Nebe a země

Zakončení vietnamské trilogie, které není moc známé pro široké spektrum lidí, ale tak je to špatně. Stone nám ukázal v první polovině vietnamskou válku z pohledu dívenky, která ji celou prožila a následně zdokumentovala ve svých memoárech, z kterých čerpal tento film. Film neukazuje až na pár výjimek ani tak samotné válčení, ale spíše poukazuje na dopad války na civilní obyvatelstvo, které s ní ale absolutně nemá nic společného, a stejně musí trpět. Druhá polovina, kde ne scénu přichází Tommy Lee Jones, se zabývá posttraumatickými stavy z války. Ačkoliv jste v bezpečí svého domova, tak si válku promítáte pořád dokola a dokola, své činy vykonané v bojových akcích se vám zjevují ve snech a po tom všem začínáte být nebezpečný i svému nejbližšímu okolí. Výkon Hiep Thi Le bych zařadil na piedestal. Nemusíte být vůbec známý, abyste předvedli parádní výkon se vším všudy. Tommy Lee Jones se objevil docela pozdě, ale i tak byl nepřekonatelný (při scéně s brokovnicí, kdy chtěl odpravit svou manželku, se mi tajil dech z toho, jak mrazivě to dokázal zahrát). Ačkoliv není příběh nějak růžový, tak je vše odvyprávěno nesmírně poeticky a hlavně v doprovodu úžasné hudby. Tento film je perfektní příklad toho, že válečný film nemusí mít jen akci, aby vás strhl. Stačí jeden pravdivý, skoro až neuvěřitelný příběh plný nehezkých momentů, abyste byli unešeni. Stone tohle prostě umí. Za mě dávám 89 % (18.07.2017)

"V jeho velké, drsné tváři bylo vše, co jsem na Americe milovala.." Naprosto skvělá filmová záležitost, která rozhodně nestojí ve stínu dalších dvou filmů Olivera Stonea, samozřejmě mluvím o filmech Četa a Narozen 4.července, tvořících dohromady triptych o válce ve Vietnamu, tentokrát opět z tak trochu jiného, byť očekávaného pohledu.. Tentokrát totiž sledujeme příběh těžce zkoušeného národa očima chudé Le Ly, nejmladší dcery "rolníka".. Rozdělení země, nechutná zvěrstva jednotek Vietcongu i samotnou Vietnamskou válku Stone servíruje sice dostatečně realisticky a syrově, jak už jsme si u jeho snímků zvykli, ale nadmíru přínosně také s důrazem na mluvené slovo, ať už v podobě Le Ly v pozici vypravěčky, byť právě tento způsob jakéhosi líného dovysvětlování mi většinou příliš nesedí, či případně samotnými dialogy, aniž by si liboval v přímém zobrazení toho všeho násilí a krutosti, což nabízí vítaný protipól zejména k již zmiňované Četě.. Nahlížíme nejen do historie, ale i do kultury, tradičních zvyklostí i buddhismu, což ovšem podle mě patří ke slabinám tohoto snímku, protože právě přetěžká duchovní linka táhnoucí se celým příběhem značně brzdí plynulost a svižnost filmu a zbytečně jej prohlubuje, ačkoliv je zřejmé jak je pro Le Ly důležitá.. Ani romantická stránka filmu obzvlášť díky podivně překotnému vrstvení scén jedné na druhou nedokáže z potenciálu, který skutečný příběh, jímž se Stone inspiroval, bezesporu skýtal, vyždímat maximum.. A tak nad vším ostatním výrazně vyčnívá snad jen famózní výkon Tommyho Lee Jonese, přestože jeho rozrytá tvář nedostala tolik prostoru, jak by se mohlo zdát, neskutečně magická kamera filmového malíře Roberta Richardsona a parádní soundtrack, pod nějž se podepsal známý japonský multiinstrumentalista Kitaró.. (04.06.2013)

Stoneovská agitka, velmi povrchní a bohužel zároveň nabubřelá. Iritovalo mě, že všichni mluví anglicky. Co hůř, iritovalo mě, že se všichni chovají hrozně americky a celý film, který se tak moc vydává za "pohled z druhé strany", tuhle roli rozhodně neplní a není tomu ani blízko. Má to pár silných kusých momentů, ale záměr Stoneovi rozhodně nevyšel, (04.08.2013)

Oliver Stone se potřetí podíval na válku ve Vietnamu a tentokrát očima těch co byli mezi mlýnskými koly. Inspirován skutečným příběhem Vietnamské migrantky provede diváka vším tím lhaním, které se snaží ospravedlnit zbytečné provokace jedné nebo druhé strany. Závěrečná pasáž kde na scénu napochoduje vynikající Tommy Lee Jones pak ukáže pravou tvář války. Obchod se zbraněmi, peníze a půda o nic jiného nejde. Na vině není nikdo a zároveň všichni. Obě strany konfliktu jsou zlo. Zvláště v této době je třeba na to myslet. (21.09.2022)

Stone vojnu vo Vietname proste nenechal len tak, nechcel aby sa na ňu zabúdalo a tak prispel ďalším dielom a opäť podľa mňa s dosť jasným posolstvom, no napriek jeho známym názorom to bolo rozumné a korektné. Miestami to bolo emočne silné a rozosmutnilo ma to, ako to dopadlo s vojakom Stevom. Malo to ozaj široko poňatý dej ohľadom priestoru a času, farebne to bolo výnimočné a miestami aj efekty sadli. Kontrasty mi nevadili, ba naopak, no to už je na každého vkuse, výnimočnosť diela však nie je až tak veľká ako napríklad u diel Narodený 4. júla, či Salvadoru. Vojna vo Vietname bola zlo, dnes to už vieme, no niektorí politici, politológovia, či odborníci si to nechceli pripustiť dlhú dobu a niektorí si na tom trvajú aj dnes, muselo však prejsť približne 10 rokov kým sa ku kritike poriadne pripojil aj Hollywood a iní filmári. Zrejme to tak bude aj s Irakom a Afganistanom pokiaľ nevymyjú dovtedy všetkým mozgy a nezastrašia ich tým, čo robia Manningovi, Assangeovi, či Snowdenovi, no bojím sa, že sa na to opäť zabudne a imperialisti vytvoria dovtedy ďalších nepriateľov, možno v podobe Iránu, Venezuely, Bolívie, či možno opäť Ruska. Túto strašnú škvrnu v dejinách na obyvateľoch juhovýchodnej Ázie však treba pripomínať a najlepšie podobnými dielami, ktoré sa neboja skritizovať žiadnu zo strán. (01.08.2013)