Reklama

Reklama

Coca-Cola versus komunismus! Hollywoodský režisér Billy Wilder (1906–2002) je v našich končinách nejvíc známý populární převlekovou fraškou Někdo to rád horké (1959). V jejím stínu stojí trochu neprávem jiná bláznivá veselohra Raz, dva, tři (1961), která se sžíravým vtipem reagovala na tehdejší politickou situaci v rozděleném Berlíně. A to byl také důvod, proč se u nás před rokem 1989 nesměla promítat. Jak bylo Wilderovým zvykem, u zrodu filmu stála prověřená látka, stejnojmenná jednoaktovka Ference Molnára, kterou režisér viděl už při její berlínské premiéře v roce 1929. Šéf berlínské pobočky Coca-Coly McNamara (James Cagney) se má postarat o dceru svého nadřízeného a jeho organizační schopnosti jsou podrobeny ďábelské zatěžkávací zkoušce, když během pár hodin musí z dívčina odrbaného komunistického nápadníka udělat společensky přijatelného ženicha.
Takto stručné shrnutí děje zdaleka nevystihuje, co všechno se ve filmu stane. Wilder se svým stálým spolupracovníkem I. A. L. Diamondem zachovali pouze kostru Molnárovy předlohy, dodali aktuální rámec a spoustu jedovatých výpadů, v nichž nešetřili komunisty, kapitalisty, ani nacisty (bývalé). A to vše podali ve zběsilém tempu kulometné salvy. Zběsilé tempo tehdejší doby však bylo rychlejší. Ještě během natáčení v berlínských exteriérech byla přes noc postavena nechvalně proslulá zeď a vyhnala filmaře do Mnichova. V době premiéry filmu v polovině prosince 1961 už byla situace v Berlíně úplně jiná, než jak ji vidíme ve filmu. Snímek propadl u diváků ve Spojených státech i v západním Německu, ale čas prověřil jeho hodnoty a dnes řady jeho obdivovatelů i nadále houstnou. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (210)

Šakal 

všechny recenze uživatele

Dovolte mi vás pozvat na zápas (super) těžké váhy, nesoucí název, (ne)korektní inteligentní (a)politická satira. Na jedné straně ringu stojí nepřemožitelný (verbální) šampión J. Cagney („možná budete první zemí, co dostanou člověka na měsíc, ale pokud bude chtít Coca Colu, bude si jí muset (od nás) koupit“), na straně druhé- veřejný nepřítel č.1, fašismus, resp. kapitalismus, resp. komunismus resp. (charakterově vypodobnění) typičtí zástupci jednotlivých mocenských národů ( Rus, Američan, Němec) v mistrné karikující drobnokresbě. Místo a čas konání: poválečný Berlín, těsně před rozdělením, tj.obehnáním (ne)slavnou berlínskou zdí. Soudcovat bude nelítostný (avšak nestranný) B. Wilder. Průběh zápasu resp. verdikt: po úvodním (zahřívacím) kole, ve všech následujících (sarkasmem, důvtipem, ostrovtipem, přesahem, nadhledem) jednoznačně na body vítězí resp. k.o. tvrdě zasazuje, nezastavitelný J. Cagney resp. B. Wilder. Pětadevadesát nestárnoucích, s dobou (věkem) zrajících procent. ()

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Komedie rychlá jak střelba z kulometu, který se trefuje do Němců, Rusů i Američanů skoro stejnou měrou. Se spoustou odkazů na tehdejší politickou situaci (Chruščovovo mlácení botou do stolu v OSN). Dodnes je ten snímek hodně svěží záležitostí. Moje favoritka je hrdinova manželka - Phyllis je vtipná a důstojná zároveň. Na takovou ženu by se mohl vykašlat jen absolutní vůl. Škoda, že se v druhé půlce vytrácí a objevuje se pak až v závěru. Cagney si střihl malé pomrknutí na diváka se vzpomínkou na svou snad nejcitovanější filmovou scénu - vyhrožování za pomoci grepfruitu /8. 12. 12./ ()

