The Ministry of Ungentlemanly Warfare

Zajímavá premisa, skvělý tvůrčí tým a dobré obsazení, ale bohužel výsledek je trochu zklamání. Eiza González coby Majrorie Stewart je bezpečně nejlepší částí filmu a mimo ní a Tila Schewigera coby hlavního záporáka bohužel nikdo z herců nic zajímavého nepředvede, ačkoliv jsou všichni sympatičtí a je vidět, že si své role užívajjí. Akce také z větší části není tak zábavná, jak jsme u Ritchieho filmů zvyklí, a v prvních dvou třetinách dokáže místy trochu až nudit, protože nedotknutelné jednodimenzionální postavy není až tak poutavé sledovat. Závěrečná třetina je naštěstí mnohem lepší a více méně všechno v ní funguje doost dobře. Škoda jen, že trvalo bohatě přes hodinu, než se film do bodu zábavy dostane. Mimo slabé postavy a zklamavší akci je ale film fajn, Existují dva Ritchieho filmy, kde se Henry Cavill vydává na tajnou misi aby změnil kurz války, a tenhle je z nich ten slabší. 65%, podrobnější recenze zde. (11.05.2024)

Sbal prachy a vypadni a Podfu©k. Dva kousky, které Guyi Ritchiemu kdysi zajistily kultovní status. Do vzduchu jsem ale vážně neskákal. Jeho Sherlockové Holmesové mě rovněž nestrhli, Král Artuš nezaujal, přesto pak solidně potěšil s Aladinem nebo nadchnul stylovým a přímočarým Rozhněvaným mužem. Mdlá Operace Fortune pak pro mě zase znamenala solidní přešlap. Prostě Ritchie, nahoru dolů. A teď se zase držíme dole. Scénář nestrhnul, postavy jsou zaměnitelné, inspirace Tarantinem je až zoufale okatá, přitom tomu chybí nějaký vizuální highlight, nějaká pamětihodná scéna, kvůli které bych si to chtěl s chutí pustit znovu. Máme tu britskou skupinu žoldáků, která má přidělat pár vrásek na čele a ideálně rovnou pár děr do těla nacistům, Ritchie nám to místy servíruje stylově a místy brutálně, ale o trefu do černého rozhodně nejde. Chybělo mi víc humoru, chyběly mi energičtější herecké výkony (čest výjimkám, zejména Alan Ritchson). A dialogy jsou ve výsledku stejně prázdné a nezajímavé jako repetitivně padající těla nepřátel. Drobné detaily ještě jaro nedělají. (27.05.2024)

Není se ani divit, že s tou kadencí jakou aktuálně Guy Ritchie točí svoje kousky se čas od času setkáme s vyloženě průměrným až podprůměrným filmem. U Ministry of Ungentlemanly Warfare mě to ale mrzí o to víc, protože se jedná o dobový válečný film zasazený do druhé světové války a inspirovaný skutečnými událostmi. Téma pro mě jako dělaní. Nicméně Ritchie látku buď nedokáže tolik prodat nebo není dostatečně nosná. Cavill ačkoliv je to sympatický chlapík, tak jeho star power bohužel není taková a zbytek obsazení jsou buď nudní lidé nebo lidé, kteří stále čekají na nějaký větší průlom. Obecně trošku nemasná neslaná a asi i trošku odfláklá záležitost. Alespoň se tohoto dojmu nemohu zbavit. (04.06.2024)

Občas prosáknou zprávy o výrobě filmu, který ve mně vyvolá jistá očekávání, jež posléze zůstanou nenaplněna. Což je bohužel případ tohoto snímku. Když točíte válečné dobrodružství, musíte v něm mít pár charismatických herců (viz Děla z Navarone, Kam orli nelétají nebo Tucet špinavců), ne partu zaměnitelných maníků. A taky dávku napětí, ne nudu, v jejímž rámci si H. Cavill většinou svižně vykračuje a zbraní s tlumičem nevzrušeně odstřeluje nepřátele jako na pouti. Když už sem mermomocí tahat srovnání s Hanebnými pancharty, tak jedině v tom, že i to je film, který moje očekávání v době premiéry nenaplnil. Ale byl aspoň zajímavý. (23.05.2024)

Další efektně natočená ritchieovka o nesourodé bandě antihrdinů, která je sice takovým slabším odvarem Hanebných panchartů, ovšem z hlediska vrcholných akčních scén a svého celkově zábavného pojetí má rozhodně co nabídnout. Byl by asi nesmysl porovnávat dialogy a postavy (Tarantino je zkrátka někde úplně jinde), na druhou stranu taky jsou tady náckové, které masakruje sympatická skupinka antinácků, a to s náležitým entusiasmem. Je to taková přepálená a v jistých momentech dost nereálná blbina, která ale zároveň dovede být nesmírně zábavná a v nejlepším slova smyslu „ritchieovská“. [70%] (18.05.2024)