Legenda o "1900"

Krásný film o jednom neobyčejném člověku a jeho osudu spojeného s jednou lodí a osmdesáti osmi klávesami piána. Skvělá hudba a nádherné scény jako např. projížďka s piánem při bouři, souboj s namyšleným "tvůrcem jazzu" nebo nahrávání jediné sklady na gramofonovou desku. Výborný herecký výkon Tima Rotha a vynikající režie Giusepe Tornatoreho. Dokonce mi tentokrát ani moc nevadil P. T. Vince. (09.10.2008)

Musím přiznat, že nejdříve jsem z filmu viděl na Youtube pouze klavírní souboj. Ten je dokonalý. Ovšem o zbytku filmu jsem si obrázek udělat nedokázal. Teď, když jsem ho konečně viděl celý, musím říct, že mých 5* zde zůstane i nadále. A onen klavírní duel hodnotím jako nejlepší filmový souboj beze zbraně všech dob. (16.04.2008)

Legenda pro mě tenhle film po shlédnutí určitě je, stejně jako hlavní role pianisty. Kolikrát už jsem si všim, že na dvojce zrovna dávají tento příběh o "1900", ale nikdy jsem se na něj nepodíval, jen jednou jsem si všiml dokonalé scény v půlce filmu, kde soupeří s černochem na piánu a zahraje něco naprosto úchvatného. Mrzelo mě, že jsem neviděl celý film, a tak jsem se rozhodl, že příště ten film prostě musím vidět. Příště se stalo skutečností a já měl opět možnost tento film vidět, a tak jsem koukal, hezky od začátku, bedlivě, až jsem dorazil opět k té scéně, kde se přel on a jakýsi černoch, legenda a spoluzakladatel jazzu. Scéna, na kterou snad nikdy nezapomenu. Krůpěje potu z jeho čela se draly přes obrazovku až ke mně, v rukách jsem cítil křeče, při chvíli, kdy hrál svůj nejlepší výstup. Oněměl jsem, zacož si tento film vysloužil neskutečnou pochvalu. Škoda jen, že ho nemůžu hodnotit pěti hvězdičkami. Čekal jsem trošičku jinačí konec, možná je to všecko logické, ale na druhou stranu také nesmyslné ale očekávatelné. Legenda o "1900" je výborný film, na který se nechá koukat a který má v záloze jednu scénu, na kterou jen tak nezapomenu, při které mi spadne čelist, vypadne z pantu, a kdejaký doktor mi už těžko pomůže. Koukalo se na to hezky, hudba hrála zručně a příjemně a celkově jsem na konci filmu měl opravdu těžký dojem, dobrý, ale přitom smutný. Prostě se to musí vidět, oni to určitě na dvojce zase zopakujou. Tohle se prostě musí vidět. (07.08.2008)

Dokonale nádherný sentimentální film, ve kterém dominuje a také táhne Tim Roth a hudba Ennia Morriconeho. Vrcholem filmu pro mě není souboj na piano, ale rozhovor v podpalubí o "volání moře" či ještě lepší scénou, kdy dochází k nahrávání skladby a Tim Roth začne hrát a v tom uvidí mladou dívku, tohle jsou pro mě nekrásnější věci, kterýma film oplývá. K tomu si připočítejme nadhérný konec těsně před odpálením lodi, který spočívá v rozhovoru mezi Timem Rothem a Pruitt Taylor Vincem. Pro romantické povahy je tenhle film povinnost, pro ostatní konzumní část populace jen patos s kvalitní scénou souboje na piáno. Já mám tenhle film rád, takže určitě nebudu patřit k té druhé části, kteří nikdy neocení krásu těchto věcí. 100% - nádhera. (03.06.2010)

Skvělé podobenství o umělci (ale vlastně každém člověku), který není ochoten (a ani schopen) vystoupit z bezpečí důvěrně známé ulity a čelit "nástrahám" velkého světa se všemi jeho radostmi, ale i tragédiemi (vzpomínáte, jak v Biu Ráj musel Tota promítač do "světa" téměř vykopnout?) a nutnostmi volby. Morriconeho soundtrack patří k jeho pozdním mistrovským, byť se hlavní motiv v plné orchestrální parádě předvede jen během úvodních titulků. (02.03.2008)