Idi i smotri
Choď a pozeraj sa
Come and See
Come and See
Režie:
Elem KlimovKamera:
Alexej RodionovHrají:
Alexej Kravčenko, Olga Mironova, Ljubomiras Laucevičius, Vladas Bagdonas, Jüri Lumiste, Vasilij Domračev, Adolf Hitler (a.z.), Viktor Lorenc (více)Obsahy(1)
Čtrnáctiletý Fljora je v létě 1943 naivním běloruským chlapcem, odhodlaným zapojit se do partyzánského odboje. Na konci příběhu je lidskou troskou, z jejíž tváře navždy zmizely stopy dětské nevinnosti. Fljorův osud plný utrpení, ve kterém nechybí místo ani pro první erotické okouzlení a tragikomické okamžiky, prožila většina z těch, kteří dospívali za druhé světové války. Němci tehdy v Bělorusku realizovali projekt "spálené země", v němž lehlo popelem na šest set vesnic. O těchto událostech vypráví ve svých novelách Ales Adamovič, který se rovněž podílel na scénáři filmu, opatřeného názvem Zabijte Hitlera. Do výroby však šel snímek pod titulem, jenž tvoří refrén v biblické Apokalypse. Elem Klimov jej natáčel chronologicky, což výrazně pomohlo představiteli hlavní role Alexeji Kravčenkovi ke ztotožnění se svým hrdinou. Obraz Fljorova vyšinutého nitra však nevyjadřuje pouze herecká akce, výraznou měrou se na něm podílí práce kameramana a zvukaře, k níž zvláštní kontrapunkt vytváří Mozartova hudba. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (482)
Jednoduchý, a pritom tak ťažký film na strávenie. Divák nevidí dej ani toľko dopredu, čo Fljora na vojnovom poli v hustej hmle. Odporúčam tým, ktorí si chcú pripomenúť minulosť druhej svetovej bez zbytočných servítkov pred ústa. A potom stačí už len dodať CHOĎ A POZERAJ SA práve na tento film! ()
Hardcore... ()
Experimentálně expresivní, raně perestrojkové, scénáristicky velkolepé zpracování tématu 2.sv.v. s poctivým kusem kameramanské práce, která dostává spolu se zvukovou stránkou (podpořenou symbolikou hluchoty) prostor k naturalismu bez umělých efektů, v rozsáhlých scénách s účinkem reálného času se daří gradovat po formální i výkladové stránce neobvyklé pojetí. Černobílost v dialozích válcují naturalisticky nehrdinské scény zvěrstev proti civilnímu obyvatelstvu a technologie spálené země v osobním blízkém svědectví hrdiny s protipólem v realisticky celospolečenské (dokumentární dobové záběry masového nadšení i obětí masových vražd) i symbolické rovině (nadosobní moc pozorovacího FW-189). Cynicky vyznívající obraz s nápisem Hitler - osvoboditel, to vše za zvuků ♫ hudby německojazyčných autorů, kdy s pláčem Mozartovy Lacrimosa ukápne Fljorova slza. ()
Tvůrci podcenili možný dopad na duši dětského představitele a Alexej Kravčenko, si nesl psychické následky z natáčení dlouhé měsíce.Já nejspíš na doživotí...uff ()
Otrasné. Geniálne. Mrazivý, šialený, psychedelický, strašidelný a zdrvujúci antivojnový masterpiece. Hrôzostrašná pripomienka krutého osudu "nižších rás" vo východnej polovici Európy počas druhej svetovej vojny. Myslel som si, že som už v tomto žánri videl všetko, a potom mi nejaký Elem Klimov povedal: CHOĎ A POZERAJ SA! Toto nie je vojnový film, v ktorom sa bojuje a umiera, ale nekonečné vojnové delírium v zázemí, masové vraždenie civilistov najbrutálnejšími metódami, ktoré sa stalo európskym špecifikom najväčšieho svetového konfliktu v dejinách. Mohol by som kritizovať prílišné zameranie na orgie samoúčelného násilia, keby neboli samotným námetom filmu a keby neboli natočené s takou umeleckou silou a nekompromisnou odvahou. Mohol by som vytknúť aj prílišné zameranie na osobu Adolfa Hitlera ako stelesneného Antikrista, ako jediného vinníka, ale režisér mal po celý život aj tak dosť problémov s cenzúrou a zákazmi tvorby, než aby si mohol ešte dovoliť spomínať báťušku Stalina v spojení s niečím tak otrasným. Mohol by som namietať, že to nie je "divácke", že sa tam občas nič nedeje, že je to chvíľami dokonca nuda a potom zase bez hraníc a bez zábran, ale to by znamenalo, že som nepochopil, o čo ide. Ako hrozné memento nahromadenej krutosti, na míle vzdialené patetickým aj hrdinským vojnovým veľkofilmom, totiž tento film nemá obdoby. CHOĎ A POZERAJ vlastne ani nie je film ako taký - je to ultimátna autorská vízia, je to presvedčivé sprítomnenie toho šialenstva, je to očité svedectvo, je to 628 dedín spálených so všetkými obyvateľmi... - a vy ste tam. Každá vojna plodí netvory, ale táto bola nimi už stvorená a stala sa ich vrcholným dielom. ()
...Jen pro silné žaludky, občas jsem si dával ruce před oči jako malé děcko... Pokud tak silně ostatní zaujal jen svou brutalitou, žiji ve špatné době... ()
Proč má ten kluk po celou dobu trvání filmu pouze 4 výrazy v obličeji, které obměňuje po půl hodině? Proč není zvuk synchronizován s obrazem a celá zvuková stopa zní jak otřesný dabing? Tenhle film šel absolutně mimo mě. Pár momentů bylo opravdu silných, ale zbytek byl příšernou nudou - což je u filmu se stopáží 140 min dost stěžejní problém. Kravčenkovi jsem nevěřil ani nos mezi očima, natož tak nějaké jeho vnitřní pohnutí a rozklad jeho osobnosti hrůzami války. A ač mám rád filmy, které si hrají s obrazem a kamerou, tady se to opět minulo účinkem. Bylo to nudné, nudné a ještě jednou nudné. ()
Tenhle film mě zklamal. Dlouhé, nic neříkající pasáže. Ano, ta událost byla otřesná, ale o to víc kontrastovala s ostatním zdlouhavým dějem. Já bych to sestříhala na polovinu. Mám z toho smíšené pocity. ()
Zhmotněná noční můra, dusivý nápor infernální psychedelie docilovaný mj. přesně cílenou prací s tlumenými barvami, s imperialistickou novotou zvanou steadicam a především s nereálnou, tísnivou, většinu času přehuštěnou zvukovou stopou, která nás podle libovůle autorů přenáší tu do hlavy nebohého Fljory, tu do jakéhosi abstraktního paralelního vesmíru – tohle přece nemůže být náš svět… Plné hodnocení ale přes totální působivost nedám: Ideové vyznění závěrečné montáže „válka je absolutní zlo a stejně absolutní budiž naše nenávist ke všemu německému a buržoaznímu“ bych dokázal tolerovat u filmu natočeného deset let po válce, čtyřicet už ne. ()
Trochu jinými prostředky dosahuje Klimov podobně drtivého účinku, jako Copola v Apokalypse.... Jeden z nejpůsobivějších (proti)válečných snímků vůbec..... ()
Emočně deprimující jako blázen. Bohužel ale výjimečná intenzita, s jakou hlavní hrdina působí na diváka, zanechá stopy jen na chvílku, neboť příběhově a s naprosto vražednou stopáží, včetně nezajímavého scénáře nemá větších šancí. Veliká škoda, očekávání,dle zdejšího hodnocení bylo sakramentsky větší ()
