Režie:
Karel KachyňaKamera:
Josef PávekHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Brigita Hausnerová, Marián Kleis ml., Marie Brožová, Vladimír Šmeral, Gustáv Valach, Petr Haničinec, Zdeněk Martínek, Alena Kryštofková, Josef Koza (více)Obsahy(1)
Pro někoho dítě, pro jiného už žena… Ale rozhodně příliš mladá na umírání. Albrechtice u Jablonce. Šestnáctiletá Pavlínka Linková (B. Hausnerová) žije s babičkou Barborou (M. Brožová), zdejší porodní bábou, která ji po smrti dívčiných rodičů vychovala. Půvabná dívka zažívá první milostné vzplanutí k mladému dělníkovi z textilky v nedalekém Svárově Pavlu Žákovi (M. Kleis). Ve stycích s Pavlem jí však babička všemožně brání. Jednak jako porodní bába dobře ví, co se může stát, jednak si sama dobře pamatuje svá dávná dobrodružství. Láska si ovšem nedá poroučet, zejména ne od ustarané babičky. Jsou tu však i jiné překážky. Svárovští textiláci totiž chystají stávku a demonstraci proti propouštění a snižování mezd, ředitel továrny zase chystá ráznou odpověď. Píše se totiž rok 1870 a nic netušící Pavlínka se ocitne uprostřed událostí, které vejdou do dějin… Film Karla Kachyni vznikl na motivy románu Svárov spisovatele Alfréda Technika. Odehrává se na pozadí skutečné stávky v obci Svárov (dnes součást města Velké Hamry), kterou 31. března 1870 krvavě potlačilo četnictvo a armáda. (Česká televize)
(více)Recenze (33)
Údajně se jedná o snímek na objednávku stranického aparátu na populární téma o násilném potlačení nespokojených a ožebračovaných dělníků, tentokrát zakládající se na zkutečných událostech. Režisér Karel Kachyňa zde však prokázal své filmařské umění a k jádru věci se dostal až téměř ke konci filmu. Do té doby se rozehrává nádherný příběh plný poetismu, radosti a štěstí, který dospěje k ohromné tragédii a smutku. Výborný snímek, který upadl v zapomnění a je to ohromná škoda. Film si na nic nehraje a byť je ideologie nezpochybnitelná, svoji kvalitou předčí všechna očekávání. ()
"Co se děje? Narodili jsme se do špatný doby, to se děje!" Poetická režie Karla Kachyni ve stylu Babičky je kontrastní s podstatně jinými problémy než se odehrávaly na Starém bělidle. ()
Poetický film z vesnického prostředí vrcholící demonstrací textiláků. Solidně natočený film poplatný době.(max.50%) ()
Pavlínka je jedním z těch málo známých filmů, které v době normalizace vznikly a zase zanikly. V tomto případě si však troufnu tvrdit, že je to dost velká škoda. Osobnost režiséra Karla Kachyni se ve filmu nezapře, a přestože je film točen víceméně na objednávku režimu - je v něm popisováno násilné potlačení dělnické stávky na konci 19. století - jedná se o civilní a příjemný vesnický příběh. Ono proletářské je ve snímku silně potlačeno a převažuje lyrická stránka. A tu Kachyňa zkrátka uměl na výbornou. Jedinou vážnější výtku bych tak směřoval k hudbě - Zdeněk Liška sice patřil k předním českým filmovým skladatelům, ale tady si moc práce nedal. Stále se opakující vtíravá melodie znějící asi tak po 95% času nebyla právě ta správná volba. ()
Ustavičný jekot trumpety po celý film mi tento hudební nástroj krásně zošklivil. Navíc tento způsob podání vyprávění nesnáším. Je to nesouvislé a štve mne to. Takže hodnocení je zcela jasné, ale nedá mi to, abych nedal alespoň dvacítku za některé světlé okamžiky. ()
Kdysi jsme na tomto filmu byli se školou...po promítání část dívčího publika plakala.Ale tak špatnej film to nebyl. události svárovské stávky nám přiblížily dějepis...samozřejmě,že nám pak vysvětlovali,že by se to nyní už nestalo....nynější mládež by řekla, že byla ve špatnou dobu na špatným místě.... ()
Karel Kachyňa dokázal z nevýrazného tématu udělat velmi kvalitní film, hodně pomáhá výrazná kamera Pávka a skvělá hudba Lišky. Hodnocení: 75 % ()
Poetické ztvárnění venkovského života a prvních lásek tak, jak to umí jen Kachyňa. Do bezstarostného dospívání občas probleskne zpráva z druhé strany, z reálného těžkého života tkalců. Vše plyne do smutného závěru, který každý, kdo někdy navštívil Velké Hamry, už zná. Tam u mostu přes Kamenici před bývalou textilkou stojí několik památníků a na jednom je i jméno Pavlínky Linkové... ()
Poetická atmosféra jakou umí vytvořit ve svých filmech Karel Kachyňa.Hlavní představitelka jemná,naivní,ale to líčení asi do této doby a zvláště na vesnici nepatří.Trochu mi to kazilo dojem. ()
V pražských kinech se promítal od 7.11.1974 (Sevastopol) ()
Duo Kachyňa - Liška se nezapře. Poetika a výrazná hudba. Příběh je bohužel slabý, tuctový. Kachyňův slabší film, ale i tak se odhodlám při 70% na 4*. ()
Melancholický, poetický, smutný film. Nádherná atmosféra pana Kachyni s krásnou slečnou Hausnerovou. Postavení dělníků a pracujících v té době bylo velmi těžké až tragické. Těžké časy. A v nich mládí, láska a cit. ()
Ta zasraná trubka už mi lezla na nervy. Tím nemyslím Pavlínku... ()