Pampeliška

Trochu depresivní snímek. První půlhodinu jsem se docela nudila. Potom se tam něco málo začalo dít, ale stejně mě to moc nezaujalo. Výběr herců byl zajímavý. Hlavně Vincent se mi moc líbil, i když ne tak jako v Aljašce. Ale bohužel musím dát jen 60%. Kdyby se děj držel jen v linii hlavního hrdiny, tak by moje hodnocení bylo určitě lepší. Vadily mi hodně ty věci kolem. A na můj vkus tady bylo málo hudby. Možná proto mě film za celou dobu nedokázal vtáhnout do děje. (08.06.2014)

Na tomto filmu je zajímavé to, že se tváří hodně upřímně. Také ale podloudnými melodiemi v pozadí utváří určitou dost depresivní náladu, která čerpá sílu snad z každé postavy, ale i z každé scény ve scénáři. Rozhodně si myslím, že to je jeden z nejnáročnějších filmů v rámci amerických dramat, které jsem viděl. Život a svět kolem něj občas umí být krutý. (01.12.2015)

To najlepšie na Pampeliške je pekná myšlienka, hlavne v kontexte vzťahu otca so synom a matky s dcérou. Osobne mi však nesadlo jej podanie divákovi. Poetická stránka a samotné tempo príbehu ma uspávali a často neskutočne nudili. Emócie, ktoré asi mali prísť neprišli a k hlavným hrdinom aj napriek vyhranenosti niektorých situácií, som si nedokázal nájsť cestu. Na druhú stranu oceňujem smutnú atmosféru a pocit niečoho zlého, čo striehlo na obe smutné postavy ako mačka na myš. Záver mnohé z uvedených negatív mierne napravil, aj keď s tým vlakom by mi tam zapasoval iný koniec, takže trocha prilepšujem. 65/100 (15.06.2015)

Tak úžasnú filmarinu som už riadne dlho nevidel. Nádherné pomalé zábery na krajinu, bez špeciálnych efektov alebo dorábania pomocou filtrov, len kamera a príroda. V pozadí výborná hudba a skvelý príbeh plný emócií, sklamania, smútku, nepochopenia a lásky. Príbeh o obyčajných ľudských existenciách, uprostred ničoho, niekde v americkom stredozápade, v malom mestečku uzavretom od sveta okolitými poliami s takmer nulovou budúcnosťou, len v náručí beznádeje, kde i ten najmenší záchvev radosti a lásky znamená viac než čokoľvek iné. Po Station Agent ďalší skvelý americký nezávislý film, ktorý som si v poslednej dobe pozrel a ďalší dôkaz, že nezávislý film sa nerovná intelektuálna onania. (03.06.2007)

Smutný a emotivní příběh. Tak co je špatně? Tempo. Přes hloubku děje mě to absolutně nevtáhlo a neskutečně mě to nudilo. Přitom to není žádný hloupý patos, jen je to (dle mého) uchopeno špatně. Hlavní zápletka tam v podstatě není a jako celek to do sebe příliš nezapadá. Po půl hodině, kdy se konečně něco začalo dít jsem se těšila, že odteď to bude jenom lepší, ale zvrat skončil v momentě, kdy začal a pak se jelo dál... Přesto ta posmutnělá atmosféra (odrazující se hlavně v očích maminky) a beznaděj, která z toho čiší je mi moc sympatická. Mrzí mě nevyužitý potenciál. Ale třeba se na to někdy podívám znovu a uvidím to jinak.. (17.02.2013)