Hideg napok
Cold Days
Chladné dni
Režie:
András KovácsScénář:
András KovácsKamera:
Ferenc SzécsényiHrají:
Zoltán Latinovits, Iván Darvas, Tibor Szilágyi, Ádám Szirtes, Margit Bara, Teri Horváth, Irén Psota, Mari Szemes, Éva Vass, István Avar, Tamás Major, János Zách (více)Obsahy(1)
Tři důstojníci a jeden poddůstojník sdílejí v roce 1946 maďarskou vězeňskou celu. Jsou obviněni z účasti na zločinu Horthyho armády, která měla roku 1942 na svědomí přes tři tisíce mrtvých převážně srbské národnosti v pohraničním městě Ujvidék (Nový Sad). Všichni čtyři se cítí jako bezmocní svědci tehdejších událostí. V dlouhých monolozích líčí své verze masakru, které si částečně odporují. Major Buky navíc od oné události pohřešuje svou rodinu. (Krasus)
(více)Recenze (8)
Doteraz som videl minimum maďarských filmov, ale podľa ohlasov môžem dať za pravdu, že Hideg napok je určite jeden z najlepších maďarských filmov a rok výroby na tom veľa nezmení, pretože film je z veľkej časti komorný, dobrá polovica sa odohráva v cele a zvyšok sú výpovede odsúdených, vďaka ktorým sa vraciame v čase. Mená hercov sú pre nás väčšinou neznáme, ale prekvapí Margit Bara, ktorú poznáme z československého filmu Polnočná omša. Film rozpráva o hnusných časoch a ešte horších skutkoch, kde fašistické Maďarsko vraždilo Srbov v Novom sade. Je to smutný pohľad, aj keď tu niet mnoho drsných záberov, film ich ani nepotrebuje. V istom zmysle ho možno nazvať maďarským Schindlerovým zoznamom. 80%. ()
Vzpomenu-li také "Dny čekání" (1971), "Beznadějné" (1966) a nejnověji "Odvrácenou tvář" (1963), tak ty nejlepší maďarské filmy, které znám, spojují herci Iván Darvas a Zoltán Latinovits. "Chladné dny": Maďaři a Němci, Novi sad a události roku 1942 v retrospektivách jednoho desátníka a tří důstojníků v cele smrti čtyři roky poté. Výborně dávkované informace divákovi, hledisko společenské i osobní, také otázky morálky a svědomí, nejednoznačnost pravdy, neschopnost zúčastněných objektivně vidět a pojmenovat svůj podíl na dějinných událostech, nemožnost volby a správných rozhodnutí. Film, který bych chtěla vidět v kině. ()
Film s tak dokonale "ukázněně frenetickým" rytmem, že člověk skoro zapomíná dýchat, aby mu neunikl určitý podstatný detail, gesto, tón vyřčené věty nebo souvislost mezi záběry, dělenými nečekanými a přitom sametově hladkými střihy. Střídání vypravěčských hledisek snad nikde nebylo zvládnuto s takovou průrazností, ztrouchnivělého Rašómona nevyjímaje. Lze promítat ve smyčce všem, kdo mají v rukách moc a nebojí se ji zneužít, dokud se jim nerozsvítí v egem nabobtnalých hlavách. "Ismerem. Nem ismerem." ()
asi nejlepší středoevropský film ever. i když za to může zejména stejnojmenná předloha Tibora Cserese, ze které režisér adaptoval i ty dokonalé stylistické prostředky. pučte si to v knihovně, po přečtení knížky dáte film i bez titulků. ()
Gro filmu je plne obsiahnuté v obsahu. Reflexia Maďarov v spoluúčasti na juhoslovanskom vyvraždovaní. Napriek jasnému a silnému odkazu hodnotím jeho formu ako strohejšiu a viackrát nudiacu. Hlavne zo začiatku. Lepšiaci sa záver nedokáže príliš vytrhnúť to, čo sa (ne)deje predtým. Pokrivkáva technické spracovanie - napr. nekvalitné audio. Vadí mí tiež, keď sa vo filme často vrieska a tu je toho požehnane. ()
Z obrovské škály výrazových prostředků, které má film k dispozici, je zde použito poměrně málo. Většinu času to připomíná divadelní představení. To filmu v žádném případě neubírá na působivosti. Naopak, nejsme odváděni od podstaty žádnými povrchně efektními scénami a můžeme přemýšlet o slovech mužů, kteří jsou za válečné zločiny odsouzeni k smrti. Mužů, kteří byli součástí maďarské fašistické mašinérie a snaží se navzájem přesvědčit o tom, že nemohli jednat jinak... Chladné dny jsou velmi, velmi mrazivý film... ()
Ze začátku jsem se v tom doslova topil. Ale postupným rozkrýváním se člověk dostává blíž a blíž celému příběhu, až ho z toho mrazí. Ten film vypadá, že musí být nudný, opak je ale pravdou - něco mě pořád nutilo nespouštět oči z plátna a tento snímek je úžasným svědectvím těchhle málo známých svinstev. Navíc velice trefně (a potřebně) naráží na schopnost lidí ospravedlňovat si pokud možno každý špatný čin. A scéna ke konci, kdy se vytváří díry na pohřbívání v zamrzlém Dunaji, má tak mrazivou atmosféru, že si ji budu ještě dlouho pamatovat. ()
Netradiční forma vyprávění je artistní i divácky účinná zároveň. ()