Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Campbell
    *****

    Původně jsem chtěl dát jako většína 4*, ale za ten neuvěřitelnej konec dávám 5*. Celých 50 minut se ve filmu moc neděje(ale to neznamená že je nudný) je to spíše o psychologii zrůdiček a lidí co žijí s nima, ale posledních 20 minut je tak kulervoucích že prostě žasnu. Hlavně vynikajíc herec hrajícího toho zamilovanýho skrčka, celou dobu jsem myslel že ho hraje dětí, ale prostě jsem mu všechno sežral. Ostatní zrůdy byly ošklivé ale též jsem s nima soucítil takže jsem nevěděl komu fandit. Film doporučuju všem kdo má rád starší kousky a hlavně skandální.(28.7.2010)

  • gudaulin
    ****

    Legendární klasika, kterou má smysl posuzovat v dobovém kontextu a která i dnes nicméně překvapí slušným řemeslem tehdejšího filmového štábu, režie i hereckých výkonů. Z hlediska dramatické zápletky poměrně konvenční záležitost, ale vzhledem k zdůraznění lidské stránky tělesně postižených a jejich práva na důstojnost výrazný film s etickým přesahem. Celkový dojem: 80 %.(15.4.2008)

  • Sarkastic
    ****

    No, musím konstatovat, že nic podobného jsem neviděl. Někteří by mohli namítat něco proti moralizování, ale v tomhle filmu je celkem na místě. Ano, nutí diváka uvědomit si, že "zrůdou" se člověk nestane tím jak vypadá, ale jak se chová (s touto myšlenkou se plně ztotožňuji). Co se týče toho zohizdění, ani bych to nenazýval nápravou, spíš jistým vyřízením účtů, aneb oko za oko. Právě kvůli tomu sestříhání některých scén (které, řekl bych, měly nejspíš docela důležitou roli) bych film ani nenazýval hororem (ikdyž je pravda, že pohled do těch nenávistných očí všech těch postižených opravdu dost zamrazil). Co se týče soužití fyzicky zdravých (nechci používat slovo "normálních") a postižených, věřil bych mu, tedy až na ty 2 slečny, které byli srostlé k sobě a hned měli obě ženichy (to už bylo poněkud přehnané). Zaujal mě (a dle komentářů soudě, nejenom mě) ten člověk bez rukou a bez nohou, který si dokázal mistrně zapálit cigaretu (bylo jich samozřejmě víc, jmenoval jsem jen 1 příklad). Film má určité nedostatky, proto nemůžu dát plný počet, ale víc než doporučuji ho zhlédnout a udělat si o něm vlastní názor.(5.4.2008)

  • Matty
    ****

    We accept you, one of us! Gooble Gobble! Banální melodrama se šťastným koncem a morálním ponaučením ční nad ostatními melodramaty své doby obsazením skutečných „zrůd“, čili lidí, kterým příroda něco ubrala, ba naopak nadělila navíc. Ti režisérovi neslouží jenom jako zdroj děsu (to především v poslední a výtečné hororové třetině), ale rovněž jako živé důkazy o nesmyslnosti slučování lidské duše a zevnějšku. Na obyčejných každodenních úkonech nám Tod Browning názorně předvádí, že ta zvláštní stvoření mají stejné touhy, přání a sny jako normální lidé. Zde paradoxně lidé až na čestné výjimky mravně zkažení, což bylo v třicátých letech 20. století, zvlášť pro puritánskou americkou společnost, nadmíru pobuřující. Možná právě neustále zkracování z původních 90 minut do přijatelnější podoby způsobilo občasnou zbrklost a zkratkovitost (mít finální msta o pár minut více, ještě se klepu hrůzou). Vůbec by mi nevadilo strávit v (alespoň zpočátku) přátelském společenství těch… těch lidí, to je to správné slovo, ještě pár desítek minut. 75% Zajímavé komentáře: POMO, dzej dzej, 5150(2.4.2008)

  • rikitiki
    ****

    Dost šokující. Přiznávám, že jsem byla morbidně fascinovaná pohledem na zdeformované lidi. Poselství filmu je jasné: není důležité co je vidět navenek, ale co je uvnitř. Tady v naprosto vyhrocené formě. Film, u kterého jsem se zasmála i vyděsila pokřiveného charakteru, která je dost častý, ale tady v konfrontaci se zrůdnými těly vynikla jeho ošklivost.(6.1.2010)

  • - Pro zvýšení publicity režisér Browning prohlašoval, že mluví "drmolivým jazykem" trpaslíků. (dezert)

  • - Na natáčení byla tak mizerná úroveň izolace elektrických zařízení, že členové štábu často dostávali elektrické šoky. (HellFire)

  • - Film původně končil tím, že Hercules zpívá sopránem u Madame Tetralini jako atrakce vzhledem ke skutečnosti, že jej zrůdy vykastrovaly, ale kvůli odporu publika byla tato scéna vystřižena. (Kulmon)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace