Lvi salónů

Tak trochu druhý díl Světáků s dosti osekanou zápletkou. :-) Ne, přeháním, Josef Dvořák je svébytný a drží film nad vodou scela vlastním způsobem. Jan Hartl "hraje" svou obvyklou roli ťunti a také není špatný. Ostatní ovšem nestojí za zmínku, ačkoliv plejáda herců, která se tu míhá je celkem zajímavá. Ovšem kdo by chtěl předvádět svůj životní výkon na rozestavěném sídlišti... (18.04.2012)

Těžko odhadovat, jak byly původně zamýšleny charaktery dvou zedníků, přebývajících na sídlišti v maringotce, a jak nakonec byly upraveny ve výsledku. Stejně tak je těžké usuzovat, jakou výslednou podobu měl mít film, který není až tak nezajímavý, ale je velmi těžké ho někam žánrově zařadit. Neplní totiž kritéria pro komedii a vzpírá se zabrousit do satiry, ačkoliv je to vzhledem k době vzniku pochopitelné, ale často ho to také svádí být kritikem tehdejší společnosti, ale svodům odolá. Vydal se ovšem cestou zapomnění. Kromě zajímavého a dosti netypického obsazení hlavních dvou rolí, nenabízí pro diváka takovou zábavu, jakou by si spojoval se jmény Dvořák a Hartl. Z filmu je cítit prázdnota a současně zvláštní společenský neklid, který mohl být skvěle využit jako pohled pracující dělnické třídy na tehdejší dobu. Pochopitelně se tak nestalo a film trochu neprávem zapadl. Při větší odvaze a se zdravou dávkou drzosti z toho mohl být vynikající sociálně kritický film. Vyznělo to všechno moc opatrně a hlavně v neprospěch filmu, což se ukázalo jako zásadní. 60% (24.03.2012)

Škoda, že když tak výsostný herec, jakým Josef Dvořák je, dostal velkou roli, tak takhle blbou. Socialističtí stavbaři sídlišť, se srdcem na pravém místě, kteří se nenechají okrádat, resp. republiku, a sem tam si vyhodí z kopýtka. Když přijde mladej, je potřeba ho zaučit. Ale mladej naletí. No což, život jd dál. Spousta nevyužitého potenciálu, a vlastně jsem se jen ujistil, že Janěková se před kamerou ráda svlíkala už v mládí. (06.04.2011)

Hlavní dějová linie příběhu se sestává z poznávání nejen městského života, jednoho vesnického stavbaře (Hartl), který se aspoň z počátku nechá vést starším zkušenějším kolegou, kterého dobře ztvárnil Jozef Dvořák. Ten ho učí jak získat nejlépe ženské srdce. Bydlí v maringotce na staveništích obrovských panelových sídlišť. V příběhu se dá vidět, co tehdy (1978) bylo všední a běžné – rozestavěné stavby, pražské šantány atd. Sledujeme vývoj kamarádů, jejich sny i jejich rozkoly. Dojde i na Brigádu socialistické práce. Snímek drží pohromadě výkon Dvořáka a celkem obstojné dialogy. Samotný příběh dozajista ne. Není vyjímečný, není natolik silný, aby hleděl přes ubíhající roky k nám, do současnosti. Zápletka je průměrná. Technické zpracování odpovídající zmíněnému roku, to znamená dosti špatné. Kamera podprůměrná, doprovodná hudba taktéž. Díky výkonům Dvořáka a Hartla a určité kvalitě dialogů, dostal snímek ode mě dvě hvězdičky. (20.02.2011)

Tak trefně vyjádřený "oficiální text distributora" jsem zde snad ještě nečetl a nenapsal bych svůj komentář lépe. Zdaleka se nejedná o komedii. Kdo si myslí, že příběh, kde se kluk z venkova ztrácí v životě a ve vztazích v Praze, kde jeden známý okrade druhého, může být komedií, tak v tomto případě se mýlí. Film se potácí mezi náznaky kritiky, náznaky satiry, náznaky humoru, náznaky dramatu, ale žádný není dotažen do konce. Snad i proto je dnes tento snímek již téměř zapomenutý. Zajímavý je jen tím, že rok jeho vzniku se shoduje s rokem narození autora tohoto textu. PS: vznikající sídliště byla opravdu odporná, neosobní a budící spíše úzkost. (18.04.2012)