The Stone Bridge
Režie:
Tomáš Vorel st.Kamera:
Marek JíchaHudba:
Vladimír FranzHrají:
Tomáš Hanák, Milena Dvorská, Václav Strasser, Hana Tallerová, Jan Slovák, Romana Sittová, Naďa Šafratová, Otakáro Maria Schmidt, Martin Horák (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Hořká komedie a v pořadí třetí celovečerní film režiséra Tomáše Vorla (Pražská pětka, Kouř), odehrávající se v samém srdci Prahy - na Karlově mostě, tak jak jej známe z dnešních dnů. Je to příběh plný romantiky, vášní, černého humoru a temné pražské mystiky. Hlavní hrdina Tomáš, absolvent FAMU a někdejší slibný mladý režisér, řeší klasickou třicátnickou krizi. Potlouká se bez cíle po Malé Straně, propadá čím dál tím větší beznaději. Všude kolem něj kraluje důmyslný i prvoplánovaný duch komerce, na níž se on sám nechce podílet. Kromě tvůrčího prázdna a snad i v závislosti na něm se kolem Tomáše trhají i osobní vztahy. Pro manželku Martinu je už Tomášův bezbřehý způsob života neúnosný. Pro ní i jejího syna Péťu svitne naděje v osobě bohatého a úspěšného producenta Roberta, který se svižně pohybuje přebujelým světem reklamních šotů. Tak se Tomáš stává jedním z vrcholů manželského trojúhelníku. Robert Tomáše donutí, aby se dal do psaní filmového scénáře a slíbí mu, že bude financovat jeho natočení. Očekává, že se mu Tomáš nebude plést do jeho slibně se rozvíjejícího se vztahu s Martinou. Dochází však k nečekanému rozuzlení...
Příběh režiséra, jenž zoufale hledá cestu ze slepé životní uličky, naznačuje jistou autobiografičnost nejen křestním jménem hlavního hrdiny, ale do značné míry kopíruje i Vorlovy názory na českou současnost a rozvíjí jeho utkvělá témata. Přes všechny své kvality, výjimečný myšlenkový přesah a vnitřní upřímnost vyznívá Vorlovo hledání životní a tvůrčí autenticity poněkud uměle - lze mu minimálně vytknout stylovou nevyváženost, místy i tezovistost a přebytečnou ornamentálnost. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (92)
Velice neobvyklý, osobní a atmosférický film, jehož dvěma hlavními přednostmi je typický Vorlův humor a skvělý Hanákův herecký výkon. ()
Pěkný film. Dlouho jsem ho obcházel až nakonec shlédl a nelituji. Ale myslím si, že ne každému sedne. Chce to po divákovi více než jen vypnout a sledovat a dnešní lidé jsou tak líní... tak líní nad něčím přemýšlet, něco číst a pro něco něco udělat. Takže asi moc pochopení tento film v dnešní době nenajde. Ale děkuji za zážitek. Vorel, Hanák, Dušek a kolektiv kolem nich. Paráda. Pozor není to Gympl, Vejška, ani Csta z města. Ale skřítkové jsou všudypřítomní :-) ()
Hanák v depresi medituje....svět stojí za houby.....ale že bych na to měl koukat hodinu a půl s chutí, tak to by to muselo být daleko živější.....Vorel má lepší kusy, a hlavně divácky přístupnější, bez téhle mlhy a oparu.... ()
Kamenný most je bohužel dost zvláštní a depresivní nuda. První polovina se ještě nějak dala, nicméně tu druhou jsem sledoval jenom, abych to dokázal nějakým způsobem zhodnotit. Jednu hvězdičku si to zaslouží za účast některých herců, kterých si vážím a taky z úcty k Tomáši Vorlovi, jehož filmy mám většinou rád, ale drama není jeho žánr. A chápu, že tohle dílo pojal jako svoji osobní záležitost, ale já se chci dívat na jeho snímky o přírodě (Cesta z města...), humor, komedie. ()
Proč film vidět? Za mě a za prvé: GENIÁLNÍ Jana Synková, představující Věru Chytilovou. Kchurrvo, ukchrad si muj scchénáchhh. Klidně bych řekl, že jde o její životní roli :-) Ostuda, ale na Saturnina se pořád ještě chystám, tak uvidíme no.... Za druhé krásná a polonahá Hana Tallerová, omluvte úchyla, tím myslím mě... Za třetí Milena Dvorská (v tomto věku naštěstí oblečená) a za čtvrté depko-myšlenko-ponurý pocit, který někdo zažije jednou, jiný zažívá pořád a někdo ho nezažije nikdy a tím pádem film asi ne-do/o-cení. ()
Kodemie specifického humoru .-) Tato kombinace Vorel-Hanák mě zaujala. Film ukazuje temné kouty lidskosti společně s temnou noční Prahou. ()
O tvůrčí krizi, krizí z povrchnosti ostatních. Na Vorla dobrý. ()
Spolu s Tycovými Žiletkami tvoří dvojici nejdepresivnějších českých filmů 90.let, ne-li celé porevoluční kinematografie. Možná dokonce i československé tvorby vůbec... ()
Poselství to určitě mělo a Hanák je vždy vítán, ale tenhle typ filmu se mi nelíbí. Asi ta éra komunismu, v kterém jsem vyrůstala byla příliš tísnivá, asi ukazuje všechno to depresivní a tísnivé-a to mě jako diváka neoslovuje. Třeba jeho Pražská pětka byla vtipná a skvělá, ale toto fakt ne. Dvě hvězdy dám jen za herecké výkony Hanáka a Dvorské. ()
Vorel sám řekl, že ho tenhle film stál pět let života a skoro ho dohnal k sebevraždě, protože se kvůli němu obrovsky zadlužil. Asi hlavně proto se už nikdy nepustil do něčeho podobnýho, což chápu. Ale je to škoda. ()
To mě moc nebavilo. ()
Typicky Vorlovské přehrávání funguje možná tak v komediích, ovšem ve filmu, označeném jako drama, působí poněkud trapně. Nejlepší zážitek tak nabízí asi jen simulacrum Věry Chytilové. ()