Režie:
Václav WassermanHudba:
František ŠkvorHrají:
Jiří Plachý st., Jaroslav Marvan, Eman Fiala, Květa Fialová, Robert Vrchota, Ladislav Herbert Struna, Marie Brožová, Stanislav Šašek, Jaroslav Mareš (více)Obsahy(1)
Kdysi se většina dřeva z horských lesů dopravovala na pily po řekách. Voraře postupně vytlačily nákladní automobily a železnice, oni však stále vzpomínají na dny své slávy a romantiku vodních putování. Dvěma zkušeným starým plavcům Váňovi a Šindelářovi se podařilo prosadit návrat ke starému způsobu alespoň pro jednu cestu. Sehnali si partu podobných nadšenců a vory svázané z klád se mohou vydat po říčním proudu... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (82)
Budovatelská témata, kolektivismus apod. mi rozhodně nevadí, naopak, ale i budovatelský film musí mít nějaký ten "šmrnc", aby se divák při tom budování také pobavil. Plavecký mariáš, bohužel, žádný"šmrnc" nemá. Tvůrci vsadili na hezké exteriéry a kvalitní herce a vyznění samotného příběhu je asi už příliš nezajímalo. Natočeno fádně, otravně, bez dynamiky, v podstatě pouze jen s jednou/jedinou dějovou linií. Postavy lezou neustále sem a tam a dohadují se, kdo a jak splaví dřevo po řece na pilu, než docela shnije. Socialistický realismus se zde scvrkl jen na snůšku šedivých budovatelských klišé. ()
Úděsné. Nudné pasáže jsou bohužel příliš krátké na to, aby se člověk vzpamatoval z pasáží budovatelských. Utrpením je sledovat ponížení slavných předválečných herců, kteří místo toho, aby ve filmu řešili, jak se bavit, jak rozfrcat zisky ze svých továren, se zabývají dřevem, páč je věcí strany. Copak Marvan, toho mi ani moc líto nebylo, ten ty budovatelské typy hrál s pravým nefalšovaným budovatelským nadšením, takže se vyřadil sám. Ovšem sledovat jednoho z mých nejoblíbenějších herců, Theodora Pištěka, jak se coby předseda pere za komunisty, bože, takový hříšník snad zas nejsem. ()
Film postrada ladnost predvalecnych filmu, i tak se ale jedna o celkem dobry dobovy film se slusnym hereckym obsazenim, ktery dava vzpomenout na vorarske remeslo. Marvan jako vzdy vyborny. Nekomu se muze zdat film agitacni ( nechapu lidi, co kvuli tomuto faktu neustale snizuji hodnoceni filmu ), nerikam, ze neni. Natoceny byl ale v roce 1952 a lide vetsinou takhle podobne mysleli. Ja tyto filmy vidim pro budouci generace jako velmi hodnotne. ()
Pokud si odmyslíme viditelnou agitaci, vyjde nám (podobně jako u Pětistovky) příběh doby. Neboť jsem se živě zajímala o voražství a plavení dřeva, příběh, zobrazení i mluva je prakticky přesná. Jen zde mohlo být více detailů, týkajících se řemesla plavení dříví. Dejte tomuto filmu šanci a nebuďte jen pózéři odmítající něco, co minulosti vůbec tak nevyznělo. (Pokud se někdo ozve, že jsem přesvědčená komunistka, měl by si nejdříve zamést před vlastním prahem nebo mě lépe poznat.) ()
Pitomá agitka, ale dá se na to dívat. Méně obvyklá sestava staré generace herců. Skvělé záběry na plovoucí vory. Archetypální pohledy skrz celý film na trojici dědků u vesel. Vypadají trochu jako skupina Katapult, mohlo by se to pustit na pozadí. Jen je dost vidět, že p. Marvan je o dva roky mladší než jeho filmový syn. Za zmínku stojí i jeden z řady záporáků p. Mareše. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (11)
- Exteriéry filmu byly natáčeny v Prokopském údolí v kamenolomu, na mostě ve Varvažove, u soutoku Otavy s Lomnicí, v domku pod Svatou Annou, na statku ve Štědroníně a u jezu pod Zvíkovem, který byl v době vzniku filmu jedním z největších na českém území. (Ded@M@tes)
- Postavu nahluchlého voraře Šindeláře, jak je tu uvedeno, měl hrát původně Vlasta Burian. Ten se na roli velice těšil, jenže jeho manželce se nezamlouvalo, že je to jenom malá role, tak to kvůlí ní odřekl. (cariada)
- Je to jeden z posledních filmů, který zachycuje Otavu před budováním vodní nádrže Orlík. Profesionální voraři, kteří zaskakovali za herce, byli pracovníci lesního závodu Čížová u Písku. (hetta)
Reklama