Princezna D.

Larraín je bytostne nepríjemný. Samozrejme účelovo. On a Knight namixovaly pomerne psychotický, klaustrofobický a vizuálne chladný film, ktorý rozpráva o emóciách pomerne presne, násilne a despoticky. Tým príbeh stavia do roviny, ktorá nemôže byť stráviteľný pre každého, ale o to viac vynikne umelecký zámer. Stewart je skvelou castingovou voľbou. Rovnako ako bola Portmanová v Jackie. Celý film je vlastne one woman show. So všetkými zletmi a pádmi, ktoré emocionálne rozpoloženie v tejto konkrétnej situácií prináša. Príbeh nevysvetľuje okolnosti. Zobrazuje len vnútorný boj postavy a zúfalstvo s tým spojené. Pod pozlátkom je najväčšia špina. Ale aj tú len tušíme. Naplno ukázaná nie je. V tejto polohe môže prísť Diana kdekomu nesympatická, ale to je v poriadku. Tak to totiž má byť. Vďaka tomu sa tu objavuje aj priestor na diskurz. A ten kto čítal Ibsenov Domov bábok, vie presne čo sa týmto príbehom tvorcovia snažili povedať. (06.02.2023)

Ani u třetího Larraínova filmu, který jsem viděl, nedokážu úplně pojmout proč si režisér vybírá témata, která si vybírá, proč je chápe tímto způsobem a proč akcentuje určité věci navzdory jiným. Díky tomu přináší pro mě i napotřetí velmi nepředvídatelný zážitek. Je to skutečně horor, kde onu hrůzu zastupuje zřídkakdy viděné zlo, které však se tak může jevit zlem jen z pozice neurotické a manické Diany, jejíž optikou sledujeme takřka celý film, ačkoli do ní prakticky nelze proniknout. Greenwoodova hudba, nepohodlný střih, fantastická dobová kamera a soustředěné herecké výkony prakticky všech zúčastněných (Timothy Spall stojí, dívá se dopředu a vám je fyzicky nevolno) zakrývají možná skutečnost, že ten film je svojí podstatou vlastně banální. Ale ono který horor není. (19.04.2022)

Těšila jsem se, ale dopadlo to jako vždycky. Filmaři by fakt už měli nechat Dianu na pokoji a toto déčko je toho důkazem. Princezna si hraje se strašáky, vidí strašidla a bloumá po strašidelném zámku královské Addamsovy rodiny. A chová se jako hysterické dítě. "A nevezmu si tyhle šaty. A ne a ne a ne! A just chci jinou komornou. A chci a chci a chci! A nepůjdu na tu večeři. Tak! A naschvál ty závěsy rozstříhám. Tak! A naschvál půjdu ven. Ha! Proč mě nikdo nemá rád? Proč si mě nikdo nevšímá? Bééé!" Že má psychické problémy, pochopí hned z první scény i hluchoslepý, ale aby na to snad ani na chvíli nezapomněl, režisér se pro jistotu soustředí jen na ně. A korunu tomu nasadí nesnesitelně skřípající "hudba", která je snad ještě horší než věčně uslzená a vynervovaná Diana, co se 117 minut bez přestávky hroutí. Hvězdička je pro Kristen, bez které by tahle plytkost zaslouženě skončila na dně Temže. (04.04.2024)

Teda jestli je Její veličenstvo takováhle kráva, tak to bejt Bondem, tak dám výpověď. Mám dojem, že na tom panství Sandringham bylo víc magorů než u chocholouška. Není to o příběhu , je to o hlavní postavě tedy Lady Dianě, kteoru naprosto perfektně hraje Kristen Stewart, ale některé ty její snové vize nejsou zrovna to co bych v totmto filmu potřeboval.  Magořinec očima hlavní hrdinky, které mě bylo líto, což byl asi cíl autorů nevím, ale klidněbych to hodil do 90 minut a nic by se nestalo. Kristen to vytáhla ke třem. (18.01.2022)

Asi bylo předem jasné, že se se všemi těmi účesy, klobouky, kostýmy a slavnými pózami tvůrci vyřádí, bylo zároveň zřejmé, že hlavní postava bude herecky zářit (i když téměř první scény v podniku, když se slavná princezna ztratila, jsem se skoro lekl), jenže jinak je tahle látka už předem tak nějak odsouzená k tomu stát se dalším životopisným dramatem bez přidané hodnoty. A že už takových bylo. Prostě jedna smutná paní chodí po chladném panství britské královské rodiny a řeší, co bude dál. Děj se odehrává během několika dní vánočních svátků, v době, kdy si princezna z Walesu uvědomila, že do téhle rodiny a do tohohle manželství s princem Charlesem už nepatří. Jednoduše v době, kdy neměla na růžích ustláno, sužovaná psychickými potížemi, bulimií a sebepoškozováním. Nechtěla ale sklonit hlavu, i když byla v téhle společnosti plevelem, který „bohužel“ tolik zajímal britskou veřejnost a bulvární novináře a ještě si dovolila být matkou budoucího panovníka. Zatímco Jackie režiséra Pabla Larraína nepřinesla takřka žádné emoce nebo dějovou gradaci, Spencer alespoň nějaký konflikt má. Práce s psychickým nátlakem je poměrně slušná, všechna ta znepokojivá hudba, zaťaté pěsti, všeříkající pohledy… Kristen Stewart zvládla uvězněnou, křehkou Dianu velmi slušně. Nedivím se každopádně, že jsou mnozí otrávení, když mají sympatizovat s trpící přehlíženou hysterkou, pardon princeznou, která měla na každém kroku poskoky… (01.01.2022)