Kaifuku džucuši no jarinaoši

Redo of a Healer se určitě zapíše do paměti každého, kdo o něj někdy zavadí a i v budoucnu bude hodně propíraným seriálem. Nebude to ale proto, že nabízí pohled na cestu hrdiny k uspokojivé pomstě (pokud tedy také nejste vášnivý sadista jako hlavní postavy) jako třeba Tate no yuusha no nariagari, ale hlavně proto, že to bude seriál, který jasně prolomil hranici mezi anime a hentaiem. Pokud tady byli Ishuzoku Reviewers, kteří balancovali na pomyslné hraně mezi těmito dvěma pojmy, pak Redo of a Healer je již naprosto jasně za hranou. Díky zvolené paletě barev v některých scénách, díky proporcím a vyobrazení postav, díky četnosti a délce sexuálních scén, díky obsahu těchto scén, kdy bych dokázal na každý díl najít minimálně 5 hentai tagů, popisujících co se tu děje, jde naprosto jasně o hentai. Není to sice hardcore hentai s detailními záběry na samotnou penetraci, takže by se dalo říct, že graficky jde spíš o soft, ale díky zvoleným tématům jde rozhodně o hodně drsný hentai, který by si neměl pouštět nikdo s romantickou povahou, protože to na něm může zanechat nepříjemné následky. Tohle je třeba si jasně říct, protože pokud neznáte novelu nebo mangu, z které anime vychází a ani vás neupozornili třeba kamarádi, pak jdete jako já do seriálu pouze na základě traileru, plakátu a tagů na anime databázích a budete už po dvou dílech hodně překvapeni, na co se to tu vlastně koukáte... Pro otrlé a znalé to nebude ničím novým, možná se i setkáte s názorem, že je to vlastně na poli kresleného sexu tematicky průměr a graficky nadprůměr - každý podle svých preferencí... Mě osobně to bohužel moc nebralo, nemusím přehnanou brutalitu, rape, brainwashing atp. - vlastně polovinu z toho o čem tady ten sexuální kontent je. Jinak mluvím samozřejmě o necenzurované verzi, kde je vidět vlastně skoro vše, kromě detailních záběrů na pohlavní orgány. Z dalších verzí jsem viděl dva díly v tom nejlehčím provedení, pro porovnání a za sebe řeknu asi tolik - cenzurovaná verze je osekaná, někdy začerněná a jindy jsou dramatické dialogy a scény prostě nahrazeny dvouminutovým pohledem do krbu, nebo na spícího ještěra (zdejší obdoba koně), což je samozřejmě z podstaty cenzurované verze logické, ale vzhledem k faktu, že některé činy, které se během sexuálních scén dějí, mají vliv na příběh, přicházíte o různé souvislosti a někdy to nebude tak úplně dávat smysl. Tedy cenzurovaná verze je pro komplexní vhled do téhle šílenosti nepoužitelná a bude vypadat dost hloupě, na druhou stranu vás zachrání od mnohých věcí, jejichž sledování by vám mohlo být krajně proti srsti. Toliko k první kontroverzi a pojďme na tu druhou - smysl pomsty a morální dopad. Řekněme si to upřímně, z morálního hlediska je pro mě tohle dílo naprostý odpad! Seriál se zarputile drží archaické myšlenky shrnuté do biblického "Oko za oko, zub za zub" a zároveň se nás snaží přesvědčit, že hlavní postava nemá na výběr, že se stal obětí něčeho odporného, šíleného, co by přeci zlomilo každého a tak je Keyarugova pomsta oprávněná a správná. On je přeci antihrdina, který se mstí zkaženým lidem a vrací jim stejnou mincí, bojuje proti ohni ohněm! Ale je tohle morálně v pořádku a kdy přesně se z někoho, kdo trestá lidská monstra stejným způsobem stává vlastně jen další takové monstrum? Za mě je hranice jasně daná - v momentě, kdy se v tom násilí, týraní a ponižování začneš sám vyžívat! V tu chvíli u mě ztrácí postava jakýkoli high ground a klesá na stejnou úroveň jako ti, kterým se mstí. A když o sobě Keyaruga ještě neironicky prohlásí, že si o sobě myslí, že je vlastně postavou kladnou, po všem co za zvěrstva zvládl během série vykonat, pak už je mi doslova zle. Díky tomuhle pohledu autorů na morálku jsem si doslova zhnusil i některé další postavy. Dokonce i Setsuna u mě ztrácí jakýkoli punc kladné postavy v momentě, kdy přizná, že si zabíjení lidí vlastně užívá. Můžete hlavního hrdinu hájit tím, že se mstí pouze těm, kteří na něj sami zaútočili, ale po pravdě, to je jen chabá výmluva, která s přibývajícími díly, kdy Keyaruga volí pomstu mnohem horší a brutálnější, než byl samotný přečin proti němu (třeba ta episoda o pomstě kvůli jídlu), ztrácí na síle. Očekávám také, že se začnou ozývat hlasy o tom, že to s tou pomstou tak mizerné není, i ve zdejší diskuzi jsem našel názor na úplně první pomstu, s kterým absolutně nesouhlasím - "Mohl ji v tom jejím pokoji zabít (nebo zmrzačit tak, že by ji nešlo vyléčit), neudělal to.". A to má být obhajoba toho, co hlavní hrdina reálně udělal, nebo snad omluva za to co bylo dle mého v některých ohledech možná i horší než rychlá smrt? A co má kdokoli z vás proti rychlé smrti v takovémto případě? Já ji považuji