U nás v Mechově

,,Každý něco pořád skrývá..." (jo, třeba ukradené pomyje pro prasata pod nohavicema) a každý se taky kamsi schovává. ,,Kde by ste je měli najít? No na družstvě přeci. Tady každý myslí jenom na družstvo." Budujeme, přivážíme bagry a traktory nové techniky... Jaroslav Mareš hraje v necelé čtyřicítce o 20 let mladšího kluka s motorkou a bagrem, ale nadšení z budovatelství je z něj cítit stejně jako ve Vávrově Nástupu. Samozřejmě oslavujeme především sovětskou techniku, která nám, jak televizní vsuvka filmu napovídá, již brzy umožní let vzhůru do vesmíru. Gagarin nám sice ještě zatím nikam neodletěl, ale když se tohle děje v SSSR, proč to předem trochu neoslavit filmem? No teda, pánové!!! Takhle pitomě začínat zlatá šedesátá...? Měl jsem místy pocit, že mi z tohoto nadupaného nářezu úplně přeskočí. To přesto (nebo snad právě proto?) že tohle všechno režisér Sís nechává v příběhu vyústit do mnoha vizuálně groteskních situací, vystupňovaného sice do závěrečné pointy (což je plus), bohužel s odstupem času převažují spíše nechtěně vtipné momenty. Ledy v roce 1960 tály ještě pomalu a doba dala příležitost zatím vzniku skvělým filmům jiným žánrům, z komedií roku mne mnohem více bavili slovenští Skalní v ofsajde. Mno, na letní poledne asi ideální věc, kdy se kvůli šílené teplotě nedá jít ani ven a člověka skoro nic nebaví. Každopádně jako celek osobní přínos (třeba v rámci poznání o době) větší, než třeba jakýkoliv akční blockbuster z USA, proto ta třetí hvězda, Marthosi :). Rudolf Hrušínský skvělý i zde. (50%) (08.08.2018)

Film U nás v Mechově je ukázkovou prací uvědomělého tvůrce, který svým dílem idealisticky a bezelstně ukazuje správný směr. Nehezké charakterové vlastnosti jsou veřejně pranýřovány. Nenásilně, upjatě a poslušně. Jako překážka budoucí prosperity rozvíjející se socialistické společnosti musí být všichni falešníci a hamižní zpátečníci zesměšněni a se škodolibou radostí také vytrestáni. Závist, kradení a podvádění zajisté nejsou příkladnými lidskými rysy a divák je schopen přehlédnout i idealistické nadšení z rozkvětu lidově demokratické formy kolektivního hospodářství. Co přejít ovšem nelze, je těžkopádná suchopárnost průběhu akce i jednotlivých úseků. Se vzrůstající nedůvěrou v nějakou schopnost Vladimíra Síse se divák v podivné náladě dodívá na diletantskou vizi komediálního díla. Zaujmou okamžiku, celek zklame. Hlavní pranýřovanou postavou je truhlář Gustav Veverka (sympatický Josef Kemr), nečekaný iniciátor smělých osobních plánů ke zbohatnutí. Výchovně je kárán za rozkrádání, ideologicky je kárán za kacířské přízemní myšlenky. Druhou hlavní postavou veřejného odsouzení je Francek Sehnal (Jaroslav Mareš), pohodlný kovářův syn. Využívání informací k osobnímu prospěchu nejsou ničím zvláštním, jen se také musí počítat i s rozvratnou silou desinformace. Vychvalovaným hrdinou je vesnický penzista Strouhal (sympatický Eman Fiala), angažovaný všímavec, kterého morální poklesky spoluobyvatel vesnice přivádějí do varu spravedlivého rozhořčení. Nešťastnou postavou je hostinský Václav Dvořáček (příjemný Rudolf Hrušínský), společensky zostuzený jen za pouhou přípravu k hospodářsky nekorektní činnosti. Hlavní ženskou postavou je družstevnice Pavlína Šuterová (zajímavá Míla Myslíková), pevná hráz morální čistoty s plamennou obžalobou nehodných činů rozvracení upřímné socialistické snahy. Z dalších rolí: reptající a narovnávající se děda Šikula (Jaroslav Vojta), jeho marnotratná a neústupná snacha Ema Šikulová (zajímavá Blažena Holišová), romanticky zasněná manželka hostinského Matylda alias Běloručka (příjemná Ludmila Píchová), spravedlivý a trpělivý předseda JZD Karel Sotolář (Rudolf Deyl ml.), jednoduše ovlivnitelný zedník Vincek Strouhal (sympatický Josef Hlinomaz), se synem nespokojený kovář Sehnal alias Spáleňák (Karel Šeplavý), sebevědomý správce nově zřízené rezervace Malina (František Peterka), romanticky zamilovaný mladík Lojzíček (Jan Tříska), prostoduchý Vilím Sajíc (Miloš Patočka), jeho ostražitá a vypočítavá matka (Eva Svobodová), Emin poslušný manžel Vojtěch Šikula (Bohumil Křížek), Sotolářova dospívající a lásku ochutnávající dcera Kamilka (Ladislava Nováková), či panovačná Strouhalova manželka (Elena Hálková). Herci se snaží ze všech sil. Snaživě stylizovaný nadhled je vyčpělý a neohrabaný, postrádá jakýkoli náznak elegantního šarmu a humor se míjí účinkem. Přínos filmu je v jeho funkci určení, ale jde o pouhou zajímavost, nikoli úspěch. (18.03.2017)

Film o ničem. Satira?! Ani omylem. Přiboudlá komunální taškařice, která nikoho a do ničeho netepe, jen mlátí prázdnou slámu. Jednotlivé situace postrádají naváznost, série veskrze trapných rádoby gagů je inscenována s překvapující neobratností, dialogy, i ty slušnější, mizí v hlubině jalového scénáře, který se ani nepokouší vytvářet základní rámec pro smysluplný děj. Katastrofální dopad Sísova režijního pojetí se projevuje zejména na výkonech většiny představitelů, kdy plejáda výborných herců nemá co hrát. Tento film skutečně nezanechá v současném divákovi hlubší zážitek, spíše se chtě-nechtě domáhá všetečné otázky: proč? (10.12.2009)

Film působící spíše jako změť scének, než jako celistvý příběh s dějem. Navíc stojí především na výkonech plejády skvělých herců, nikoli na scénáři či chabé režii. Na druhou stranu jde o vtipnou satiru, při jejímž sledování si uvědomujeme její stálou aktuálnost: totiž to, že české povahové rysy se od šedesátých let mnoho nezměnily (pokud ano, tak spíš k horšímu). Navíc je zde zobrazen venkov, kde je vše vidět mnohem markantněji - závist, špehování sousedů, drby, pomluvy, hamižnost... (19.12.2011)

Rozkrádačky socialistického majetku, sny o rychlém zbohatnutí, imagiární kontrola, zahlazování stop. Asi takto ve stručnosti by se dala charakterisovat tato příjemná oddychovka která stojí na dobrých hereckých výkonech (Kemr, Mareš, Hrušinský a Fiala), a vtipných především zmateně orientovaných scénách, čas od času se podobný film dá zkouknout..Očumování Tatry 603 nemělo chybu, stejně tak jako Marešova Jawa 250, kterou nám svého času záviděl svět! (12.05.2006)