Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1947 jsou v beskydských horách stále ještě patrné stopy po válce. Desetiletý chlapec například pravidelně pase krávy na louce vedle zničeného německého tanku. Chlapec nemá tatínka a jeho matka slouží u sedláka. Proto se o malého pasáčka stará většinou jeho děda. Kluk nechodí do školy, je zvyklý jen pást krávy a v zimě štípat dříví. Jednoho večera potká v lese dvě tajemné postavy. Myslí si, že je to král skřítků se svým písařem, protože právě takovou pohádku mu vyprávěl děda. Ve skutečnosti jsou to však banderovci, kteří si s místním starostou domlouvají přechod svého oddílu a rabování ve vesnici... Baladický snímek natočil na motivy románu Ladislava Fukse František Vláčil v roce 1983. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (69)

Chrysopras 

všechny recenze uživatele

Vláčilovsky posmutnělá atmosféra mých milovaných Beskyd. Vynikající dětský výkon a spousta výborných herců v dalších rolích ( třeba Prachař tady opravdu válel ). V rámci Vláčilových měřítek je to skutečně spíše průměrný kus ( asi nejvíc mi scházela výraznější hudební složka ), v kontextu ostatních českých tvůrců - neřku-li současných českých tvůrců - těžkej nadprůměr. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Já sú pastýř, musím pást..." Roztomilý venkovský klučina věřící na skřítky na jedné straně, drsná realita života v poválečné době s Banderovci v zádech na straně druhé. Tuhle vcelku kontrastní mozaiku sestavil mistr Vláčil vcelku zajímavě. Kouzlo tohoto melancholicky laděného snímku tkví v první řadě ve zcela spontánním Vlastimilu Drbalovi v hlavní dětské roli. Onu posmutnělou poetiku podtrhuje kamera Františka Uldricha, která dokáže někdy doslova kouzlit (viz zejména záběr s odrazem na vodní hladině při dialogu pasáčka s jeho maminkou u potoku) či upoutat detailem. Pěkná je i závěrečná písnička v podání Karla Černocha za doprovodu houslí a cimbálu, jejíž ráz koresponduje s charakterem celého filmu (plného moravského nářečí). Některé postavy nejsou zrovna moc sympatické. Zatímco u starosty Ilji Prachaře to moc nevadí, u maminky pasáčka v podání Libuše Geprtové je to už trošku na pováženou. Ta její role je taková nejednoznačná. Chápu, že má o to více asi vyznít charakter pasáčkova dědečka, ovšem Josef Kemr zde působí přeci jen spíš nepřekvapivým dojmem (trošku jako jiný jeho děda v Na samotě u lesa). ()

Reklama

zette 

všechny recenze uživatele

Herecky vykon maleho Drbala povazuji za jeden z nejlepsich detskych vykonu, ktere jsem kdy videl. Z dospelych hercu pak bezesporu zaujme hlavne Prachar, Kemr a Nemecek. Krasne zpracovani Frantiska Vlacila (bohuzel, zadnemu jemu filmu jsem nikdy nedal plne hodnoceni), kteremu mj. pomaha krasna beskydska priroda a nenasilne pridane nareci. Uzasna atmosfera. Jen mam pocit z prilis useknuteho konce... ()

triatlet 

všechny recenze uživatele

Fuksovu předlohu převedl do scénáře Jiří Křižan, možná i proto mi některé scény připomínaly film Je třeba zabít Sekala. Herectví dětského představitele Vlastimila Drbala je velice přesvědčivé - včetně moravského dialektu. Zajímavé prolínání bezútěšné poválečné doby s klukovskými představami. Scény pasáčka s mamienkou (Libuše Geprtová) či staříčkem (Josef Kemr) patří k nejsilnějším. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Tak tohle je Vláčil ve své nejlepší formě. Dobrodružství malého chlapce těsně po válce, průchod banderovců přes Beskydy jeho dětskýma očima. Poezie a politika. Famózní Vlastimil Drbal je "pastéřem", jak by řekl on. Poctivě udělaný film, kde téměř nezazní "pražština" a mluví se místně. Zážitek z obrazu, jednotlivých postav (Kemr, Prachař, Schmitzer). Kdo umí, ten umí, klobouk dolů pane režisére! 100% ()

Galerie (11)

Zajímavosti (4)

  • Když se natáčely postsynchrony, hledal Vláčil vhodného dabéra z oblasti Valašska, který by namluvil postavu pasáčka autentickým nářečím. Z vytipovaných dětí Vláčilovi nakonec nikdo nevyhovoval, a tak se rozhodl natočit dialogy s jeho hereckým představitelem Vlastimilem Drbalem. Výsledek je dokonalý. (peplir)

Reklama

Reklama