Akumulátor 1

Krásná výkladní skříň zlatých devadesátých ve svobodném českém filmu. Nevšední téma, žánrové hrátky, inspirace zahraničím, ale také cimrmanovská recese (Svěrák starší v páru s Kolářovou, Smoljak se svými průpovídkami), překrásné ženské (a jejich výstřihy sledované hravou optikou velmi mladého režiséra) a vzpomínka na dobu, kdy bylo možné věřit všemu. Některé popkulturní odkazy možná trochu zeslábly, jiné potěší i po letech. Láska k filmovému médiu je nicméně jasně čitelná, nejlepší gagy jsou s ty podtitulky. O práci s hlavními motivy z Nabucca ani nemluvě. (17.02.2009)

Akumulátor 1 je dobrý film se zajímavými triky, které byly v té době v Česku naprosto převratné. Nápad s televizí, která vycucává z lidí energii je docela originální a zajímavý a kdo ví, zda není nakonec i pravdivý. Já sám se cítím v poslední době nějaký unavený a malátný a nějak mě zase bere spaní ... (18.07.2002)

"Čoveče, co s váma ty ženský dělaly?" "Asi všechno doktore." "To bych taky rád někdy zkusil. Ale pochybuju, že by mi to Marta dovolila." ________ Jak již jednou pravil lidový pranostik Jan Werich: "Televize není nepřítel. Televize se dá vypnout." – tvůrčí duo Svěrák/Svěrák tuto tezi posléze inovativně implementovalo do jednoho z nejoriginálnějších českých snímků – 'Akumulátor 1'. Viděl jsem totiž nespočet filmů – ale tak raritní nápaditou žánrovku, navíc v tuzemsku, jen tak neuvidíte. (26.08.2021)

Nevím jak Jana Svěráka, ale mě taková hodinka dvě u televize dokáže naopak solidně nabít, samozřejmě člověk u toho nesmí ležet celej den. Scénář má sice v rámci českého bahňáku originální a plný nápadů, dialogy navíc jistí tatínek (i když někdy mi už ta jejich laskavá důvtipnost leze krkem), ale chybí mu větší sevřenost, takhle z téhle parodie amerických akčních sci-fáren kombinované z hřejivou českou člověčinkou s lůzrem v hlavní roli leckterý konzumní divák nebude moudrý a já sám se docela nudil a mumlajícího Formana neustále klopícího oči přímo nenáviděl. Technicky je to pak parádní, ale u řady trikových scén jsem se nemohl zbavit pocitu, že jsou naprosto samoúčelné (všechny ty pohledy dovnitř těla). (05.10.2009)

Jak je možné, že divácky nejúspěšnější český film roku 1994 dneska už pomalu nikdo neviděl? Tady si Svěrák se svým postmodernismem dovolil na naše poměry trochu moc. A vůbec, i triky a kamera jsou špičkové a občas skoro šokují svojí světovostí. Jsem rád, že i v našich vodách se dají stále najít takové zatajované skvosty a bezvýrazný Forman a nepřechýlená husička tam nakonec docela dobře sedli. Paráda. (06.07.2022)