poster

Triumf vůle

  • český

    Vítězství vůle

  • německý

    Triumph des Willens

  • anglický

    Triumph of the Will

Dokumentární

Německá říše, 1935, 114 min

  • Rex Mundi

    Naozaj neoceniteľný dokument o dobe a atmosfére v Hitlerovom Nemecku 30. rokov. Netrúfam si však hodnotiť. Čomu by som dala hviezdičky? Na tú dobu vynikajúcemu režijnému spracovaniu, zaujímavej kamere a perfektne premyslenému strihu? (i keď pri konci som sa už nudila, ako dokument propagandy je to na jednotku!) Alebo obludnosti fanatizmu státisícov (+ nie práve zúčastnených miliónov) naočkovaných Nemcov, takých nadšených, že môžu zvelebovať svojho nového boha? Hitlerovým rečiam, ktoré boli väčšinou typicky politicky vágne, avšak úderné, nadšené a do bodky vypočítané? ...Tisíce vlajok, svastiky, kamenní orli, štandardy, vojenské hodnosti, euforický národ a nadšene hajlujúce davy - hystéria z kultu jednej osobnosti. Nedokážem sa úplne odosobniť a nevidieť to, čo nasledovalo o pár rokov neskôr... A keď som sa dívala na tých blonďavých chlapcov z Hitler Jugend, vybavila sa mi fotografia, kde tesne pred koncom vojny Hitler (na dvore pri bunkri) osobne povzbudzuje 12-14 ročných chlapcov, aby šli bojovať o Berlín. On, starý hnusný hajzel, ktorý to všetko spôsobil a nehanbil sa dívať do očí tým deťom, ktoré umierali za jeho tisícročnú ríšu, pretože už nemal kto iný!!! "A keď sa naša strana skladala ešte iba zo siedmych členov, už mala dva princípy. Prvý, že bude stranou s pravou ideológiou. A druhý, že bude nekompromisne prvou a jedinou vládou v Nemecku." Toto je ozajstné, monštruózne víťazstvo vôle...(19.4.2009)

  • dzej dzej
    ****

    Triumf vůle asi nelze hvězdičkami ohodnotit. Film je propagandou toho nejhrubšího zrna, nacistické masy jsou hrůzné a nekonečné, po formální stránce je ale film triumfem. Strukturalisticky řečeno, forma je absolutně podřízena obsahu, sdělovaná dogmata jsou opracovávána a ve strhujícím filmovém tvaru tlumočena divákům. Riefenstahlová celý (jinak dlouhý) dokument výrazně rytmizuje... střídáním obrovských masových celků a detailů vůdcova obličeje vytváří nejen rytmus, ale i jakousi syntetickou montáž. Absolutní vyjímečnost a jednotlivost vůdce se prolíná s nekonečnou kvantitou jeho následovníků. Jejich dokonale organizované šiky pak samy od sebe vytvářejí propracovanou mizanscénu, kterou Riefenstahlová zaznamanává jako jednolitý a stále se měnící ornament. Triumf vůle, to je děsivý obsah podaný precizní formou.(11.4.2006)

  • Subjektiv
    ***

    Triumf Vůle se dá hodnotit podle mnoha různých kritérií. Těžko se samozřejmě odhlíží od skutečnosti, že triumfuje tu především propaganda adorující stranu a vůdce, jež už nějaké ty zlé činy mají za sebou a ještě horší před sebou. Jde o propagandu účinnou? Inu dnes již jen těžko ze svého zážitku posoudíme, jak monumentalizující a heroizující snímek utvrzoval sounáležitost Parteigenossen. Můžeme se uklidňovat vědomím, že na nás Triumf nepůsobí, neboť my jsme již nad barbarské časy meziválečné doby povzneseni a nad ně kultivováni. Přesto i nás může zamrazit při vědomí jaký filmařský talent se dal do služeb nacismu. +++++ Můžeme se tázat i: "Měl bych se na to podívat?" Ale samozřejmě, chci-li si říkat "vzdělaný", nevyhýbám se Kapitálu, Mému boji, klasické mechanice, ani Triumfu vůle. A pak se podívat na propagandu současnou, která se jistě ještě chytřeji než my učí ze svých vzorů a taví je tak, abychom stále podléhali jejímu volání. Snad však Triumf může posloužit jako vakcína proti aktuálnějším a rafinovanějším virům dnešní politky. +++++ Triumf však ještě není otevřeně "pekelným snímkem". Zdá se mi býti silnější i nebezpečnější propagandou ta, která někoho očerňuje, jež říká: "Dej si pozor!" než ta oslavná, Triumfální. Stát v němém údivu či volat v extatickém vytržení: "Heil," nás bez dodatku: "Bij Žida!" nemusí příliš vzrušovat. Výzev ke krutostem se v Triumfu, pokud se pamatuji, mnoho nevyskytuje, pokud vůbec. Přesto je vhodnou základnou pro další politickou práci, jejíž výsledky právem neblaze prosluly. Dnes řada státníků a jiných osob s vlivem na politické dění přednáší projevy podstatně brutálnější. +++++ Udělte tedy hvězdy za film stvořený s umem, ale plný nudných projevů, poučný nejen pro historiky, ale propagující nacismus, jednu z nejnenávistnějších ideologií dějin. Já dávám opatrnické tři, berte je s rezervou.(17.4.2007)

