Samuraj - Musaši Mijamoto: Bitva u Ičidžódži
Zoku Mijamoto Musaši: Ičidžódži no kettó
Master Swordsman: Duel at Ichijoji
Samurai 2: Duel at Ichijoji Temple
Obsahy(1)
Takezo už ako samuraj, pod novým menom Miamoto Musashi, putuje po Japonsku, stretáva sa v súbojoch s tými najlepšími samurajmi a stále zostáva neporazený. Všade ho už poznajú ako toho najmocnejšieho samuraja v celom Japonsku. Musashi sa vracia do Kyota, aby vyzval na súboj majstra tamojšej najprestížnejšej samurajskej školy. Takeza si všimne velmi schopný, ambiciózny samuraj Sasaki Kojiro, ktorý v Musashim vidí svoju životnú výzvu a jeho jediným cieľom sa stáva vyzvať a poraziť Musashiho v zájomnom súboji.
Sasaki Kojiro je podobne ako Miamoto musashi, skutočná historická postava a je ústredným motívom vo filme Kojiro (1967, réžia Hiroshi Inagaki ). (kitano)
(více)Videa (1)
Recenze (38)
Souhlasím s komentářem kolegy DaViD´82, je to rozhodně lepší než jednička, ale zas nijak zvlášť. Všimla jsem si v komentářích, že to někteří srovnávají s jirásko-vávrovskou trilogií, ale já bych to spíše připodobnila k Sienkiewiczovým Křižákům (taky občas prima souboj, jinak příšerná nuda a láska bez jakéhokoli jiskření mezi hrdiny). Taky nechápu, co na Takezovi všechny ty ženský vidí (jelikož dávám přednost středoevropanům s velkýma očima, lhostejno jaké barvy a se širokým úsměvem, již srší vtipem a inteligencí, je to samozřejmě pochopitelné). Souboj v rýžových polích byl prima, vlastně i taková ukázka taktiky, inu dobrá, přece jen by se ty podobnosti s Vávrovými husity daly najít, první díl byl Jan Žižka (ani ne ideologicky, kde se mi z Vávrových líbil akorát Jan Hus a v tomto nějak žádnou ideologii nevidím, ale spíše úrovní), tenhle ještě uvidíme, jestli to bude odpovídat zmiňovanému Janu Husovi (z Vávrovy trilogie ho považuji za nejzdařilejší, i když jsem v něj v 9 letech měla solidní trauma) nebo spíše Proti všem. Zřejmě tvůrci (a já se jim nedivím) nepočítali s tím, že by se Takezův příběh někdo mně podobný (s naprostou neznalostí japonského prostředí a zvyklostí) rozhodl sledovat, ale i přes pocit, který ve mně série zatím vyvolává (totiž, že, když by se měli situaci více věnovat, utnou ji a když by měli jít rychle pryč, tak se v tom patlají a prodlužují to, což je má výhrada především k prvnímu dílu),druhá část se mi už celkem zamlouvala (65%). ()
Tak zase takový posun vpřed oproti prvnímu dílu to není, ale napětí jak vše skončí ve mě narostlo o to více, že je zde rozehráno mnoho osudů a ať je mi jasný jak skončí ten hlavní, zbytek je obestřen záhadou. Velké minus filmu je ten, že je téměř vše natáčeno za šera a člověk (ať se soustředí jakkoliv) se v soubojích docela ztrácí... - 5. 12. 2012 - 75% ()
Živočíšnosť prvej časti ustúpila, prostredná časť je natočená v komornejšom duchu. Na konci minulého dielu prijal búrlivák Takezo meno Miyamoto Musashi ( tentokrát úspornejší Toshirô Mifune ) a vydáva sa na cestu spoznať samého seba. Jeho bojové umenie je veľké, ale chýba mu rozvaha a rytierskosť samuraja. Dej je temnejší a hlbší a obohacujú ho dve ženy, ktoré sú do Musashiho zamilované. Treba spomenúť aj starosvetsky výbornú hudbu plnú nádherných motívov. 4+ ()
V druhém dílu Inagakiho epické trilogie o nejslavnějším samuraji, potkáváme Musasho v Kyótu, kde vyzval na souboj mistra Yoshiokovy školy Seijuro Yoshioku. Avšak tento slavný souboj, kterým vyvrcholí celý film je ztvárněn ve velmi špatně nasvícených venkovních scénách a to je důvod proč film hodnotím hůře než předchozí díl. Je možné, že Inagaki z etických důvodů zřejmě nechtěl souboj ukázat přímo, ale pohled na tmavou obrazovku, kde se na tmavém pozadí míhají tmavé stíny je spíš výrazem filmového diletantství, než možného osobního pacifismu. Přes tento nedostatek se stále jedná o velmi dobrý film poplatný však předválečným estetickým normám. Divák si musí zvyknout na poměrně pomalé tempo vyprávění, akce, na kterou je dnes zvyklý, ustupuje do pozadí, předost mají silná citová pohnutí explicitně vyjádřená příslušnými gesty a dialogy jednajících osob. Mimo osoby Otsu, Akemi a Matahachiho, známé z předchozího dílu, se zde setkáváme s Musashiho osudovým soupeřem Kojiro Sasakim (poněkud prkenný Kóji Tsuruta) a kurtizánou Yoshino (Michiyo Kogure), která ač žena, našemu hrdinovi udělí několik rad na jeho cestě k dokonalému bushi. ()
Pokračovanie životnej cesty najslávnejšieho samuraja 17 storočia feudálnym Japonskom je plné nečakaných zvratov, klamstiev, intríg a hľadania. Toshiro Mifune zo zdvihnutým samurajským mečom, je pre mňa hrdina, ktorý dáva filmu silu, epickosť a nesmrteľnosť. Pre takého postavy sa Mifune narodil. Aj keď jeho vnútorné pochody nie sú detailne rozpracované – film sa sústreďuje hlavne na postavy, ktoré ho obklopujú, jeho protivníkov, alebo ľudí s jeho minulosti, a ich vplyvy na jeho rozvoj a na jeho dospievanie ako bojovníka ovládajúceho umenie meča, film tým netrpí. Akčné scény umocňuje často krát Japonská krajina so všetkými ryžovými jazierkami, vysokými borovicami a jednoduchými obydliami. Aj keď na filme badať, zhutnenie takmer tisíc stranovej knihy – čo sa prejavuje hlavne v strácaní sa, medzi rôznymi postavami, film je po dramaturgickej stránke zvládnutý na výbornú. Má skvelé tempo, výbornú hudbu a nezabudnuteľné výkony Japonských hercov, ktorý sa už v prvom diely stali nesmrteľnými. Neuveriteľne sa teším na tretí diel a knihu si objednávam. ()
Reklama