Město bohů

Ano, ano, tady vidíte kam až člověka zavede zkažená lidská společnost, která ho svým sociálním sobectvím uvrhne do chudoby, a mnohem dál, do stavu kdy je největší starostí člověka pouhé přežití, a cokoliv navíc je zázrakem. Divme se, že se pak z lidských bytostí stávají zvířata. Tam vede tenhle konzumní styl života, globalizace, rozevírající se nůžky takřka třídního charakteru. Tak by si povzdechl pochybně humanistický pseudointelektuál a filozof. Hlavní hrdina tohoto "filmu bez příkras" je živoucím důkazem, že tyhle promluvy jsou kecy, které jsou k ničemu stejně jako jejich autor, pronášející tyhle perly kdesi v čajovně, an pohodlně uveleben na polštářích a obklopen oblakem dýmu pochybného složení. Každý má svoji volbu, a je jen a pouze na něm, jakou cestu zvolí. Město Bohů je film až bolestně skutečný a působivý. Kdo ví, co uvidíme za nějakých třicet let v podobně zaměřeném snímku. Budeme se divit jak se tohle mohlo dít v civilizovaném světě našeho mládí? Jak budeme vzpomínat na ty časy, kdy ještě vláda nebo cosi jí podobného, léčila feťáky, místo aby jim jejich utrpení zkrátila? Uvidíme, každý sám za sebe, svýma očima a srdcem a duší a kdovíčímještě...a zrovna teď je mi srdečně jedno, co uvidíte vy. (05.09.2005)

Dokumentaristický styl vyprávění filmů svědčí. Jde z toho syrovost, násilnost a především opravdovost. Jasně všechno souvisí se vším, letmý doteky v podobě vět "umíč číst? " "půjdeme na Čínu" svědčí o tom, kde je zakopaný pes, ale představa, že mě odpráskně nějakej desetiletej zfetovanej analfabet, aby si mohl předvést přes kámošema, mě teda vysloveně nasírá. (31.01.2019)

Soundtrack Antonio Pinto: 1. Meu nome e Ze [2:31] ,2. Vida de otario [1:24] ,3. Funk da Virada [1:37] ,4. Estoria de Boca [2:30] ,5. Na rua, na chuva, na fazenda [3:29] ,6. A Transa [2:03] ,7. Metamorfose Ambulante [3:47] ,8. Nem vem que nao tem [2:33] ,9. Preciso me encontrar [2:56] ,10. Alvorada [2:36] ,11. Convite para Vida [2:58] ,12. No caminho do bem [6:04] ,13. Morte Ze Pequeno [1:10] ,14. Batucada [7:27], (18.05.2011)

Syrový až brutální náhled ani ne tak do latinskoamerického podsvětí, jako běžného "nadsvětí" - do ulic, po kterých pobíhají děti... S pistolemi, s jejichž pomocí řeší všechny problémy. Děti, jejichž charaktery jsou až neuvěřitelné, ale přesto prý "based on true story"! Na zpracování je nejzajímavější mozaikovost vyprávění, film je složen ze spousty odboček, flashbacků a vedlejších linek, které ovšem nejsou vůbec vedlejší, naopak po složení dávají krásně celistvý obraz Města bohů. Tempo vyprávění je neúprosné a neúnavné, informace se z bohatého scénáře sypou jak na běžícím páse a člověk, ani kdyby chtěl, nemá čas se nudit... Jen je zvláštní, že jakkoliv působivě to všechno zní, Město bohů vám takovou díru do srdce neudělá. PS: Slepice přežila! 9/10 (18.04.2009)

Zasloužila bych medaili, že jsem to nevzdala a dokoukala do konce. Stálo mě to hodně sil udržet žaludek v klidu. Já nedokážu vydýchat film a už vůbec si neumím představit, že bych byla přímo součástí jejich světa. Co s člověkem dokáže udělat chudoba a boj o přežití ... já vám řeknu, co - zloděje, drogové dýlery, bezcitné a brutální vrahy. Oddechnete si, když uvidíte, že se vzájemně vystříleli? Ne, děsíte se opět, protože se v nich vaše děti zhlédli a už v předškolním věku dávno ví, jak nabít zbraň a střelit do člověka. Kolotoč se rozjíždí znovu a jejich mrtvolky pak nacházíte na chodníku ... Tento film by si zasloužil tucty cen jak dokonale zde tvůrci vystihli atmosféru a zmapovali příběh, jenž se skutečně stal. Některé záběry byly tak syrové a neherci dokonale zahrané až se mi dělalo zle. uff (Challenge tour 2015) (19.04.2015)