ve zpětném pohledu se ale jedná o silně antikvární záležitost, k níž současný divák bude přistupovat nejspíše s opatrností a mírným pobavením, jako k historickému artefaktu. ()

Galerie (30)

Zajímavosti (2)

  • Natáčelo se v Cholticích u Pardubic a v obci Pištín. (M.B)

Reklama

Reklama