I Walked with a Zombie
Režie:
Jacques TourneurKamera:
J. Roy HuntHudba:
Roy WebbHrají:
James Ellison, Frances Dee, Tom Conway, Edith Barrett, James Bell, Christine Gordon, Theresa Harris, Sir Lancelot, Darby Jones, Jeni Le Gon, Richard Abrams (více)Obsahy(1)
Mladá zdravotní sestra Betsy přijde na jeden z menších ostrovů v karibské oblasti, kde má pečovat o Jessicu, ženu majitele tamních cukrových plantáží Paula Hollanda. Jessica prý trpí jistou formou mentální vady, která vznikla následkem horečky. Prakticky nevnímá nic kolem sebe a spíš než cokoliv jiného připomíná žijící mrtvolu. Betsy se naneštěstí brzy po příchodu zamiluje do Paula a rozhodne se vyléčit pro něj Jessicu za každou cenu, i kdyby měla pomoc přijít ze zdejších voodoo rituálů. (ČSFD.cz)
(více)Recenze (40)
Hororová ( ? ) klasika a jeden z 1001 a jeden filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. Žeby? Štýlovo vyzerajúci spektákel, s minimálnym strašidelným efektom na diváka, romantická dráma v polohe hrôzu vzbudzujúcej kriminálky. Ani jedno z toho sa neprejaví natoľko, aby sledujúci vyššie zmienené kategórie, v ktorých sa film ocitol, uznal. ()
Před několika měsíci jsem viděl jiný Tourneurův a Lawtonův film, Kočičí lidi a ten mě celkem zklamal. Proto jsem od I Walked With a Zombie nečekal nic moc a dostal naprosto skvělý filmový zážitek. Největší výhodou tohodle krásnýho hororu je jeho nepředvídatelnost. Nemůžete vědět, co se stane za dvě minuty. Prostě to nejde. Potom mě taky hodně bavila ta dusná atmosféra vytvářená voodoo bubny a to neustálé napětí. Klidně to mohlo být trochu delší a víc času věnováno rodině Hollandových a trochu většímu osvětlení jejich vzájemných vztahů. Jinak ale není, co vytknout. ()
Atmosfericky horor jako vyšitý, příběh je spíše konvenčním melodramatem, celek ale funguje až překvapivě znepokojivě. ()
Tretí film z Lewtonovského horového obdobia a zároveň najlepší zombie film rokov 40-tych. Film na mňa pôsobil ako miestami zvrátená romanca plná krásnej potemnelej atmosféry. Zombie tu zastáva miesto vo svojom vtedy typickom zázemí, zombie voodoo rituálov kdesi v Karibiku. Pravidlá pre žáner sa tu viac-menej dodržiavajú a svoj kultový a historický status nestráca dodnes, i keď ten strašidelný zrejme už stratil. ()
Mohlo to mít líp vedený příběh a pak by to možná ani místy nepůsobilo dojmem, jako kdyby tam některé scény úplně chyběly. Jinak to ale má neskutečně podmanivou atmosféru, zajímavý námět a hodně se mi líbilo i to pomalé dramatické ladění namísto vyloženě hororového, které zde fungovalo dost slušně a to víc vynikly i ty hororové scény. A krátká stopáž je samozřejmě taky kladem a hororů s přítomností voodoo jsem taky moc neviděl, takže to pro mě bylo i zajímavé "zpestření". Celkově velmi příjemné překvapení a konečně jsem to mohl porovnat s Costovým Domem z lávy, který má tímhle hororem být inspirovaný a musím říct, že minimálně co se týče vykreslování reálií (které se samozřejmě liší, tyhle dva filmy od sebe dělí 50 let), úvodem zápletky a vzhledem oné zombie podobně skutečně působí, akorát Costa vše vede svým osobitým směrem, takže je v tom skutečně jen ta inspirace. 4* ()
Jeden z původních hororů se zombie tématikou z dílny společnosti RKO a výrazného producenta Vala Lewtona. Právě on má na svědomí výrazné uvedení Jacqouese Tournera mezi hororové tvůrce. Film I Walked with Zombie čerpá výraznou měrou z kultu voodoo a jako inspirační zdroj se nezapře ani Halperinův film White Zombie. Film má poměrně pomalý rozjezd, což se ale zhruba v polovině změní, když nastoupí na scénu voodoo a s ním spojené obřady (ano, dojde i na voodoo panenky). Nicméně nudnějších pasáží zahlcených dialogy je tu přece jen převaha. Už tady se ale projevil jeden z charakteristických rysů filmů pod Lewtonovým dohledem – zlo je jen tušené, pracuje se tu s náznaky, monstrum není téměř nikdy ukázáno. Důvod je jednoduchý – omezené finance. Na druhé straně tu u diváka může zapracovat fantazie. Tourneur pracuje výrazně se světlem, nebo spíše s tmou – přítmí, šero, tma – to jsou prostředky, s jejichž pomocí navozuje velice působivou atmosféru. Za celou dobu se tu objeví jen dva zombie, vycházející ale z původní tradice – jako nemyslící otroci, magií ovládaní sluhové. Krvelačnost jim přiřkl až Romero mnohem později. ()