  • salahadin

    Triumf vůle = triumf zvůle. Triumf filmařského nadšení pro špatnou ideologii. Triumf debility nad rozumem, triumf pomíjivého pozlátka nad citem. Nějaké hodnotící hvězdičky tady úplně pozbývají smyslu. Musím ocenit výtečný davový "kompars". Tady ukázkově vidíte, kam se může dostat vrcholná civilizace...do zvířecí platformy. Člověk má z dokumentu pocit, že Hitlouš byl vlastně takový příjemný usmívající se a při projevu prskající a slintající chlapík válčící proti rudému xindlu na východ od Německa (Československo nevyjímaje), proti židovským šedým eminencím, židovským zlodějům a židovským sektářům rozesetým na všechny světové strany od Německa, bůhvíproč proti Britům a Polákům na sever od Německa a dalšímu zbytku nenacistické a nefašistické Evropy, tedy demokratickému xindlu. Jen Němčouři jsou v dokumentu permanentně veselí, každej nácek je rovina chlap, žádnej levingston, ženy dostávají cirkulující orgasmus při Hitlerově projevu, vojáčci uchcávají blahem. Norimberk, mercedes a hákenkrojc, propaganda hnusná jako každá jiná komunistická...film vhodný pro výchovu nových nácků by se měl promítat jen v rámci školní výuky. Jeho filmařská zručnost totiž zobrazuje hnisavou ideologii země, která vždy vynikala seběvědomím nad ostatními národy (možná by to neměli s tím Oktoberfestem tak přehánět)... Toto je dokument a zároveň varování, které však bude pochopeno jen těmi "nevýznamnými"...(25.12.2009)

  • Exkvizitor
    ***

    "Už v dobách, kdy naše Strana měla jenom sedm členů, jsme měli dvě zásady. Za prvé, budeme mít Stranu s pevnou ideologií. Za druhé, bude to bezpodmínečně hlavní a jediná síla v Německu." - A to se povedlo, konstatuje nadšeně Hitler při svém závěrečném projevu na stranickém sjezdu v Norimbergu roku 1934. Leni Riefenstahl se celkem umně daří zakrýt, že na této akci se krom podobných veselých projevů nic nedělo - samozřejmě krom toho, že půlka národa přijela servilně složit Vůdci poklonu. Přesto je tento dokument vzhledem k obsahu neúměrně dlouhý - a dobrá propaganda má být svižná a akurátní. Nicméně je zde několik slavných momentů, které stojí za to shlédnout i poněkolikáté - např. záběr pochodujích hajlujících vojáků z ptačí perspektivy nebo několik davových scén, jak vystřižených ze spartakiády.(2.11.2005)

  • - Speciálně pro účely filmování byly v Norimberku postaveny nové mosty, cesty a osvětlovací věže. (Hejtmy)

  • - Pouze při přehlídce kavalérie můžeme spatřit jednotky pravidelné armády. Tisíce pochodujících mužů, včetně SA, SS a Hitlerovy stráže Leibstandarte Adolf Hitler, byly pouze civilními příslušníky politické strany. (Coldrex)

  • - Leni Riefenstahl najala pro tento film 70 kameramanů. Víc jich tenkrát v Německu nebylo takže filmový průmysl se tam téměř zastavil. (zzzw)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace