Reklama

Reklama

Coca-Cola versus komunismus! Hollywoodský režisér Billy Wilder (1906–2002) je v našich končinách nejvíc známý populární převlekovou fraškou Někdo to rád horké (1959). V jejím stínu stojí trochu neprávem jiná bláznivá veselohra Raz, dva, tři (1961), která se sžíravým vtipem reagovala na tehdejší politickou situaci v rozděleném Berlíně. A to byl také důvod, proč se u nás před rokem 1989 nesměla promítat. Jak bylo Wilderovým zvykem, u zrodu filmu stála prověřená látka, stejnojmenná jednoaktovka Ference Molnára, kterou režisér viděl už při její berlínské premiéře v roce 1929. Šéf berlínské pobočky Coca-Coly McNamara (James Cagney) se má postarat o dceru svého nadřízeného a jeho organizační schopnosti jsou podrobeny ďábelské zatěžkávací zkoušce, když během pár hodin musí z dívčina odrbaného komunistického nápadníka udělat společensky přijatelného ženicha.
Takto stručné shrnutí děje zdaleka nevystihuje, co všechno se ve filmu stane. Wilder se svým stálým spolupracovníkem I. A. L. Diamondem zachovali pouze kostru Molnárovy předlohy, dodali aktuální rámec a spoustu jedovatých výpadů, v nichž nešetřili komunisty, kapitalisty, ani nacisty (bývalé). A to vše podali ve zběsilém tempu kulometné salvy. Zběsilé tempo tehdejší doby však bylo rychlejší. Ještě během natáčení v berlínských exteriérech byla přes noc postavena nechvalně proslulá zeď a vyhnala filmaře do Mnichova. V době premiéry filmu v polovině prosince 1961 už byla situace v Berlíně úplně jiná, než jak ji vidíme ve filmu. Snímek propadl u diváků ve Spojených státech i v západním Německu, ale čas prověřil jeho hodnoty a dnes řady jeho obdivovatelů i nadále houstnou. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (210)

Krt.Ek 

všechny recenze uživatele

Tatam jsou doby, kdy jsem revoltoval stejným způsobem jako Otto Ludwig Piffl, kde ty loňské sněhy jsou, ano, vím své; forbes, ruleta, zkrátka neonový lesk kasin celého světa a s ním sdružený slastný zvuk cinkotu peněz zatemnil můj jindy bystrý úsudek a zkalil mne... Ale už dost o mé záviděníhodné situaci, pojďme si něco říct o i "One, Two, Three", ostatně jsme tu hlavně proto... Třeskutě vtipná satira, která si v reáliích rozděleného Berlína utahuje ze studené války, německého patolízalství, komunismu, obchodu s coca-colou a jiných závažných či méně závažných témat. Wilder na omezeném prostoru rozehrává mistrnou taškařici, kde není slabého místa... Dokonce je to tak vtipné, že jsem z původního čtyřhvězdičkového dojmu opustil a vyšplhal po pomyslném žebříku o jednu šprušli výš... Díky za tip Madsbenderovi... 90% ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Přes počáteční pomalejší tempo se film postupně rozjel a ke konci to už byla opravdová jízda. Narážky na komunismus, kapitalismus a fašismus se na mě hrnuly jak na běžícím pásu a chvílemi jsem měl co dělat, abych je všechny stačil pobrat, což se mi stejně nepodařilo (btw, je docela záhodno, aby byl potencionální divák alespoň trochu znalý tehdejší doby, jinak se tolik nepobaví ;-) ). Tvůrci si se snímkem opravdu vyhráli do detailů (třeba scéna s obrazem Chruščova byl opravdový bonbónek :-D ) a já se bavil (velký dík patří také výbornému Cagneymu). Škoda jen pár hluchých (ve smyslu nudnějších) míst, hlavně ze začátku filmu. "Bydlí v hotelu Potěmkin. Víte, kde to je? -Ano pane. Býval to hotel Göring. A předtím hotel Bismarck." ()

Reklama

RHK 

všechny recenze uživatele

Zdařilá, byť trochu zastaralá energická komedie. Výřečný a v původním smyslu slova akční James Cagney v roli šéfa pobočky Coca-Coly v Západním Berlíně. Režie Billy Wilder, autor proslulých komedií Někdo to rád horké a Nebožtíci přejí lásce. Vtipný konflikt mezi výkonným (a hlášky chrlícím) kapitalistickým ředitelem, jeho vojensky vycvičenými německými podřízenými, komunistickými ruskými obchodníky, sexuchtivou dceruškou jeho šéfa a jejím novomanželem - přesvědčeným východoberlínským komunistou (Horst Buchholz), který se musí během pár hodin přeměnit na aristokratického kapitalistu. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=26_xhQBU3gA ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Spočiatku som chcel sem napísať zopár fórov z tejto geniálnej konverzačnej komédie, ale kto ju videl, chápe, že nie je možné si zapamätať naspamäť čo i len zlomok z nich a ak by som si ich zapisoval a chcel vypichnúť len tie najvtipnejšie, zabralo by to zhruba pol hodinu. Zo súčasnej doby som mal podobné pozitívne pocity z politickej satiry snáď iba z britských Politických kruhov, Raz dva tri sú ale trochu viac rodinne balené. Je škoda, že sa z tejto komédie nestala taká klasika, ako z iných Wilderových filmov, bezbochyby by si zaslúžila rovnakú pozornosť. Nás, bývalých východoeurópanov, poteší účasť nemeckých hereckých hviezd a peknej tváričky Liselotte Pulver, známej z trilógie o strašidlách, ktorá je tu v spodničke zkrátka eine Traumfrau a stála by aj za emigráciu zo západu na východ. Jedna z najvtipnejších komédií, aké som kedy videl a v rámci politickej satiry ešte lepšie, vtipnejšie a trefnejšie, ako Kubrickova Strangelove. ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Není komunista, je republikán. Je z východoněmecké republiky." Velká poklona panu Wilderovi za jeho nestrannost. Socialismus, kapitalismus i fašismus totiž od něj dostali, ve jménu dobrý zábavy, naloženo naprosto rovnoměrně. Ani nevím, zda mne víc bavila proměna přesvědčenýho komunisty ve ctěnýho aristokrata, MacNamarova velitelská rozhodnutí či srážení podpatků jeho SS-podřízených, ale to je stejně jedno. Mne tato zběsilá konverzačka prostě baví, i když zub času již stihl některé fóry svědomitě ohlodat. „Kennedy nein! Castro ja!" ()

Galerie (46)

Zajímavosti (7)

  • S ohľadom na fínsko-sovietske vzťahy bola snímka v rokoch 1962 až 1986 zakázaná Fínskou radou pre klasifikáciu filmov. (Ampi)
  • V úvodu filmu projíždí Braniborskou bránou legrační tříkolové auto, připomínající lunární vozítko. Jedná se o vůz Messerschmitt KR200. Letecká společnost Messerschmitt měla zákaz výroby letadel, a tak se vrhla na malá auta. Autíčko mělo obsah 191 ccm s jednoválcovým dvoutaktním motorem. Maximální rychlost byla 90 km/h a nosnost 230 kg. Vyrábělo se v letech 1955–1964 a vyrobeno jich bylo přibližně 40 tisíc kusů. (sator)

Reklama

Reklama