Kuře melancholik

So smrťou blízkeho sa každý musi vyrovnať po svojom, ale malý chlapec v zlej spoločnosti má obmedzené možnosti. Ako najbližšieho tvora si zvolí kura a to asi nie je celkom v poriadku. Depresia z filmu preteká, a keď si tu prečitam, ako to má skončiť, tak na to strácam silu. –––– Za matičku ani slzičku, ale za kuřeta šílí. –––– Takový chlap nevydrží dlouho bez ženský. Jinak ho skolí chlast. (23.09.2014)

Nádherná baladická adaptace stejnojmenné knihy J. K. Šlejhara. Literární naturalismus předlohy z ní sice vyprchal, pryč je determinace a sociálně kritický tón, ale zůstává posmutnělá až tragická tónina stylizace a civilizační strach, dá se říci i odpor k tomu, co nám civilizační tlaky přinášejí. Rozvrat tradičního manželského svazku (zde způsobený zásahem vyšší moci - maminku zabil blesk) vyústí v citovou frustraci způsobenou příchodem toho, co symbolizuje chlapcova nová macecha. Nově příchozí osoba přináší do narušeného, přesto ale funkčního a harmonického světa zapomenutého statku uprostřed přírody (ukotveného do koloběhu ročních cyklů) všechny propriety dravě se rozpínající civilizace - mamon, citovou vyprahlost, materialismus, hedonismus, požitkářství, fyzično, cynismus a lakotu... Bezbrannému chlapci tak zůstává útěchou už jen útěk k přírodě (propojení s mrtvou maminkou - rys podobný baladám Erbenovým), po jeho odtržení od přírody pak už jen do sebe a k věcem, které mu spojení s přírodou symbolizují ... hlavně tvor přesahující rozměr mazlíčka či hračky, malé bezbranné kuře, stejně osamělé a zranitelné jako on sám... (28.04.2007)

Jeden z nejdebilnějších českých snímků všech dob. Účelové pro účel. Procítěný příběh? No to je k smíchu. Spíš velmi ztěžka hrající na city, ale opravdu tím nejstupidnějším způsobem. Herecké výkony: Extrémně (tedy ještě mnohem více, než obvykle) přehrávající Cibulková, klidná a nevybočující Geislerová, průměrný Roden (to už je lepší v neprůstřelném mnichovi), Chramostová se do role opravdu položila. Je to nejhorší porevoluční snímek s ambicemi na český psychologický film. (11.09.2003)

Prostý, jednoduchý a silný příběh. Nádherná kamera. Baladická režie. Kvalitní herecké výkony. Výjmenoval jsem myslím všechny klady této adaptace středoškolské povinné četby. A co si myslím, lépěji to ani natočit nešlo. Byť velkýn handicapem Kuřete melancholika je jeho rozpolcenost. Náročnějšího diváka moc okouzlit svojí jednoduchostí nemůže (tak jako to udělala Kráva od mistra Kachyni) a na obyčejného diváka je zase moc náročná. (26.06.2007)

Hořící kuře zapálí stavení a vše hoří, Roden lítá mezi plameny v župánku s peříčkama a snaží se pár džberama vody vše uhasit - zbožňuju tyhle absurdní situace. ____ Tenhle film jsem musel opětovně zkouknout, protože si pamatuju, jak moc sugestivně na mě působil, když jsem ho viděl jako kluk, zejména cejch děvky, jen to mám celé v paměti tak nějak jinak. Krev-a-mlíko-role Cibulkové sedí, aby taky ne, je to baba a parádní protipól "andělské" (realita) Geislerky, ta je tentokrát v sympatické čisté roli a Roden "just mess" zkrátka hraje, ale jeho postava tápe sem a tam, totální cholerický myšmaš, proklíná Boha a přijde o vše, film končí v nejlepším. ____ Kluk jen trpí, celý příběh brečí a trpí, což člověka začne otravovat, což je špatně, z diváckého hlediska, z lidského hlediska jsem musel cítit empatii stejného ražení, jaké kluk cítil k umírajícím zvířatům... Šlejhar české bestie totiž pojal syrově, ale zjevně formou, která ve filmu nefunguje. Film možná trochu dojel i na divadelní pojetí, pokud jde o herce - připadalo mi to přepálené a melodramatické, na to že to mělo být naturalistické, ale pořád ta stylizace z devadesátých je nadčasovější a zajímavější, než plochost současné kinematografie. Kuře melancholik je taková typicky 'Česká tragédie'. (15.05.2014)