Žena od vedle

Tak tento film jsem hrubě nepochopila. Truffaut si možná udržuje odstup od postav, ale rozhodně ne od zápletky. Celý film mi přijde hrozně zatížený a starý. Poslouchat svoje profesory hledat v tomto filmu skvělost, protože jsou tam točité schody a v nějakém jiném filmu jsou prý taky točité schody... To už je to trochu moc i na mě, a to si můj paranoidní mozek spojuje dohromady spoustu věcí. Jediné, co jsem ocenila, byl ten požár na obzoru. Docela mi také vadí, že je to popisované jako film o lásce, když je to jenom o sexu. Vždycky jsem si myslela, že tady ti Francouzi nejsou nic pro mě, a začíná se mi to potvrzovat. Navíc jsem ztracená, když nejsem schopná rozklíčovat autorský rukopis režiséra. (25.11.2014)

Zrovna presne tento cez 40 rokov starý film má značnú nevýhodu v tom, čo je mimochodom možnosť bádať hneď v úvodných záberoch, ktoré zároveň podtrhne i príchod vedľajšej postavy Odile Jouveovej, ktorá sa nám divákom prihovorí priamo do kamery, aby nás skrátka oboznámila s danou situáciou, čo jednoznačne vnímam, ako „rušivý element”, ktorý mi dosť pokazil celkový zážitok z pozerania filmu, keďže sa na mňa vyrútili zásadné informácie, ktoré radšej mali ostať skryté, t.j. vystrihnuté, kedy by sa v podstate dosiahol oveľa lepší efekt, než práve v tomto prípade, kde som vskutku často pozoroval i afektované, herecké výkony, čiže tá potrebná chémia medzi kľúčovými protagonistami sa z môjho pohľadu vôbec nedostavila, alebo celková nálada filmu je mierne roztržitá, tým chcem ďalej naznačiť, že kinematografický počin koľkokrát ani poriadne nevedel, čím chcel vlastne byť...? Dokonca ani po scenáristickej stránke sa nejedná o nič prevratné, tiež si mohli herci odpustiť niektoré repliky, napríklad príbeh okolo spomínanej Odile, kedy už naozaj nechýbalo veľa k tomu, aby to nakoniec o nej nevyhlásil i „obecný rozhlas”, kde si na druhej strane zase myslím, že sa to mnohí aj beztak dozvedeli. PS : Je mi to úprimne veľmi ľúto, ale opäť si nemôžem pomôcť, no tentokrát v opačnom chápaní, čo znamená asi tak to, že musím po prvýkrát udeliť môjmu obľúbenému režisérovi najnižšie hodnotenie, čo sa spomedzi 12 videných filmov doposiaľ nestalo. A to ešte netuším, čo ma ďalej čaká...? Našťastie už teraz prevažujú pozitívne dojmy, čiže môj postoj sa k nemu absolútne nezmení, ani po ďalších prípadných kiksoch, ktoré sa mi budú vyhýbať...? Uvidíme, nechám sa (ne)príjemne prekvapiť. (17.08.2022)

V Truffautově předposledním filmu je sice znát určitý posun v jeho tvorbě, ale rozhodně nejde o kvalitativní sešup. Jeho poslední filmy jsou už usedlejší a formálnější, ale takový formalismus si nechám líbit! Truffaut nic neztratil ze své schopnosti poutavě vyprávět zajímavý příběh a dá se zde také vystopovat Francoisův příspěvek k Nové vlně. Mezilidské vztahy a jejich popis prostupuje napříč jeho tvorbou - od Nikdo mě nemá rád a celou Doinelovskou pentalogii až k posledním kouskům. Žena od vedle je tragický příběh, který se leckomu může zdát na první pohled triviální, ale ve skutečnosti není nijak vyumělkovaný a je podán přesvědčivou a hlavně poutavou formou. Nehledě na to, že Depardieu a Fanny Ardant jsou skvělá volba pro ústřední postavy. Zkrátka takto nějak si představuju film zkušeného a vyzrálého filmaře. Nemusí nikomu nic dokazovat, ale přesto je stále skvělý... (11.10.2006)

Hned začátkem mi to opravdu hodně připomnělo nedávno viděný film z francouzského venkova, kde se do domu naproti nastěhuje nový pár, a pak přeskočí jiskra... začátek je opravdu stejný, o remake se však rozhodně nejedná, protože brzy se děj začne ubírat jiným směrem. Druhá půlka tak trochu vyšuměla, mohlo to být ještě násilnější a divácky náročnější, na druhou stranu - komu v tomhle příběhu fandit, že...? Nicméně francouzský venkov, to já můžu. Skvělý původní dabing Taťány Medvecké a Jiřího Štěpničky. (29.12.2014)

François Truffaut je jedným z najlepších režisérov, aký kedy žil. Ani jeden film nemá iný ako červený a škoda, že ich natočil "len" 25, kým predčasne odišiel. Má veľký cit pre drámy, hlavne tie vzťahové, a tú tragickosť dokázal stále zobraziť tak, že ju divák cíti osobne. Depardieu hrá svoj štandard, čo je u neho vždy špička, Fanny Ardant hrá presne to, čo má, femme fatale s nádychom Romea a Júlie - a prenieslo sa jej to aj do osobného života, keď práve na tomto natáčaní sa dala dokopy s režisérom Truffautom. Film je štúdiou obsedantnej lásky, ktorá môže niekoho aj nudiť, záver ale prinesie vyústenie, ktoré dáva odpoveď na to, že posadnutosť nie je už láska. (12.10.2023)