Roztomila Frances Dee jako zdravotni sestra-asistentka ve spise napinavem nez hororovem filmu o "nemrtve" manzelce plantaznika Toma Conwaye. Tu ztvarnila pro mne zcela neznama Christine Gordon (nepripomina Vam taky Carole Lombard...? :-) ) Pobavila me tez nenapadna Theresa Harris v roli sluzky... Krasna kamera, dobry spad, vytecna atmosfera. Velke a necekane prijemne prekvapeni... ()
Skvělá atmosféra, na pohled příjemná hlavní hrdinka a opravdu strašidelný vyzáblý černoch na křižovatce, ale to je asi tak všecko. Děj mě nijak zvlášť nezaujal. Čekal jsem víc nadpřirozena a hororu. ()
Výborný horor, který funguje na principu mnoha dnešních hororů. Mladá žena přijíždí do rodinného sídla, starat se o ženu ve strnulém stavu a přitom odhaluje záhadu dvou bratrů a jejich lásky k této ženě. Zní to sice jako melodrama, ale nevyřčená rodinná tajemství, výborné prostředí a jemné a o to hrozivější podtóny voodoo rituálů dávají filmu pořádný kus napětí. Škoda toho zabitého konce, který nedával vůbec smysl, mohlo to být i na pět hvězdiček. ()
"Her eyes are empty and she cannot talk and a nurse has come to make her walk." Po Cat People (1942) ďalší režisérov hororový film zaradený medzi 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. Na rozdiel od spomínanému filmu ma tento kupodivu nedráždil svojou tuposťou, pripadal mi podstatne inteligentnejší (naivita je prítomná v celkom prijateľnej miere). Zaujímavý je námet i prostredie, v ktorom sa príbeh šarmantnej opatrovateľky (Frances Dee) odohráva a hoci už o nejakej strašidelnosti vzhľadom na rok vzniku ťažko hovoriť, film má aj celkom slušnú atmosféru. Významne k nej prispieva výborná kamera, ktorá hlavne v nočných scénach pôsobivo využíva svetlo a tiene a určite aj hudba (hypnotické bubny). "I Walked with a Zombie" rozhodne nie je plytký film, keďže pod fasádou pomerne jednoduchej hlavnej zápletky rozvíja viacero zaujímavých motívov, ako je napr. motív hanebného otrokárstva. "And the enormous boat brought the long ago fathers and the long ago mothers of us all, chained to the bottom of the boat." "They brought you to a beautiful place, didn't they?" "If you say, Miss. If you say." ()
Velmi rozporuplný horor. Nedá se mu upřít dobře budovaná atmosféra, slušné zachycení rituálů a především postava černocha s vytřeštěnýma očima zůstane v divákově hlavě i po skončení filmu. Na druhou stranu ale film omýlá klišé všech poeovských, lovecraftovských a pulpových příběhů. Postavy jsou vyloženě mimózní - věc pochopitelná u některých hororů Universalu, mě zde dost štvala. Přesto jde o zajímavou ukázku vývoje hororu v době zlaté éry hollywoodu. ()
Äuvajs, neměla jsem dát na vysoké hodnocení, dobře mi tak. Začátek elegantně nastartovaný, avšak pak už šla úroveň dolů a dolů a... A na konci naprosté zklamání - tak tohle mělo být všechno? Dvě hvězdičky jen čistě kvůli respektování historického přístupu. A ke všemu mi ta chuděra zombie tak hrozně připomínala bulvární spisovatelku Obermannovou v mladém vydání, že jsem se prostě musela smát. ()
Z pohledu dnešního diváka by si film zasloužil tak asi 3 hvězdy, ale je třeba vzít v úvahu, že se jedná o film z roku 1943 - a přesto dokázal udržet moji pozornost do konce a vzbudil moji zvědavost. Je to takový zvláštní mix - romantický atmosférický temný film s prvky hororu (woodoo), který má některé scény opravdu pěkně natočené, a to zejména vizuálně. Ani dnes nepůsobí nic ve filmu úplně směšně a i to je hodně velké plus. Skoro jsem v pokušení dát hvězd 5, protože který dnešní film bude fungovat stejně dobře za 80 let? Těžko říct. ()
Tak určitě to nebylo amatérské dílo, ale veledílo také ne. Vetšinu filmu se jen mluvilo. Za zmínku stojí snad jen zpěvák s kytarou a vychrtlý vysoký (zřejmě zombie) černoch. ()
Tyhle starý filmy jsou prostě nej. Nejsou zbytečně zdlouhavý, mají hlavu a patu a mají svoje kouzlo! ()
Roztomilé ve své starobylosti a je těžké z dnešního pohledu pochopit, že tento snímek mohl opravdu fungovat jako horror, avšak musím říci, že i dnes má propracovaná zápletka s folkloristickými odbočkami vskutku co nabídnout. ()
