Dvě tváře lásky

Co mi vadí na tomto jinak velmi příjemném dílku Barbry Streisand je mnohokrát omletý motiv změny ošklivého káčátka v sexbombu. Když žena exteriér neřeší čtyřicet let, nezačne najednou myslet jako šéfredaktorka Vogue. A je to pak vůbec ještě výhra, když má změna její image vliv na mužovo rozhodování? Je to přece pořád tatáž (hodná a chytrá) osoba. Ale předsevzetí se asi raději poruší s kostí než se strašidlem do zelí. (08.09.2004)

54. Zlatý Glóbus za rok 1996 - cena (1) - *Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Lauren Bacall + nominace (3) - Nejlepší herečka (komedie / muzikál) - Barbra Streisand, Nejlepší hudba - Marvin Hamlisch, Nejlepší filmová píseň - "I've Finally Found Someone" - Hudba a text Bryan Adams, Marvin Hamlisch, Robert John Lange, Barbra Streisand (12.12.2008)

Když jsem smutná, tak si pouštím tento film:). Lásku můžete najít v každém věku a z každého káčátka může být pěkná žena, když na sobě zapracuje a hlavně když se na sebe dívá i jiným pohledem. Vždy v něm najdu něco nového čemu se nově zasměju a hlavně mě pohladí na duši. Barbra je zde výborná jako vždy a Jeff Bridgis také. (12.07.2015)

Ach jo, že já se zkrátka nedokážu smířit, že dobrá "romantická komedie" neexistuje, protože spojení těch dvou slov je stejně nesmyslné jako třeba výraz "světle černá barva" či "herec Nicolas Cage". Aby to vůbec mělo nějakou zápletku, nechala režisérka hlavního hrdinu vytrvale odmítat sex a navíc o tom vytrvale žvanit. A já se slzou v oku vzpomínal na film, který jsem viděl těsně předtím, a který byl plný indiánské romantiky. Indián tam v podobných situacích rozhodně nežvanil. V rámci předehry vrazil partnerce facku na jednu tvář lásky, pak na druhou, odmítání sexu bylo rázem zapomenuto a vše šlo jak po másle. Ale zpátky k tomuto veledílu. Tak na jednu stranu se tomu hrdinovi nedivím, pouze zoofil či Moravák z Polívkova Dědictví by chtěl mít sex se samicí kahaua nosatého. Tím pádem mě fascinovala závěrečná "proměna" Streissandové. Vše na sobě vylepšila, ovšem na to hlavní zapomněla, takže objektivně zůstala stejně (ne)přitažlivá jako dříve. Mi přišla jak ty velmi tlusté ženské, co si nechávají děsně záležet na namalovaných nehtech. (29.02.2024)

Suchopárný profesor matematiky (přirozený Bridges), pro něhož láska musí být rovnicí o dvou známých odmocněná sexem, profesorka literatury s otevřenou myslí, která pro nějaké racionálno a bezkontaktnost nemá v lásce pochopení (zvláštní Streisand, jenž má mezi dvěma krásnýma očima nos na řádkování při sadbě ředkviček), trocha toho Pucciniho při závěrečném muchlování a máme tu s blížícím se koncem stále více tuctovou romantickou komedii středního věku o tom, že krása vnitřní je důležitá, ale bez té vnější si jí málokdo všimne.. Vyhnout se manželskému sexu puštěním Lawrence z Arábie je velice rafinované. „Strč ho tam..!“ (10.09.2010)