Pražské blues

Zajímavý režijní debut absolventa FAMU řeckého původu, Georgise Skalenakise, který do své prvotiny částečně promítá semi-autobiografické vzpomínání na své životní zkušenosti ze studentských let. Na tyto vzpomínky nahlíží prostřednictvím optiky zaměřenou na subkulturu vysokoškolských imigrantů v Praze, a to skrze perspektivu Omara (Sissoko Woandioun), studenta medicíny pocházejícího z Angoly, který účinkuje v bluesové kapele kde hraje na basu, a který se seznámí s dívkou také pocházející z Afriky. Díky těmto proprietám získává Pražské blues specifický internacionální rozměr, což z něj dělá dost netradiční, ale přesto kulturně pestrý ekvivalent českých novovlnných filmů. Výrazným elementem je zde i jazzový hudební doprovod (typicky černošský hudební žánr), který onomu vzpomínání dodává specifickou hořkou pachuť. Zároveň pobaví i camea hvězd tehdejší české jazzové scény, jako například Karel Vlach, Vladimír Dvořák, nebo Kateřina Trávnická. (02.02.2023)

Dosud pro mě neznámý film neznámého režiséra vyniká originálním jazzovým soundtrackem, a především výraznou černobílou kamerou Jana Němečka, jenž klade důraz na kontrasty. Určitým nedostatkem by mohla být zdánlivá vytrženost z dobového kontextu, tu však dostatečně ospravedlňuje specifičnost situace zahraničních studentů a univerzální poselství. (12.02.2021)

Velice nezáživný politický film o afrických studentech v Praze. Hlášky: „Vy jste z vesnice?“ „Všichni jsme teď v lesích.“ – takže partyzáni. Zednářská symbolika: 21:33 – Omar – podání ruky. Do evropského filmu se nedostane jen tak nějaký Afričan.; 30:17 – zeměkoule; 46:36 – obří globus přes celou obrazovku; 46:56 – další detailní záběr na globus. Student globus pro lepší efekt pohladí. 47:12 – dva globusy v záběru; 48:11 – postupně se šikulům do záběru vejde sedm globusů najednou! Další postřehy: 6:41 protisněhové zábrany i v Praze; 7:21 – černoch v tunelu; VIP mejdany. (12.03.2023)

Už během prvních deseti minut jsem se kousal do palce u nohy. Netuším komu zase bylo třeba lézt do zadku, aby podobný paskvil vznikl. Zpočátku něco jako němý film, pak hnusná džezová hudba kterou nesnáším, a do toho spřátelení cizinci. Hnus na hnus. Chvilkami jsem si myslel že sleduji dokument. Dialogy nemá smysl opisovat, někdy skutečně švihlé, jak u zamilovaných no. Prostě film na nic a k ničemu. (21.06.2018)

Pražské blues udržuje poetický rytmus novovlnné estetiky. Poezie filmového výrazu je sice občas z mladické nezkušenosti neohrabaná, přesto osvěží ve víření not Karla Velebného a v estetickém uspořádání. Řecký režisér Georgis Skalenakis se s příběhem mohl částečně identifikovat pro vlastní čerstvé dokončení pražského studia a národní minulosti a dirigoval své poetické okouzlení Prahou. Na scénáři Vladimíra Kaliny je znát fascinace africkým kulturním temperamentem, nakonec je mu přizpůsobena i okolní umělecká dekorace. Bohužel se film nevyhnul ideologické rozepři doby, kdy východní blok využil africkou dekolonizaci k šíření svých osvětových myšlenek a do afrických srdcí zasel bratrskou rozpolcenost. První osobou poezie čar je Omar (příjemný Sissoko Woandioun), africký student, dokončující svá pražská studia medicíny. Budoucnost, domovina, nitro, nejistota, rozervanost, a hudba je lékem na šrámy duše. Nakonec je to láska, co donutí k rozhodnutí, jež je sice v kontrastu s intimní podstatou, přesto důležitější ke vzájemné úctě. Hlavní ženskou postavou poezie je tu Mariama (příjemná Amina Hasci), africká studentka, začínající svá pražská studia geologie. Neznámé prostředí, nejistota, matoucí okouzlení a nevinná důvěřivost ve zlepšení budoucnosti lidu. Z dalších rolí: Omarův spolužák, vracející se ihned po studiu domů, Amadu (Orlando da Costa), k Africe nostalgický lékař, profesor Bouček (Radovan Lukavský), pro pěveckou kariéru hořící servírka Dana Ouředníčková (zpěvačka Jarmila Veselá s hlasem Evy Klepáčové), ženich povinnosti Rudla (jazzový hudebník Karel Velebný), bezprostřední sochař Pepi Kobliha (scénárista Vratislav Blažek), ještě nevinný knihovník Darek (jazzový hudebník Jiří Stivín s hlasem Václava Sloupa), velmi všímavý vrátný na koleji (maskér Gustav Hrdlička s hlasem Vladimíra Hrubého), Rudlova mladá nevěsta Eva (Julie Juhanová), či další spoluhráči Omara ze studentské kapely (Míša Polák, Alan Vitouš, Emanuel Hrdina a Jan Konopásek). Pražské blues, to je filmová poezie estetického uspořádání Nové vlny. A do toho vehementně břinká jazz, obrazy Jana Němečka ho absorbují a pod Skalenakisovou taktovkou se modeluje poezie. (16.01.2021)