Dveře v podlaze

Melodrama- asi by se dalo říct. Příběh mladíka, který se na léto přimotá do podivné rodiny spisovatele-malíře dětských knih, potkává jeho malou dceru a ženu. Postupně odkrývá rodinnou tragédii ztráty dvou dospívajících synů, s níž se každý z rodičů vyrovnává svým vlastním způsobem. Ted Cole pije a maluje akty, manželka Marion netečně posedává po zahradě. Život svérázného umělce je poměrně zábavný, stejně jako malá Ruth, jejich dcera, která udržuje své bratry "naživu" pomocí sbírky zarámovaných fotografií v chodbě. Dveře v podlaze patří k mým oblíbeným filmům. Pomalu plyne k pointě, člověk si zapřemýšlí a občas se i zasměje. Závěr potěšil, je ze života, naděje umírá poslední. 90% (01.02.2015)

„Co se všechno schumelí mezi dvěma manželi“ ve světě podle Johna Irvinga. Já bych to nazval spíš „Chumelenice“. S autorem předlohy jsem se vypořádal už dávno, a jen matně si vzpomínám, jak vypadají a mluví intoši, kteří tenhle druh literatury pokládají za zjevení. --- Podle mě je Irving povrchní a podbízí se. A ovšem dobře vydělává. --- (06.03.2013)

Chm, z nějakého důvodu se ke mně tento film různými oklikami vždycky jednou za pár let vrací a já si postupně uvědomuji, že k němu mám vlastně poměrně silný respekt. Lví podíl na tom má titulní pohádka "Dveře v podlaze" a ještě trochu lvější podíl na tom má Jeff Bridges a jeho vyšinutě královský majestát. Vedou ty dveře k nějakým spodním proudům. "A Sound Like Someone Trying Not to Make a Sound." (24.08.2016)

Dveře v podlaze jsou vlastně vagína těhotné ženy... Zajímavé, nikoli pravdivé. 111minut rodinné krize, netradičně slizký nesympatický Jeff Bridges a věčně zlomená Kim Basinger na, pod nebo před zauhřeným pubescentem s účesem alá Ringo Starr! Ano, to jsou Dveře v podlaze. Nuda, propletená rámečky s fotkami, uslintanou dceruškou, růžovým svetříkem, dětskými knížkami a to nejdůležitější - smrtí dvou synů. I převykládání samotné havárie nebylo nijak osvěžující... 40% (08.01.2014)

„Bol to zvuk, ako keď sa niekto snaží nevydávať zvuk.“ Zdá sa, že ak má zmysel v Hollywoode nejaké romány adaptovať, tak Irvingove. Režisérov to baví, hercov tiež (tentokrát okrem Jeffa Bridgesa hlavne úžasnú Kim Basingerovú, ktorá JE Marion a kebyže Marion hrá iná herečka, tento film nenávidím) a atmosféra je zvláštna, snová, krutá, magická... akoby až mystická. A žánrovo je to vždy ťažko zaraditeľné (čo beriem ako plus). A nádherne provokatívne otvorený koniec. Knihu som zatiaľ nečítal, film ma dostal (nielen vďaka fotkám). DODATOK 18. 4. 2010: Tak Irvingov román mi roztrhol srdce. DVERE V PODLAHE sú kuriózna adaptácia: jedná sa síce o presný (ale nie OTROCKÝ!) prepis, ale len jeho prvej polovičky! Druhá sa odohráva o 30 rokov neskôr, kedy je Marion stále nezvestná, z Eddieho i Rút sa stali spisovatelia (ale odvtedy sa nevideli) a Ted stále žije. Toto bolo riadne drzé, ale fantastické rozhodnutie: zadaptovať len prvú polovicu románu... človeče to je sila. Ale funguje to a ten film je bomba a kým "pred prečítaním" to bolo "len" za 80%, po prečítaní zvyšujem hodnotenie na 1OO% a potvrdzujem, že bez Basingerovej by to nikdy nemalo zmysel robiť; narodila sa pre túto rolu ženy zničenej natoľko, že ani raz za tridsať rokov nedvihla telefón (hoci chcel miliónkrát). Pevne verím (som naivný, viem), že v roku 2020 bude Todovi Williamsovi dovolené nakrútiť „dvojku“ (samozrejme s rovnakými hercami). Viac v mojej recenzii na Recenzie.org: http://www.recenzie.org/drama/340-dvere-v-podlahe-100- (22.09.2005)