Dvě tváře lásky

Příjemně osvěžující, mile nenucená, inteligentní komedie s lehce a přirozeně plynoucími dialogy - a s báječnou Barbrou Streisand, která znovu dokazuje, že je herečkou ne dvou, ale mnoha tváří. Ovšem nemohu opomenout ani jejího filmového partnera Jeffa Bridgese, filmovou matku Lauren Bacall ... a vlastně všechny, kteří přispěli k vlídné, úsměvné atmosféře, která ze snímku vyzařuje. (10.09.2010)

Klasická americká romantická komedie. Má to ale příjemný humor, exkluzivní a atraktivní prostředí. Někdo tímto žánrem opovrhuje, ale mě to ve chvíli sledování sedlo a příjemně jsem se pobavil. Navíc podle mého jde o sympatickou přehlídku hereckých výkonů Jeffa Bridgese, Barbry Streisandové a hlavně Lauren Bacallové, která je výborná herečka. Trochu mi bylo líto Pierce Brosnana, který podobně jako v "Táta v sukni" je odkázán na vedlejší roli svůdce-hezouna, ale myslím že Bondem si to později vynahradil. P.S. Barbra se mi stejně více (tak jako Jeffovi) líbila, když byla za "ošklivé káčátko". (13.09.2004)

Jak já tenhle film miluju.. :) Ano, zásadní zvraty a překvapení se v něm asi čekat nedají, je to prostě tisíckrát obehrané téma, ale tak originálně podané.. A Barbra Streisand je kočka! Ale co dělá v mých očích tenhle film výjimečným, to jsou Rosiny hlášky :)... Namátkou: "Tři miliony dolarů, ale za co, za co?" (přesně takhle nadávám u fotbalu)... "Takže když mě muž doprovodí domů, políbí mě a já neslyším filharmonii, dám mu kopačky".. (jak přesné! :D )... "Když se zamilujeme, slyšíme v hlavě Pucciniho hudbu" :).. (A to je pravda..Fakt! :) ) (30.03.2015)

Nejlepší je Jeff Bridges, jeho chvílemi zmatený kukuč byl skutečně zábavný. Jinak klasická romantika nic víc nic míň. Lauren Bacall byla svého času za roli nominovaná za vedlejší roli na Oscara a hodně lidí jí to přálo (asi že byla stará a Oscara ještě neměla), ale na konec vyhrála Juliette Binoche za Anglického pacienta, a té jsem to přál já. (20.07.2003)

Ach jo, že já se zkrátka nedokážu smířit, že dobrá "romantická komedie" neexistuje, protože spojení těch dvou slov je stejně nesmyslné jako třeba výraz "světle černá barva" či "herec Nicolas Cage". Aby to vůbec mělo nějakou zápletku, nechala režisérka hlavního hrdinu vytrvale odmítat sex a navíc o tom vytrvale žvanit. A já se slzou v oku vzpomínal na film, který jsem viděl těsně předtím, a který byl plný indiánské romantiky. Indián tam v podobných situacích rozhodně nežvanil. V rámci předehry vrazil partnerce facku na jednu tvář lásky, pak na druhou, odmítání sexu bylo rázem zapomenuto a vše šlo jak po másle. Ale zpátky k tomuto veledílu. Tak na jednu stranu se tomu hrdinovi nedivím, pouze zoofil či Moravák z Polívkova Dědictví by chtěl mít sex se samicí kahaua nosatého. Tím pádem mě fascinovala závěrečná "proměna" Streissandové. Vše na sobě vylepšila, ovšem na to hlavní zapomněla, takže objektivně zůstala stejně (ne)přitažlivá jako dříve. Mi přišla jak ty velmi tlusté ženské, co si nechávají děsně záležet na namalovaných nehtech. (29.02.2024)