Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Nejznámějším dílem českého klasika Josefa Kajetána Tyla je romantická báchorka "Strakonický dudák aneb Hody divých žen". Vypráví o chudém vesnickém muzikantovi, který se v touze po bohatství a slávě vydá daleko do světa. Na cestu dostane neobvyklý dar – jeho matka, lesní víla Rosava, mu vdechne do dud čarovnou moc. A Švanda jde skutečně od úspěchu k úspěchu. Vydělává spoustu peněz a všude ho znají, na druhé straně se vzdaluje rodné vesnici i své milé Dorotce. Místo radám dobrých přátel raději naslouchá pochlebovačům v čele s protřelým světoběžníkem Vocílkou. Teprve prudký pád mu otevírá oči… Ze tří filmových zpracování je divácky nejoblíbenější adaptace z roku 1955 Karla Steklého. Titulní postavu zde hrál (stejně jako v té době na jevišti Národního divadla) Josef Mixa, Švandovu milou Marie Tomášová, Vocílku Rudolf Hrušínský, Kalafunu Ladislav Pešek a Rosavu Vlasta Fabianová. (Česká televize)

(více)

Videa (4)

Rozhovor 2 - Věra Benšová

Recenze (73)

ripo 

všechny recenze uživatele

Spory o dílo a jeho výklad zakladatele moderního českého divadla J. K. Tyla, našeho nejlidovějšího divadelního klasika, se vedou už drahnou řádku let — a neustaly ani po roce 1945, kdy se mohl zdát poměr soudobého kulturního života k Tylovi jasný. I po roce 1945 jsme ještě byli svědky nejednoho sporu o pojetí Tyla, zejména jeho nejproslulejší dramatické báchorky — „Strakonického dudáka" (k sporům přivedla zejména inscenace Národního divadla). „Buržoasní kritika," píše K. Stekly ve svém úvodu ke scénáři, „nejen nedocenila Tylovo literární dílo a významnou úlohu, kterou sehrála Tylova dramata v přípravě roku 1848, ona naopak podceňovala a zamlčovala v jeho tvorbě vše zdravé, bojovné i revoluční. Prostotu a ryzost citu, jímž jsou naplněny všechny Tylovy lidové postavy... hanlivě označovala jako „neuměleckou sentimentalitu." Teprve naše doba, zejména zásluhou nadšeného propagátora Tylova díla akademika Zdeňka Nejedlého, který postavil Tyla hned vedle Smetany a Němcové, přinesla možnost „očistit" velké Tylovo dílo od zkomolenin, jimiž ho chtěla pokroutit buržoasní kritika a od nánosů měšťáckých inscenací Tylových her v minulosti". Právě „Strakonický dudák" nejvíce doplácel na snahy našich divadelníků, kteří se snažili Tyla vykládat po svém, „zmodernisovat" jej. Režisér Karel Stekly, který je i autorem scénáře tohoto filmu, si nevybral úkol nijak snadný. Šlo o to, aby film podle nejznámější Tylovy hry se vyhnul všem povrchním, i když svůdným efektům, jaké právě tato hra filmaři nabízí, a aby prostě, lidsky srozumitelně tlumočil její jádro. Zdá se, že tomuto úkolu, totiž vyprávět filmem skutečného, nefalšovaného Tyla, nezůstal Steklý dlužen. Filmový přehled 45/1955 ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Nádherná je ta naše Česká zem a nabízí množství nepřeberné inspirace. Tyl to moc dobře věděl.Švanda dudák se rozhodne jít do světa vydělat peníze, aby se mohl oženit se svou milovanou. Scéna u šibenice mě děsí ještě dnes. Možná, že všechno kazí jedině fakt, že Tylovy nádherné hry patří k povinné školní četbě. ()

Reklama

corpsy 

všechny recenze uživatele

Ak by som mal porovnávať s ktoroukoľvek dnešnou rozprávkovou (s)hitovkou Made In Czechoslovakia ( kde už len čakám, kedy kto vytasí z gatí mobil ), tak táto snímka z toho vychádza víťazoslávne. Poetické hranie ( dnešné herecké výkony naozaj nemajú rozprávkového ducha ) a vizuálne poňatie ( štúdiová výprava má v tomto prípade veľký podiel na atmosfére filmu ), robia z tohto priemerného diela predsa len niečo viac. ()

Pitryx 

všechny recenze uživatele

Já tenhle příběh, nebo chcete-li pohádku nikdy rád neměl. Vždy jsem měl pocit, že jsou to dva příběhy a pár motivů, mimochodem zčásti ukradených z jiných zdrojů, v jednom. Tato verze mi připadá o trošku horší nežli její předchůdce. Na můj vkus je tu dost hlucho. Zase musím uznat, že má oblíbená scéna se strašidly je zde lepší. Přesto jeto film dobře zpracovaný a svým způsobem snad i zábavný. Myslím, že obě verze mají co říci, a jsou si hodně podobné. Ovšem tato barevná je více pohádkovější. ()

cariada 

všechny recenze uživatele

Opět jedna z těch prvních filmových pohádek, která se zase tak moc často nevysílá. Na můj vkus se toho v pohádce moc neděje a má to skoro dvě hodiny. Hrdina jde do světa, chytne se špatnýho člověka. Jeho dívka ho jde ještě s kamarádem hledat, on je odežene. Pak se vrací domů opět potká špatného rádce Vocílku a zase se od něj nechá balamutit. Jeho dívka ho opět nedokáže přesvědčit ,aby se změnil. Naštěstí je tu Švandova máma , zakletá lesní panna, která jí prosí o pomoc. Za zmínku stojí hlavně konec na šibeničním kopci, ten je slušně děsivý a na svou dobu velmi dobře udělaný. Jinak je to docela o ničem a celé by to mohlo zabrat tak 70 minut. Nejlepší postava je jednoznačně Vocílka v podání Rudolfa Hrušínského ten toho záporáka zahrál dokonale. ()

Galerie (30)

Zajímavosti (2)

  • Natáčelo se v Cholticích u Pardubic a v obci Pištín. (M.B)

Reklama

Reklama