Režie:
Zdeněk TycKamera:
Jaromír KačerHudba:
Martin SmolkaHrají:
Petr Forman, Barbara Lukešová, Jana Dolanská, Vlastimil Zavřel, Jiří Hálek, Břetislav Rychlík, Jaroslav Mareš, Petr Popelka, Eva Holubová, Radim Špaček (více)Obsahy(1)
Neambiciózní" balada (ve smyslu důrazu na dějovost, na kritické hodnocení světa a jeho konfliktů), zaměřující se na základní hodnoty a pravdy lidské existence. Vypráví příběh Vojtěcha, člověka až živočišně přímého, neschopného se přizpůsobit vztahům a zvyklostem venkovského společenství. Vojta bojuje v prvním poválečném roce (1946) s celým světem o svou svobodu a nezávislost, o svou lásku... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (51)
Těžko uchopitelné lano. Lano, který fakt vykluzuje, je nestabilní, tvrdohlavé - což nebývá vždy na škodu - a hlavně je vláčné. Vojtově chování navzdory. Kluk je řečený sirotek, protože mu chybí lidská duše, pochopení a totální zápal pro někoho nebo touha po někom. Je to bohém, možná mentálek. Tyc má představu velmi zvláštní, úsměvnou a hyperaktivní, co se týče lidské hloubky a duše. Ale chtělo to něco, co by mi utrhlo hlavu a následně ji odkoplo do brány - co já vím, třeba poznání a pochopení, nesejde na tom-. Neb Petr Forman jest vkusnéé herééc! Pochvala pro něj a facka ku mě za možné nepochopení...bohémům zdar! ()
V naší kinematografii jsem se nesetkal s tak těžce sledovatelným snímkem. U nás přece jenom převažují filmy s dějem než vesnické balady. I přestože je Vojtěch, řečený sirotek plný krasných a atypických záběrů nemohu dát čtyři či dokonce pět hvězdiček, jelikož jsem se docela nudil a z letargie mě dostal až perfektně vygradovaný závěr. 65% ()
Nejen vizuálně úžasná vláčilovská balada o životě a smrti. Kdysi na besedě Z.Tyc přiznal, že F.Vláčil byl jeho velkým vzorem, což je z filmu patrné na každém jeho políčku. Věděl jsem, že i po letech se mi snímek bude líbit, ale že si ho prožiji opět naplno, jsem ani nedoufal. Barokní šerosvit je oslavou české krajiny a připomenutí české filmařské školy. Krásné po všech stránkách... ()
I když do Kina na Granici jsem jel především za Polskou kinematografií, rozhodně jsem si pečlivě pročítal i českou sekci a být třeba fanoušek Švankmajera tak si pošmáknu, ale to já nejsem a tak jsem si vyhrábl tento klenůtek, který mě hodně dlouho unikal, aby ne, když po naše televize snědl asi prášek neviditelnosti, nevadí takhle jsem ho mohl alespon vidět v překrásným kině Theater. Já se asi 6x díval na filmošku Zdeněka Tyca, jestli nemám vlčí mlhu a jedná se skutečně o debut, protože dostat do filmu takovou lidskou bezprostřednost přes Pétu Formana a jedinečné krajinové záběry, to je silná profi práce. Je jasný, že Zdeněk Tyc šedesátkovou vlnu má nakoukanou hodně pozorně. Svoboda, souznění s přírodou, smutně veselý příběh, ukazující hnus i krásu lidských povah. Fenomenální výkon Petra Formana a je režijní mistrovství Zdeňka Tyce, ozářilo mou kino graniční misi pěti hvězdičkama a nezapomenutelným filmovým zážitkem. ()
Po všech stránkách krásný absolventský film, vizuálně mě snímek nesmírně nadchl a potěšil. Místy úsměvné vyprávění se mění ve smutný příběh Vojtěcha, který se svou povahou, přirozenou živelností a obrovskou životní vitalitou jaksi nehodí, nezapadá do venkovského společenství lidí, jejich vzájemně pokroucených vztahů a pytláctví. Výborná hudba, tklivé tóny klavíru a houslí umocňují pocit osamělosti, touhy po spřízněné duši, souznění s přírodou, potřebě svobody, okouzlení životem i láskou. Petr Forman jedním slovem dokonalý. ()
Galerie (3)
Zajímavosti (13)
- Jedného z pytliakov si zahral třeboňský básnik a spisovateľ Miroslav Hule. (Raccoon.city)
- V podstatě se jedná o amatérský film. Prakticky všichni kromě herců na něm pracovali zadarmo. (trojúhelník)
- Ve filmu není použito umělé svícení. Veškeré světlo je denní, směrované odraznými deskami. Noční scény jsou pak natočeny technikou zvanou americká noc. (trojúhelník)
Reklama