Matka Johana od Andělů

K filmu jsem se dostal jako k hororu. Uznávám, že o hororovosti by se dalo polemizovat a zcela jistě nebyla záměrem tvůrců, ale vůbec bych se nebál označit to za psychologický horor. Pokud jsou za takové označovány např. Kladivo na čarodějnice či Spalovač mrtvol, tak jím je i tohle, poněvadž to patří do stejné sorty, měl jsem z toho stejně nepříjemně mrazivé pocity a má to stejně mrazivou, hutnou a depresivní atmosféru. Naprosto výtečná je Lucyna Winnicka coby Matka Joanna, její ďábelské výstupy, ksichty a opravdu zvláštně nepříjemný výraz v očích je na filmu to nejhororovější a já jen doufám, že z toho nebudu mít noční můry. Pochvalu zaslouží i exteriéry (okolí kláštera je opravdu "divné" a dekorace. Jsem opravdu rád, že mi tento film vstoupil do cesty, je milé např. vidět mladého Fr. Pieczku jinak než jako tankistu se psem:-) a výborného herce ve vedlejší roli (ševce) s šíleným smíchem, skvělými prudičskými hláškami a ksichtem obstarožního Chucka Norrise. Výborný kulturní, psychologický a filosofický zážitek. (25.02.2010)

Snažil som sa vo filme hľadať aktualizáciu vzhľadom na politickú, alebo spoločenskú situáciu v Poľsku a neviem, či som ju tam našiel. Možno tam je, možno nie je. Snažil som sa v ňom nájsť akúsi všeobecnú filozofickú nadčasovosť, ale rovnako si ňou nie som úplne istý. Ľudia, alebo radšej ľudia, ktorí zasvätili svoj život bohu, kedysi riešili iné problémy, ako dnešná cirkev a nie je jednoduché sa vžiť do ich kože a najmä myslenia. Možno o to išlo Kawaleroviczovi v prvom rade a možno iba zameranie sa na toto dnes už nepochopiteľné myslenie je gro zámeru tvorcu. Udeľovanie hviezdičiek, ako to býva pri mnohých ťažších filmoch zvykom, sú holá zbytočnosť. Asi ako život sám...povedali by hlavné postavy filmu. (28.07.2016)

První setkání s legendou polského filmu Jerzym Kawalerowiczem dopadlo dobře. Svým stylem v tomto filmu se hodně podobá zralému Vláčilovi - ať už jde o strohost výpravy, kontrastní svícení, ostrost obrazu nebo o celkově minimalistické pojetí (podobně jako v Údolí včel nebo Markétě Lazarové, i tady hrstka herců reprezentuje život vesnice a přilehlého kláštera). Nezastírám ale drobné zklamání z toho, že mě snímek nedokázal příliš vtáhnout. Psychologické drama okořeněné špetkou mysticismu rozhodně má atmosféru i filmařské kvality, ale svou pomalostí a jistou fabulační schematičností se zdá být subjektivně dvakrát tak dlouhé, než ve skutečnosti je. (31.07.2016)

Velmi zdlouhavá cesta za poznáním, že popření vlastní sexuality není to pravé ořechové. Těžkotonážní filozofující drama s klasicky afektovanými hereckými výkony nebývá zrovna mým šálkem čaje, ale co už, ochutnal jsem. Vlekoucí se příběh kněze geeka, který přichází, aby zachránil Ďáblem posedlé jeptišky. Postupem času se ukazuje skutečnost, že oním Ďáblem je pouze vzpoura proti nekonečné nudě klášterního života a nezalévané zahrádky svatých panen, kněz to však zarputile odmítá, stejně tak jako vlastní hučení pod sutanou. Jeho počínání a neschopnost si ulevit jej nakonec dovedou až k psychotické příhodě. Poučení je nasnadě, lepší vlastní vrabec v hrsti než schizofrenie za dveřma. Jinak Lucyna Winnicka jako matka Johana byla k pomilování a několik jejích posedlostních čísel bylo vynikajicích, z letargie mě vytrhl i dialog rabína a kněze, nikoliv nanicovatým obsahem, ale výborným hereckým ztvárněním a režií toho okamžiku, mňamka. Většinu filmu jsem však solidně prozíval. Dvě. Viděno během Challenge tour 2015: 30 dnů se světovou kinematografií (09.04.2015)

jak hodnotit film kde mi každý názor, každý dialog přišel naprosto po chuti? Církevní sračky s kterýma jsem nesouhlasil. Tenhle film mě upřímě znechutil a to se nepovedlo téměř žádnému filmu. Proč si navíc myslím že hodně lidí hodnotilo 5* jen aby nevypadaly špatně? Hodnotím 1*, protože tohle bylo pro mě fakt utrpením. Ale uznávám že hlavní "hrdinka"(ty uvozovky jsou naschvál) hraje výborně. Ale film je děsný. (01.09.2014)