Tento válečný film se odehrává v Bělorusku za druhé světové války a vypráví příběh mladého chlapce, který se dobrovolně, s nadšením, ale proti vůli své matky přidává k partyzánům. Je však od skupiny oddělen a jeho osud se touto skutečností velmi mění. Skrz jeho oči pozorujeme bombardování, vypalování celých vesnic i s jejími obyvateli, střílení atd., což se na chlapci velmi projeví. Jeho dětství je pryč a z veselého chlapce se stává prázdná skořápka. Film mne neskutečně zasáhl. Především záběr někdy u konce filmu, kdy hledíme na chlapce, jehož kůže je vrásčitá a vlas bílý a my si uvědomujeme, že takhle opravdu vypadala válka. Proměna chlapce byla neskutečná. Je na něm vidět děsivá skutečnost toho, jak válka měnila lidské životy, jak zbytečně umírali lidé a to vše pozorujeme očima malého chlapce. ()
Vydržel jsem hodinu a šestadvacet minut. Zkusím se někdy dodívat. ()
Neuvěřitelně drsný pohled na beztak všechny zvěrstva, které s sebou válka přináší. Přes pomalejší rozjezd se však film zakousne a rozdrtí vás jako emocionální tank. Tolik hrůzy, beznaděje a krutosti jsem v žádném jiném filmu nezažil. ()
Jdi a dívej se. Úděsný, nesmírně depresivní, drásavý válečný film. Nenajdete tu jedinou kapku krve, jen nesmyslnou a děsivou krutost. Symbolické rekviem za běloruského mladíka a partyzána Fljoru, otřesný bojů proti Němcům, vypálených vesnic. Zestárnutí hlavního hrdiny, duševní i tělesné, je neuvěřitelné a strašné, symbolická filmová řeč, zvukové a kamerové experimenty dechberoucí (závěrečná koláž s Hitlerem je ... neuvěřitelná) - je jedině škoda, že na ně nikdo nenavázal a staly se (zatím) slepou větví na spáleném a rozstříleném stromu kinematografie. Scéna náletu na les je jednoduše špička žánru, úvodní scéna s vyhrabáváním pušky vrchol filmového zvuku. Pojďte a podívejte se - je málo hrůznějších pohledů. IMHO by tento film rozhodně patřil do TOP 20. Promiň, Apokalypso, Jdi a dívej se je nejlepším válečným filmem všech dob, jeden z vrcholů ruského filmu i kinematografie jako celku. ()
4 hvězdy tomu dám, ale vidět znovu to nemusím. Brrr! ()
Skvělý válečný snímek, při kterém chvílemi mrazí v zádech, je jakousi apokalypsou hrůz, zkázy a útrap při obsazování Běloruska fašisty. Zvláštní a prudce působivá je vizuální stránka filmu, hlavně díky bezchybné kameře. ()
Už nevím který režisér prohlásil, že jediný způsob jak divákům zprostředkovat realistický zážitek z války, je střelba do publika. Idi i smotri je druhý takový způsob. Elem Klimov během dvou a něco hodin stále tragičtějšího příběhu ukázal, že nepřipravený člověk nemá proti nesmlouvavé mašinérii války vůbec žádnou šanci. Buď se z něj stane další položka v nekonečném seznamu mrtvých, nebo postupně ztratí takový kus lidskosti, až z něj zbude citově vyprahlá a psychicky zdeptaná troska. A takový je osud Fljory, který se nadšeně přihlásil k partyzánským oddílům, aby postupně zjistil, že zdánlivě romantické dobrodružství je ve skutečnosti syrové peklo zběsile polykající lidské životy. Jdi a dívej se je s přehledem nejsilnější snímek jaký jsem kdy viděl a jeden z těch, na než se nedá nikdy zapomenout. ()
Toto už nikdy nechcem znova vidieť... ()
Brutalita násilného vyvražďovania a vypaľovania dedín v Bielorusku počas 2. svetovej vojny je v tomto filme podaná brilantným spôsobom, úchvatnou kamerou a zvukom a hlavne príbehom chlapca, ktorý sa rozhodol do toho ísť a vidieť to... Klobúk dole pred týmto ruským filmom! ()