Reklama

genetique 

všechny recenze uživatele

Tempom brutálne nabitá, slovom preplnená a usmievavá jazda, ktorá sa s pribúdajúcimi minútami stále stupňuje až do bravúrneho konca. Nebyť pomalšieho rozjazdu, plné hodnotenie by film odo mňa neminulo. Skvelo využitý potenciál nastolenej pointy a vyťaženie z témy West-Ost Berlin vo vtipnejšom podaní a s nadhľadom finálne neurážajúcim ani jednu stranu. Stretávanie sa dvoch diametrálne odlišných ideológií, vzájomné štipľavé poznámky a korenisté narážky sú hlavným ťahom a vydržia počas celého deja. Klobúk dole. 95%. ()

Exkvizitor 

všechny recenze uživatele

Celý film se nese přesně v duchu geniální crazy komedie Být, či nebýt od Wilderova vzoru Ernsta Lubitsche (povšimnětě si i odkazu v naprostém závěru, kdy se McNamara dozví, že na letišti prodávají Pepsi). Nejde však v žádném případě o plagiát, ale o originální a skvělou variaci na jednu z nezběsilejších a nejvtipnějších komedií své doby, s tím že nacisty tentokrát vystřídali komunisté a "imperialisté", do nichž se brilantní scénář strefuje s nebývalou přesností. K tomu připočtěte skvělého Cagneyho a Buchholze - a veleproud gagů může začít! ()

Mariin 

všechny recenze uživatele

Velmi břitká a jiskrná komedie, či spíše fraška židovského emigranta z Haliče do USA, na vážné téma kapitalismus versus komunismus. A vše osciluje, láme se, staví a padá na břitu lásky, která nezná politiku ani hranice. V hlavní roli americký kapitalista (James Cagney) v Západním Berlíně, těžící z německé pracovitosti a důkladnosti, který dostal od svého nadřízeného (ještě většího kapitalisty) ochránit jeho 17letou dceru. Jenže, ouha, ona se zamilovala do komunisty z NDR! Pomineme-li všudypřítomný zlehčující prvek - v době, kdy v socialistickém bloku bylo vězněno tisíce zemědělců a nevinných lidí - pak jde opravdu o povedenou frašku, zvláště od 10. minuty nabírá děj opravdu spád a hláška stíhá hlášku (pozor, vyhněme se špatnému dabingu z roku 2006!, Pavel Soukup je opravdu nemožný). Ukázka dialogů: On (komunista):" Nechci, aby můj syn byl kapitalista!" - Ona (univerzální koza): "Až mu bude 18, sám se rozhodne, zda chce být kapitalistou nebo bohatým komunistou"... Dobrá zábava, pokud si chceme oddychnout. Hlavní role intrikána by skvěle seděla Louis de Funesovi. A opravdu vážně míněné doporučení: nepouštět si film v českém dabingu, ale v původním znění s titulky, je to daleko lepší! ()

Galerie (46)

Zajímavosti (8)

  • S ohľadom na fínsko-sovietske vzťahy bola snímka v rokoch 1962 až 1986 zakázaná Fínskou radou pre klasifikáciu filmov. (Ampi)
  • V úvodu filmu projíždí Braniborskou bránou legrační tříkolové auto, připomínající lunární vozítko. Jedná se o vůz Messerschmitt KR200. Letecká společnost Messerschmitt měla zákaz výroby letadel, a tak se vrhla na malá auta. Autíčko mělo obsah 191 ccm s jednoválcovým dvoutaktním motorem. Maximální rychlost byla 90 km/h a nosnost 230 kg. Vyrábělo se v letech 1955–1964 a vyrobeno jich bylo přibližně 40 tisíc kusů. (sator)

Reklama

Reklama