Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1947 jsou v beskydských horách stále ještě patrné stopy po válce. Desetiletý chlapec například pravidelně pase krávy na louce vedle zničeného německého tanku. Chlapec nemá tatínka a jeho matka slouží u sedláka. Proto se o malého pasáčka stará většinou jeho děda. Kluk nechodí do školy, je zvyklý jen pást krávy a v zimě štípat dříví. Jednoho večera potká v lese dvě tajemné postavy. Myslí si, že je to král skřítků se svým písařem, protože právě takovou pohádku mu vyprávěl děda. Ve skutečnosti jsou to však banderovci, kteří si s místním starostou domlouvají přechod svého oddílu a rabování ve vesnici... Baladický snímek natočil na motivy románu Ladislava Fukse František Vláčil v roce 1983. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (68)

troufalka 

všechny recenze uživatele

Drsný příběh malého chlapce, který vyrůstá s dědečkem v beskydských kopcích. Kromě jasně kladných hrdinů (Schmitzer, Kemr) a zloduchů (Prachař) tu stojí rozporuplná postava matky v podání Libuše Geprtové. Matka se chová k chlapci nevlídně, je patrné, že má těžký život a je nešťasná. Jako starostlivá matka se projeví, když se chlapec ocitne v ohrožení života. S mateřstvím jakoby se v ní probudila opět i dcera. Podle předlohy Ladislava Fukse napsal scénář JIří Fried, Jiří Křižan se krásně trefil do huby místním horalům přesnými dialogy. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Dalsi krasny film od rezisera Frantiska Vlacila /Stiny horkeho Leta, Marketa Lazarova/ tentokrat o problematike banderovcov. Nadherne sceny z prirody, este stale drsna realita roku 1947 v beskydskych horach, no a samozrejme vyborna rezia. Z hercov bol na urovni hlavne Ilja Prachar /Spalovac Mrtvol, Kladivo na Carodejnice/. To su silne atributy filmu, a Pasacek z Doliny je dalsi krasny dokaz toho, ze aj za najtuhsej normalizacie sa tocili pamataniahodne a vyborne filmy. 87 % ()

Reklama

Bigrambo 

všechny recenze uživatele

„Tož tak na světě.“ Vláčilův s citem vyprávěný příběh malého chlapce v těžké poválečné době mě chytil za srdce a nepustil… Skvělý výkon podal představitel malého pasáčka Vlasta Drbal a psát, že pánové Prachař, Kemr či Schmitzer nepodali také špatný výkon je zcela zbytečné. Tento film si rozhodně zaslouží Vaši pozornost! ()

Chrysopras 

všechny recenze uživatele

Vláčilovsky posmutnělá atmosféra mých milovaných Beskyd. Vynikající dětský výkon a spousta výborných herců v dalších rolích ( třeba Prachař tady opravdu válel ). V rámci Vláčilových měřítek je to skutečně spíše průměrný kus ( asi nejvíc mi scházela výraznější hudební složka ), v kontextu ostatních českých tvůrců - neřku-li současných českých tvůrců - těžkej nadprůměr. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Já sú pastýř, musím pást..." Roztomilý venkovský klučina věřící na skřítky na jedné straně, drsná realita života v poválečné době s Banderovci v zádech na straně druhé. Tuhle vcelku kontrastní mozaiku sestavil mistr Vláčil vcelku zajímavě. Kouzlo tohoto melancholicky laděného snímku tkví v první řadě ve zcela spontánním Vlastimilu Drbalovi v hlavní dětské roli. Onu posmutnělou poetiku podtrhuje kamera Františka Uldricha, která dokáže někdy doslova kouzlit (viz zejména záběr s odrazem na vodní hladině při dialogu pasáčka s jeho maminkou u potoku) či upoutat detailem. Pěkná je i závěrečná písnička v podání Karla Černocha za doprovodu houslí a cimbálu, jejíž ráz koresponduje s charakterem celého filmu (plného moravského nářečí). Některé postavy nejsou zrovna moc sympatické. Zatímco u starosty Ilji Prachaře to moc nevadí, u maminky pasáčka v podání Libuše Geprtové je to už trošku na pováženou. Ta její role je taková nejednoznačná. Chápu, že má o to více asi vyznít charakter pasáčkova dědečka, ovšem Josef Kemr zde působí přeci jen spíš nepřekvapivým dojmem (trošku jako jiný jeho děda v Na samotě u lesa). ()

Galerie (11)

Zajímavosti (4)

  • Natáčení probíhalo v obcích Karolinka a Velké Karlovice na Vsetínsku. (Xell)

Reklama

Reklama