Reklama

Reklama

Coca-Cola versus komunismus! Hollywoodský režisér Billy Wilder (1906–2002) je v našich končinách nejvíc známý populární převlekovou fraškou Někdo to rád horké (1959). V jejím stínu stojí trochu neprávem jiná bláznivá veselohra Raz, dva, tři (1961), která se sžíravým vtipem reagovala na tehdejší politickou situaci v rozděleném Berlíně. A to byl také důvod, proč se u nás před rokem 1989 nesměla promítat. Jak bylo Wilderovým zvykem, u zrodu filmu stála prověřená látka, stejnojmenná jednoaktovka Ference Molnára, kterou režisér viděl už při její berlínské premiéře v roce 1929. Šéf berlínské pobočky Coca-Coly McNamara (James Cagney) se má postarat o dceru svého nadřízeného a jeho organizační schopnosti jsou podrobeny ďábelské zatěžkávací zkoušce, když během pár hodin musí z dívčina odrbaného komunistického nápadníka udělat společensky přijatelného ženicha.
Takto stručné shrnutí děje zdaleka nevystihuje, co všechno se ve filmu stane. Wilder se svým stálým spolupracovníkem I. A. L. Diamondem zachovali pouze kostru Molnárovy předlohy, dodali aktuální rámec a spoustu jedovatých výpadů, v nichž nešetřili komunisty, kapitalisty, ani nacisty (bývalé). A to vše podali ve zběsilém tempu kulometné salvy. Zběsilé tempo tehdejší doby však bylo rychlejší. Ještě během natáčení v berlínských exteriérech byla přes noc postavena nechvalně proslulá zeď a vyhnala filmaře do Mnichova. V době premiéry filmu v polovině prosince 1961 už byla situace v Berlíně úplně jiná, než jak ji vidíme ve filmu. Snímek propadl u diváků ve Spojených státech i v západním Německu, ale čas prověřil jeho hodnoty a dnes řady jeho obdivovatelů i nadále houstnou. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (210)

LINKIN 

všechny recenze uživatele

Těžký oříšek, na jedné straně brilantně napsaná komedie, jedna z těch Billyho opravdu nejlepších a na druhé straně až nechutná propaganda, která nejen, že je politicky nekorektní, ale dokonce silně angažovaná a humor staví především na kulturně-politických předsudcích, orientalismu, geopolitické imaginaci a rasových stereotypech. To co jsem částečně odpustil Panu Smithovi, když šel do Washingtonu je zde dovedeno ad absurdum, až se člověku chce věřit, že jde opravdu o sofistikovaný sarkasmus na tehdejší mediální masáže v mantinelech studené války. Jenže to by to nesmělo pocházet z pera tak slavného vypravěče. Kdyby si takhle prvoplánově utahovali tehdy soudruzi z amerického kapitalismu a liberální západní demokracie, spláchla by to odborná a tím spíše neodborná veřejnost do hajzlu jako bezduchý pamflet. Kdybych přivřel všech pět očí nad obsahem, byla by to opravdu geniální komedie, jenže pánové, kdo z vás to má? ()

GodComplex 

všechny recenze uživatele

Cim je pro Kubricka "Dr. Strangelove", tim je pro Billyho Wildera "One, Two Three", chytra komedie k prasknuti plna narazek a odkazu na tehdejsi temata a situaci - vychod vs. zapad, komunismus vs. kapitalismus, Coca Cola vs. Pepsi, to tempo je neskutecne. Ze zacatku se to sice musi chvili rozjizdet, ale pak zacne zbesile radit James Cagney a az do konce ho nikdo nezastavi. "We have trade agreement with Cuba. They send us cigars, we send them rockets." 7/10 ()

Reklama

MontyBrogan 

všechny recenze uživatele

Opäť raz nechcem moralizovať, ale nemôžem opomenúť, že zatiaľ čo u nás sa ešte takmer 30 rokov stávali filmy čo i len trochu kritizujúce čokoľvek zakázanými, niekde ďaleko za veľkou mlákou mohla vzniknúť komédia robiaca si srandu snáď z každého režimu. Neviem ani ktorú hlášku citovať, koľko ich tam bolo bezchybných. A keby odo mňa raz niekto chcel vytvoriť top 10 všetkých komédií, už som si stopercentne istý, že by tam nemohol chýbať aspoň jeden Wilder. ()

Cimr 

všechny recenze uživatele

Když jsem si v programu 37. LFŠ přečetl, že se jedná o ,,nejvtipnější a nejsvižnější komedii 60. let", samozřejmě jsem na film šel se skeptickým: ,,No tak schválně, ukaž se." Tento pohled se po pár minutách rozplynul a na konci jsem opravdu souhlasně pokyvoval hlavou. Ano, neznám samozřejmě všechny, ale tohle klidně může být nejvtipnější komedie šedesátek. Neustálé satirické, politicky nekorektní, občas až šokují hlody padající s kadencí kulometu musely jistě nejednomu člověku hnout žlučí (všichni Němci ve filmu jsou bývalí nacisté a srážejí podpatky kdykoli je o něco požádáte, všichni Rusáci jsou ožralá hovada). Ušetřen není nikdo. Wilderova silná stránka vždy byly dokonalé scénáře a tento, vznikající přímo za běhu kvůli neustále se měnící politické situaci, je obzvlášť obdivuhodný. Naprosto nechápu, jaktože nejde o notoricky známý titul, protože jsem se (a myslím nejen já) bavil ještě mnohem víc, než u Někdo to rád horké. ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

Coca cola versus komunizmus... Je až neuveriteľné ako vyzrelá, nadčasová a vtipná táto komédia je. Bavil som sa počas celého filmu, úsmev mi z tváre nezmizol až do záverečných titulkov a občas som smiechom vybuchol. Hovorca, sluha i pomocník, ktorý pri každom vstupe do miestnosti k sebe vojensky priťukol opätky ma bavil najviac. Vtipy prameniace hlavne z rozdielu medzi kapitalizmom a socializmom letia na všetky strany a je problém všetky na prvý krát vstrebať. Takú sprchu vtipov som fakt nečakal a prívlastok bláznivá je v niektorých momentoch namieste. Obsadenie je výborné, aj keď nie príliš hviezdne. Najznámejší je mladík zo Siedmych statočných H. Buchholz. Tipovo dobre obsadený, ale často som mal pocit, že v jeho prípade by bolo menej viac. Radosť mi urobil i malý odkaz na film Sedem statočných, iste i na počesť hrajúceho Bulcholtza. A ten holohlavý Rus bol myslím Sam Hawkins zo série Winnetou. "Jestli se nemýlim...he, he..." 90%. ()

Galerie (46)

Zajímavosti (8)

  • S ohľadom na fínsko-sovietske vzťahy bola snímka v rokoch 1962 až 1986 zakázaná Fínskou radou pre klasifikáciu filmov. (Ampi)
  • V úvodu filmu projíždí Braniborskou bránou legrační tříkolové auto, připomínající lunární vozítko. Jedná se o vůz Messerschmitt KR200. Letecká společnost Messerschmitt měla zákaz výroby letadel, a tak se vrhla na malá auta. Autíčko mělo obsah 191 ccm s jednoválcovým dvoutaktním motorem. Maximální rychlost byla 90 km/h a nosnost 230 kg. Vyrábělo se v letech 1955–1964 a vyrobeno jich bylo přibližně 40 tisíc kusů. (sator)

Reklama

Reklama