Murderous Doubts
Režie:
Ivo TomanKamera:
Josef PávekHudba:
Petr HapkaHrají:
Miroslav Macháček, Ilja Racek, Slávka Budínová, Josef Vinklář, Karel Dellapina, Václav Neužil st., Adolf Filip, Marcela Martínková, Miroslav Chochola (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Duševně nemocný muž Miroslav Macháček utíká za svobodou od lidí, kteří se o něj starají. Náhodně se dostane do hotelu, v jehož blízkosti se našla zavražděná desetiletá dívka. Je skutečně pachatelem hrůzného činu? (oficiální text distributora)
Recenze (60)
Jsem rád za mimořádného Miroslava Macháčka a zcela fascinující Slávku Budínovou, plus chvilky Ilji Racka, kteří, naprosto mistrovsky, drží poněkud chatrný a utahaný příběh, s předvídatelnou zápletkou, nad vodou. Nic nepomáhá stylizace à la francouzské kriminálky sedmdesátých let. ... PS: Miroslav Macháček dobře věděl, jaké stigma znamenalo v té době léčení na psychiatrii. ... PS: "Jdi zaříznout slepici" byla zbytečná berlička i pro toho nejzabedněnějšího diváka. ()
Já to říkám furt, že život je svině a nedá se před ním utéct… Sebevražda není řešení a přiznávat se k něčemu co… Macháček svou roli zvládl zdeptaného muže vcelku dobře, líbila se mi zvolená lokalita a atmosféra filmu. Je jasné, že dnešní generaci se moc líbit podobné filmy, které nemají pořádnou akci a vytuněné speciální efekty líbit nebudou, ale tenhle příběh je zajímavý hlavně z psychologického hlediska a vygradovaným závěrem. Ilja Racek i Slávka Budínová odvedli rovněž slušné výkony a nebylo od věci vidět i dnes už bohužel nebožku mladou Vávrovou. ()
To léto mezí, mezi skalami, skolí stíny, kalí ruka s trny, na malinovém keři. Ten, kterému ne(pří)sluší, si nepřipouští sezónní vzruch, vr(to)chy. Zajalo jej příliš tichého v okolí samotného hybatele tmy. A tak kráčí, s tuláckou vizáží, krajinář s chomáčem tajemna. Niterná povaha s háčkem, dál od světa. ()
totální existenciální úzkost, která se potírá, ale neléčí opakovanými gesty (od každodenních střetnutí s pošťačkou, přes objednávání pití v hospodách, nekončící rekonstrukci chaty, až po sice nutkavé, ale pravidelné útoky nožem). Všechno se odehrává jak podle autobusových jízdních řádů, po předem vytyčených trasách, kde jakékoli zpoždění nebo výchylka přináší jen dočasnou nic neřešící úlevu pro zmordovanou lidskou duši, která si sama sobě ordinuje stereotyp ve strachu před vlastní smrtelností a křehkostí - co jiného ji může vystužit než jistota objektivních důkazů v podobě přímého empirického svědectví (viděla jsem vraha, viděl jsem dalekohledem pošťačku, "rekonstrukce" vražd, což představuje další marný pokus o věčný návrat téhož ...). Macháček se vzpouzí tomuto doslovnému žaláři smyslů tím, že je impulsivně překvapuje a abstrahuje do svých děl, které nechce nakonec nikdo vidět, ani on sám. Budínová napíše účet celému svému životu do věty, kde ve třech prostých slovech shrne to, co bezprostředně viděla "spálil ty rukavice"). Racek ztrácí poslední kontakt se smyslovou realitou, když si rozbije brejle, kde má i naslouchátko ... náhle se stane jistým protikladem Macháčka, který chtěl otupit smysly řízenou "sebedestrukcí", kdežto Racek chtěl naopak otupit nesnesitelnou realitu tím, že ji nějak zabije a přitom sám umírá, což ovšem nepřináší vykoupení vůbec nikomu, natož pak zdeptanému Macháčkovi ... čisté existenciální utrpení zakryté mechanickým opakováním obrazů. ()
Detektivka, která se svým skutečně nelogickým a předvídatelným rozuzlením podobá ostatním kriminálkám té doby. Jiné a zajímavé je však vysokohorské prostředí a zejména brilantní výkon některých herců, zejména M.Macháčka v roli potencionálního pachatele. Jeho si snad už jinak nedokážeme představit než v roli cholerického jedince se sklony k depresím. Opět ji ztvárnil na výbornou. V dalších rolích uvidíte: S.Budínovou, I.Racka a J.Vinkláře. ()
Reklama