Temno

Jiráskova předloha byla, jak se patří, upravena marxisty, takže se dočkáme P. Firma šlapajícího sektářům na nohy botami pobitými hřebíky. Že je to soudně vyvrácená lež, ale jděte, koho by zajímala pravda. Ta je strašně nudná a nebezpečně vyznívá ve prospěch Katolické církve – což ostatně ani jinak nemůže být. Služebníci otce lži tento film jistě ocení. (02.07.2014)

Adaptace Jiráskova románu byla udělaná profesionálně velmi dobře, škoda, že jsem ten román četl asi v roce 1978, takže si už děj moc nepamatuji a nemohu srovnávat. K jeho výrobě se sešli herci, kteří už měli ve filmu něco za sebou (Pištěk, Boháč, Trégl, Martin, Dostal) s generací nastupujících (Švorcová, Cupák, Švarc). Bylo to sice dost dlouhé,, ale těžkopádné se mi to nezdálo, možná bych reprízu hned vidět nemusel. Boj proti Koniášům je odvěký a nekončí, vždycky se z knihoven vyřazují knihy, které nejsou po vůli toho kterého režimu. (10.12.2019)

Lehce toporné ztvárnění temného období rekatolizace a germanizace českého území. I tak si lze z filmu vzít určité historické poznatky, i když je vše tlačeno do extrému. Mlaďoučká Jiřina působila trochu roztěkaně a ostatní také moc nezaujali. Možná až na fanatického jezuitu v podání M. Růžka. Film je pro mě za tři, nicméně na protest proti zdejším samozvaným historikům, kteří mají naprosto jasné a přesné informace o tomto období (nejspíše ho zažili), a jejichž bezduché a primitivní vyjádření si lze přečíst, dávám o jednu navíc. (snížil jsem se k návštěvě profilů zdejších odpadů...první dva jsou zmanipulovaní katolíci - což tedy lze pochopit, oni za to nemůžou, jsou to jen loutky a další nejspíše mulťáci, zaměřující se hlavně na filmy z 50.let - jejich žvásty není nutné brát vážně) (13.08.2014)

Nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte! Přepracovaný Jiráskův text nebyl objektivní pravdou již v době svého vzniku a v období skutečného temna, tedy v padesátých letech, bez výjimky simuloval komunistické revoluční myšlenky, zatím jen předurčené v odkazu Mistra Jana. Po technické, výtvarné a hudební stránce Steklého barevný velkofilm předjímá pozdější Vávrovu husitskou trilogii, zde ještě bez výraznějšího přispění hereckého ansámblu. Výjimku tvoří snad jen Martin Růžek v roli fanatického pátera Koniáše a dvaadvacetiletá Jiřina Švorcová coby myslivcova dcera Helenka, váhající mezi láskou a vírou. Která strana mince zvítězí není třeba dodávat. (24.08.2014)

Jedna z mnoha adaptací milovaného i nenáviděného Aloise Jiráska. Film jsem viděl až dnes prvně, ale knihu jsem četl za svých studiích na průmyslové škole, a když jsem odevzdával souhr přečtené literatury, nikdo mi nevěřil, že jsem knihu opravdu četl. Četl a moc se mi líbila, i když musím přiznat, ač jeho obdivovatel, román je poznamenán svým časopiseckým původem. Některé pasáže jsou sice zajímavé, na druhé straně, rozvolňují rytmus knihy. Jirásek nesporně patří k našim velkým spisovatelům a jeho díla byla útěchou národu v jeho těžkých chvílích. Bohužel, za minulého režimu byl tak glorifikován, až se mnoha lidem zprotivil - hlavně díky Zdeňkovi Nejedlému (ministrovi kultury), jeho vášnivému milovníkovi, pod jehož patronací, vznikali jeho adaptace (někdy i pod přísným dohledem). Filmový přepis je poznamenán dobou vzniku, veškerá vrchnost, cizinci, katolíci a přisluhovači jsou vypodobněni jen v těch nejhorších barvách, zatímco lid tížen svým poddanstvím, je spravedlivý, vlastenecký a oddaný myšlenkám husitským (samozřejmě, nechápáno v náboženské rovině). Mnoho věcí z románu, nikoliv nelogicky, je vynecháno, přeci jenom do jednoho filmu nelze nacpat všechny události, proto by knize více slušela seriálová podoba, jako u F.L. Věka. Jak se na státní zakázku sluší, film je odveden na velmi dobré řemeslné úrovni, kostýmy, kulisy, herecké osazenstvo, přesto tomu všemu chybí trochu více citu. (16.11.2011)