Slunce, seno a pár facek

Už se perou! Já to od začátku říkala, že si čumáky rozbijou!!! Cha Chá! Mno tak znáte můj názor na domácí buranskou kulturu a na pana režiséra Trosku a většinu jeho tvorby, ale tohle je výjimka potvrzující pravidlo. Taková kadence hlášek situací a vskutku brutálního humoru se prostě jenom tak nevidí. Jo tady si Troška ještě dokázal z toho buranství a typicky Český malosti udělat vkusně srandu a ne to hrdě prezentovat jako styl života jak to činí dneska. Pro mě zkrátka nejzásadnější Česká komedie všech dob!!!!!100% (14.12.2014)

Intošové a ctihodní teoretici mají z Troškova jména pupínky bez ohledu na konkrétní film, jenže já aspoň trochu znám venkovskou mentalitu a přece jenom ještě pamatuju atmosféru před rokem 89, kdy se ty politicky mířené hlášky setkávaly s obrovským ohlasem u publika. Bylo mi 10 a s rodinou jsem na tom byl dvakrát (letňák ve Zbiroze, Kyjev v Praze Dejvicích), pokaždý kino narvaný k prasknutí, sedělo se i na schodech a hurónský smích provázel hlášky "Ať se propadnu do západního Německa" či "my jsme tu s tou přestavbou tak daleko, že už dnes se máme líp než zítra. Pozítří. Včera. Řekla jsem něco blbě, předsedóó?" A za to, co to ve svý době pro lidi znamenalo, si to dobrý hodnocení zaslouží. Naprosto podepisuju, co píše salahadin. BTW táta prožil dětství v Bavorově, podle něj je to spíš drama ze života než komedie. Uživatel sun.eagle to v první větě komentáře vystihuje naprosto přesně. (23.01.2007)

Stydím se dát Troškovi čtyři hvězdičky, ale nemohu si pomoci. Když jsem Pár facek viděl ve čtrnácti v kině, svíjell jsem se smíchy, a při pozdějším zhlédnutí v dospělosti jsem na tom nebyl o mnoho lépe. Prostě se mu to povedlo. Je to bláznivá komedie sice nízké kategorie, ale dokonale podařená. Herci i neherci podle mne přesně vystihli své charaktery (dá-li se zde mluvit o charakterech) i celkovou atmosféru. Hláška „Ať se propadnu do Západního Německa, jestli kecám, velebnosti...“ byla pro mne kultovní. Záměna véháesek s pornem a se životem světce – uvědomte si, že je to ještě v socialistických osumdesátých letech, kdy obojí takový artikl byl pro komunistický policejní stát nežádoucí – bomba. A ten totožný dabér – pamětníci ocení. Mimochodem, farář (byť karikovaný) jako jedna z předních mocností v obci – i to je na tehdejší dobu síla. Troškovi se v této komedii jako v málokteré z celé éry normalizace podařilo pobavit diváky způsobem, který ostentativně pohrdá socialistickým statem quo. Několik filmů z té doby dokázalo tehdejší poměry i dost odvážně kritizovat, jiné je dokázaly ignorovat, ale takto na ně sr...t jako tady, s tím jsem se snad nesetkal. Pár fackami Troška překonal rovněž podařené „Jahody“. Poslední díl, Slunce, seno, erotika, už vyznívá hodně trapně a místy zcela zoufale. (19.02.2011)

Každý deň sa nevidí, aby sa plátnom preháňala echt paleolitická venuša. Stará dobrá matriarchálna Magna Mater ochraňuje rodinný kozub až triesky (šípky) lietajú a na milosť dokonca berie i starého, hoci ten má hnusné k a nikdy nevidel (alfa) samicu s tvrdým (i). Ex-Magna Mater je vypoklonkovaná mimo jaskyňu a tajne buduje Stonehenge, resp. zbiera suiseki ("Maminko, k čemu jsou vám v posteli kameny?!"), velebný šaman sa dovoláva Panenky Skákavej a divožienka Kelišová žije len prirodzeným procesom nadobúdania informácií nevyčísliteľnej hodnoty. V dome i na priedomí sa odohráva ukážková biedermeierovská trojgeneračná pohoda so zdôraznením pojmov ako sú dôstojnosť, zbožnosť, prívetivosť... Tento film mal už v čase vzniku kultový status a jeho dnešné desivo nízke hodnotenie si vysvetľujem jedine skresľujúcou optikou šialených hrôz, ktoré Troška začal produkovať po revolúcii. Ako vidím, bratia Česi si túto drasticko naturalistickú hypercrazy komédiu so zmyslom pre extrémne burleskný humor a neodolateľným paradokumentárnym drajvom v posteľových a stolových konverzačných scénach nijak zvlášť nepovažujú. Tak im treba. Mám šťastie, ja som si ju kráľovsky užil. PS: Marie Švecová nebola amatérska herečka, pred prvou klapkou mala kompletne naštudovanú Stanislavského metódu. (04.07.2009)

"- Mami? A co je to coura?...Jáu! - Hajzle jeden!" Druhé filmové dostaveníčko do Hoštic je právě ten typ filmu, který se mi snad nikdy neomrzí. Po událostech prvního dílu se situace ve svérázné jihočeské vesnici zklidnila, ale ne na dlouho. Blažena a Venca se mají brát, ale celou situaci zkomplikuje návštěva Béďovy staré známé a jedna malá lež, která způsobí otevřenou válku mezi rodinami Konopníků a Škopků. S tím přichází řada neskutečných situací, kdy se obě rodiny předhánějí ve všem možném a dělají si navzájem naschvály...a mně praská pokaždé bránice. Jo to byly ještě časy, kdy si byl Troška plně vědom rozdílu mezi vtipným a trapným. (11.11.2008)