Based on the book from Charlotte Brontë. Fuck Yeah. Neříkám, že tam nebyla ta romantika, ale nevzpomínám si, že by Charlotte psalo o Zombie. Ale každopádně je to skvělý horor, který je budován atmosférou, která je drsná jako šmirgrl papír místo toaletního papíru. Krásná scéna byla pro mě, když černošský kytarista zpívá píseň "o tom jak to vlastně všechno bylo", to jsem cítil takovou lehkou husí kůži. ()
Povinné štúdium histórie zombie movies. ()
Z toho filmu jsem měla noční můru ještě před jeho zhlédnutím. Ne proto, že bych se bála, ale proto, že k němu dlouho nebyly titulky a já se jala vytvořit je. I když nejsem žádný zdatný angličtinář (spíš žádný než zdatný), nějaké základy mám a se slovíčkama mi pomůže překladač. Taky je to docela krátký, takže to nebude moc velkej problém, myslela jsem si naivně. Ó, jaké bylo mé překvapení, že to taková prdel není. Docela jsem se v tom plácala, když se mluvilo o voodoo byla jsem ztracená jak v lese, z chudáka narozenýho dítěte jsem udělala potrata, protože mi bylo divný, proč by ženská brečela proto, že se její sestře narodilo dítě - vysvětlení přišlo až záhy... Abych to zkrátila, vzdala jsem to asi ve 3/4 filmu a už to nikdy nedokončila. Navíc jsem zjistila, že budu asi intelektuálně zaostalá, protože nejsem schopna hrubý překlad přetvořit v běžnou češtinu - asi mi chybí slovní zásoba nejen cizích jazyků... zatím to svádím na mateřskou demenci a doufám, že se to po zařazení do kolektivu dospělých trochu spraví. Naděje je přece vždy! :-) Takže nejen, že ze mě nikdy nebude překladatel, nikdy si nevychutnám film v originále bez titulků, ale ani se ze mě nikdy nestane zdařilý literát. Ne, že bych měla v těchto oblastech ambice, ale co kdybych po tom někdy zatoužila. Takže slibuji, že překládat už nikdy nic nebudu - za titulky děkuji Sherudan a víc než kdy předtím si práce všech překladatelů budu vážit. A své "literární" výtvory budu psát jen v podobě komentářů na čsfd. :-) Takže je pochopitelné, že se mi to bude hodně těžko hodnotit, když jsem nad tím ztratila tolik času a v klidu to celý viděla vlastně jen jednou. Ani nevím, proč se to jmenuje tak, jaxe to jmenuje, když v podstatě nikdo nikam neputuje. Zombie tam sice je, ale ne taková, jak ji znám dnes. Vlastně je to docela hezká ženská, která spíš vypadá, že trpí anorexií než že by se někomu krvelačně vrhala na mozek či jiné orgány. Tahle buď jen leží nebo se prochází. Dokonce reaguje na jednoduchý rozkazy. Mladá zdravotní sestra chce dostát svého slibu, že bude chránit lidskej život, takže se mladou paní Hollandovou snaží uzdravit i za cenu návštěvy voodoo obřadu - a to i přes to, že se zamiluje do jejího manžela a měla by se jí spíš chít zbavit. Takže je to spíš takové drama o lásce, zradě, nenávisti a snahy o záchranu staré rodiny. Docela dobře ale působí voodoo tance za zvuků bubnů a taky se mi líbil song místního pěvce. To, že zombie Jessica není děsivá moc nevadí, protože ji skvěle zastoupí Carrefour. Žádnej děs v obchoďáku to ale není, je to prostě hlídač křižovatky, kterýho já bych v noci nikde potkat nechtěla. Jeden ze 101 hororů, které musíte vidět, než umřete "Tourneurův snímek Putovala jsem se zombií má několik významových vrstev a ne vždy je srozumitelný. Přesto je jeho téma zřejmé: každá z hlavních postav tu baží po jediném - ovládat druhého nebo aspoň nejistě bránit sebe sama. A to prostředky sexuálními, psychologickými, společenskými nebo ekonomickými. Díky zdařilému scénáři, Tourneurově režisérskému umění i jeho mistrovské práci s náznaky zapadají tyto formy manipulace jedna do druhé a divák sleduje důkladně propracovanou analýzu represe v každém slova smyslu." Též Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete "Druhý hororový snímek Vala Lewtona a Jacquesa Tourneura I Walked with a Zombie přenáší zápletku Jany Eyrové do Karibiku... Jde o pozoruhodně tajuplný film s hudbou ve stylu kalypsa, která doplňuje pozadí příběhu ("Shame and Sorrow in the Family")... Snímek je natolik vzdálený filmu The Corpse Vanishes (1942) Bely Lugosiho, jak jen si člověk umí představit." () (méně) (více)