Režie:
František VláčilKamera:
František UldrichHudba:
Milan DvořákHrají:
Vlastimil Drbal, Josef Kemr, Libuše Geprtová, Jiří Schmitzer, Ilja Prachař, Stanislava Strobachová, Jiří Němeček, Zdeněk Dušek, Jiří Štěpnička (více)Obsahy(1)
V roce 1947 jsou v beskydských horách stále ještě patrné stopy po válce. Desetiletý chlapec například pravidelně pase krávy na louce vedle zničeného německého tanku. Chlapec nemá tatínka a jeho matka slouží u sedláka. Proto se o malého pasáčka stará většinou jeho děda. Kluk nechodí do školy, je zvyklý jen pást krávy a v zimě štípat dříví. Jednoho večera potká v lese dvě tajemné postavy. Myslí si, že je to král skřítků se svým písařem, protože právě takovou pohádku mu vyprávěl děda. Ve skutečnosti jsou to však banderovci, kteří si s místním starostou domlouvají přechod svého oddílu a rabování ve vesnici... Baladický snímek natočil na motivy románu Ladislava Fukse František Vláčil v roce 1983. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (68)
Drsný příběh malého chlapce, který vyrůstá s dědečkem v beskydských kopcích. Kromě jasně kladných hrdinů (Schmitzer, Kemr) a zloduchů (Prachař) tu stojí rozporuplná postava matky v podání Libuše Geprtové. Matka se chová k chlapci nevlídně, je patrné, že má těžký život a je nešťasná. Jako starostlivá matka se projeví, když se chlapec ocitne v ohrožení života. S mateřstvím jakoby se v ní probudila opět i dcera. Podle předlohy Ladislava Fukse napsal scénář JIří Fried, Jiří Křižan se krásně trefil do huby místním horalům přesnými dialogy. ()
Dalsi krasny film od rezisera Frantiska Vlacila /Stiny horkeho Leta, Marketa Lazarova/ tentokrat o problematike banderovcov. Nadherne sceny z prirody, este stale drsna realita roku 1947 v beskydskych horach, no a samozrejme vyborna rezia. Z hercov bol na urovni hlavne Ilja Prachar /Spalovac Mrtvol, Kladivo na Carodejnice/. To su silne atributy filmu, a Pasacek z Doliny je dalsi krasny dokaz toho, ze aj za najtuhsej normalizacie sa tocili pamataniahodne a vyborne filmy. 87 % ()
„Tož tak na světě.“ Vláčilův s citem vyprávěný příběh malého chlapce v těžké poválečné době mě chytil za srdce a nepustil… Skvělý výkon podal představitel malého pasáčka Vlasta Drbal a psát, že pánové Prachař, Kemr či Schmitzer nepodali také špatný výkon je zcela zbytečné. Tento film si rozhodně zaslouží Vaši pozornost! ()
Vláčilovsky posmutnělá atmosféra mých milovaných Beskyd. Vynikající dětský výkon a spousta výborných herců v dalších rolích ( třeba Prachař tady opravdu válel ). V rámci Vláčilových měřítek je to skutečně spíše průměrný kus ( asi nejvíc mi scházela výraznější hudební složka ), v kontextu ostatních českých tvůrců - neřku-li současných českých tvůrců - těžkej nadprůměr. ()
"Já sú pastýř, musím pást..." Roztomilý venkovský klučina věřící na skřítky na jedné straně, drsná realita života v poválečné době s Banderovci v zádech na straně druhé. Tuhle vcelku kontrastní mozaiku sestavil mistr Vláčil vcelku zajímavě. Kouzlo tohoto melancholicky laděného snímku tkví v první řadě ve zcela spontánním Vlastimilu Drbalovi v hlavní dětské roli. Onu posmutnělou poetiku podtrhuje kamera Františka Uldricha, která dokáže někdy doslova kouzlit (viz zejména záběr s odrazem na vodní hladině při dialogu pasáčka s jeho maminkou u potoku) či upoutat detailem. Pěkná je i závěrečná písnička v podání Karla Černocha za doprovodu houslí a cimbálu, jejíž ráz koresponduje s charakterem celého filmu (plného moravského nářečí). Některé postavy nejsou zrovna moc sympatické. Zatímco u starosty Ilji Prachaře to moc nevadí, u maminky pasáčka v podání Libuše Geprtové je to už trošku na pováženou. Ta její role je taková nejednoznačná. Chápu, že má o to více asi vyznít charakter pasáčkova dědečka, ovšem Josef Kemr zde působí přeci jen spíš nepřekvapivým dojmem (trošku jako jiný jeho děda v Na samotě u lesa). ()
Galerie (11)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (4)
- Pôvodne mal režírovať Zdeněk Troška. (Tvrdolín Veliký)
- Natáčení probíhalo v obcích Karolinka a Velké Karlovice na Vsetínsku. (Xell)
- Jiří Štěpnička, v roli banderovce Blondýna, byl v postsynchronech nadabován Ondřejem Havelkou. (sator)
Reklama