El Norte

,,MÁŠ PRAVDU, ROSITO. MUSÍME ZŮSTAT SPOLU. A ROZHODNĚ NEUMŘEME. PRÁVĚ NAOPAK, BUDEME ŽÍT! TAM NA SEVERU, TAM UŽ SE K NÁM TAKHLE CHOVAT NEBUDOU. VYDĚLÁME TAM SPOUSTU PENĚZ. A BUDEME MÍT VŠECHNO, CO JSME KDY CHTĚLI. PAK SE SEM JEDNOHO DNE VRÁTÍME....“ /// Tož nebudem si nic nalhávat – filmařsky z toho slabšího soudku, aneb zub času zahlodal. Ale kdo by řešil herce, když má před sebou cestu na sever … (tak to budeš chlapče potřebovat prachy, kliku a pořádný koule), páč všude je prej umřít lepší než tady doma (tam u nich vole!). Příběh dobrej. Vo tom žádná. Jen by mu prospělo trochu švihu. Zmenšila by se stopáž… jak říkám, neuškodilo. Víc než nějaká poetika americkýho snu se řeší její nebezpečí – ale tak to tam na severu chodí. Takže soucit vod Američanů asi nečekejte. Nebo jo? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem indián a chystám se zdrhnout ,,na sever“. (Bacha kámo, Chánov prej má to nejlepší za sebou…) 2.) Sním si vo tom americkým (německým, anglickým) snu. 3.) Thx za titule ,,TomStrom“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (20.08.2014)

Čím větší je touha po zlepšení osudu, tím víc překážek se staví do cesty (karmický zákon) - a nakonec: je to, čeho jsme dosáhli oním vytouženým cílem? Nezaměnili jsme jen otáčející se hlavu míchačky na beton za otáčející se vodní kolo (poselství filmu?)? A horský potok za kapající kohoutek a splach záchodu? Ovšem, je to složitější. Potomci Mayů prostě utíkají ze země, kde je zřejmě dosud vypsána odměna za indiánský skalp. Námitka (viz též Pedestrian): film je příliš emocionálně vypjatý. (11.07.2014)

Silné drámo. Dva indiánští sourozenci se vydávají z Gueatemaly na "Sever", do Spojených států. Cestou musí překonat různé obtíže (přechod hranice Mexiko/USA - perfektní scéna v tunelech!), které ale pokračují i po příchodu do států. Jak sourozence cesta i nové prostředí změnily? A změnily je vůbec? V jednu chvíli mi film (a hlavně tedy jeho hrdinové) přišel až moc naivní (jak ěnkomu sednout na lep snadno a rychle), ale to byl nejspíš záměr (konforntace čisté prostoty se zkaženou realitou moderního světa ... ). Palec každopádně nahoru, tohle by si zasloužilo být více známé. (24.02.2013)

Silný příběh je prostě silný příběh, a když je ještě skvěle zahraný a dobře natočený, tak se z toho stává jednoduše skvělý film. Tady vůbec nevadí, že se mluví španělsky. Vlastně by ani nevadilo, kdybyste neměli titulky. Ti herci jsou tak skvělý a ten příběh tak krutě krásně dojemný, že zamáčknete na konci slzu a pak si jen povzdechnete, že tak to prostě je. (11.12.2015)

Kritici si v "Severu" valnou většinou libovali - psalo se o prvním nezávislém americkém eposu, nejlepším filmu, jaký kdy byl na téma ilegální imigrace v Americe natočen, "Hroznech hněvu" pro naši dobu ... Vyskytlo se ovšem i pár šťourů, již zpochybňovali nejen uměleckou hodnotu díla, nýbrž i ušlechtilé úmysly tvůrců. K druhému se sotva mohu vyjádřit, k prvnímu - jako koneckonců vždy - jen z ryze osobního, amatérského pohledu. Nuže : závažné téma se stalo jádrem nezralé směsice vypočítavě jímavého melodramatu, obecenstvu z titulního Severu blízkých vzrušujících efektů (včetně oněch nadbytečných zvukových) a realistické kresby prostředí. Průměrně zahrané postavy (na ose od božích mayských prosťáčků přes Mexičany, vykazující svoji kulturní pokročilost směrem k Severu v první řadě jazykem nemocným vulgarismy, až po shovívavé karikatury platbyschopných bledých tváří) jsou stejně ploché a vzorečkovité jako líčení cesty do země snů, divně sestříhané a plné scénáristických volných konců, na ostří hnaných nadsázek, kontrastů a symbolů, ale i (občas chtěně ?) prostého humoru a soucitu. Sečteno, podtrženo : dílo spíš historicky než umělecky významné. (03.12.2015)