za opodstatněné řešení, protože souhlasím s legendární myšlenkou že "Z hlediska vyššího principu mravního vražda na tyranu není zločinem!" a to by tady mohlo být do puntíku naplněno. Zároveň nesouhlasím s tím, že hrdina nemá na výběr, těch možností měl tolik, ale on volí dle mého vždy jednu z těch nejhorších. It's so low! Nevěříte? Fajn, dokážu si vymyslet hned několik verzí příběhu, jak se mohl stát, aby z toho nebyl takový přehnaný, sadistický, odporný a zvrácený cringe festival. SPOILERY 1) Cesta hrdiny - hned v první linii stačilo v momentě, kdy Keyaruga překoná účinky drog nechat celou skupinu hrdinů napospas paní démonů, prostě za to, jak se k němu chovali je nechat drasticky pochcípat! Pak porazit paní démonů, čímž by logicky získal v království zásluhy, slávu a vliv, protože by byl jediný hrdina co přežil. A toho všeho by se dalo využít k tomu, aby změnil zdejší společnost tak, aby se už nikdy nikomu nestalo to samé, co se stalo jemu. 2) Cesta rebela - V druhé časové linii prostě stačilo hned na začátku po získání schopností vzít roha. Stejně jako v anime se toulat po království a v okolí, dělat dobré skutky, najít si spojence s jejichž pomocí dokážu rozvinout své vlastní schopnosti, nebo porazit ostatní hrdiny, rozjet otevřenou revoluci, změnit vládnoucí režim a zase změnit společnost, aby už nikdo netrpěl tak, jako hlavní hrdina. 3) Rafinovaná pomsta - která by ale vyžadovala, aby Keyaruga ze začátku s ostatními "hrdiny" spolupracoval. Prostě v tom momentě, kdy poprvé použije své schopnosti a zjistí jaká je za léčení cena se nesesypal jak malé děcko, ale vzmužil se a jako správný hrdina pokračoval v léčení druhých i za cenu vlastní šílené bolesti. Díky tomu by ostatní nemuseli ani přejít k zacházení, jakého se mu dostalo, získal by informace o každém z vyléčených, lépe by poznal všechny v království (jejich sílu i slabůstky) a pak by mohl obratně využít těchto znalostí k rafinované pomstě s pomocí zde získaných spojenců (např. Kureha). Klidně by asi i mohl použít Fleur jako svojí loutku, vymazat jí mozek jako v originále a s její pomocí se dostat k vlivu, kterého by mohl použít na veřejné odhalení zvráceností ostatních hrdinů, likvidaci dalších nebezpečných a zkažených postav v království, což by vedlo k jeho postupné změně k lepšímu... KONEC SPOILERŮ Tady to máte, hned tři verze komplexnějšího a pro mě osobně zajímavějšího a méně odpudivého příběhu, než to co je tady a ani mi to nedalo moc zabrat. Další věc, co mě tu nehorázně štve, je absence jakéhokoli soucitu. Jako kdyby to byla slabost! Stejně tak tvrzení, že pomsta může člověku dodat sílu (uvedeno v případě jednoho malého chlapce). Dobře, chápu. Ale co z člověka, který žije jen pro pomstu může vyrůst a jaký bude smysl jeho života, až své pomsty dosáhne? To si můžeme akorát domýšlet. Dál by stálo za zamyšlení, kdy má jedinec právo na to brát spravedlnost do svých rukou. Pokud je křivě obviněn, aby se očistil (viz Hrdina se štítem)? Určitě! Pokud je napaden, aby se bránil? Ano! A pokud je v situaci, kdy nemá jinou možnost, jak se spravedlnosti dovolat, nebo způsob, jak nespravedlivou společnost změnit. To ale Keyaruga má! Vždyť je hrdina, má nadprůměrné schopnosti a díky špatnému psaní autora má pod jednou jedinou schopností, nazvanou Heal, celý arzenál kouzel, jako je mazání paměti, přeměna podoby... S tím vším se toho dá udělat hodně pro dobro hodných lidí a k veřejnému odhalení těch zlých. No jo, ale k čemu to používá zdejší hlavní postava? K zneužívání lidí okolo (Setsuna, Eve...), zvrácené pomstě (která je v provedeních vlastně skoro pořád jen o tom samém, tedy brutalita + rape, což mě časem až nudí) a spoustě zbytečností. It's so low! To se mi pak nemůže nikdo divit, že nedokážu Keyarugovi fandit, že je mi krajně nesympatický a celé tohle anime je za mě jeden velký neobhajitelný průšvih z kterého je mi až příliš často psychicky i fyzicky nevolno. Ale svoje fanoušky si to najde, stačilo mi jen zajít na jakoukoli diskuzi o tomhle seriálu a mám jasno. Dokonce jsem si všiml, že kdybych si chtěl zvednout popularitu svého Disqus účtu, tak by stačilo jen obcházet diskuze u každé cenzurované episody hned po vydání a na každou napsat něco ve stylu "Don't mind me, just waiting for a cultured version!" a palce nahoru by se jen hrnuli, jak šíleně kulturní prostředí to tam bylo - chtěl bych být zase mladý a neklidný. Ale mě bude letos 35, viděl jsem už hodně a nějak se to na mě podepsalo a tady vidím jen průměrný hentai s poselstvím, které je mi krajně nesympatické, stejně jako většina postav a proto max 2/10 za fantasy zasazení a za to, že jsem se dozvěděl zase něco nového o svých vlastních hranicích. (31.03.2021) (méně) (více)