Reklama

Reklama

Oficiální dokument z 6. říšského sjezdu NSDAP v Norimberku 4.-10. září 1934. Po II. světové válce v mnoha zemích trezorový film. (oficiální text distributora)

Recenze (211)

Matty 

všechny recenze uživatele

Nanejvýš pečlivá příprava, více než štědré produkční zázemí, 120 spolupracovníků (včetně architekta Třetí říše Alberta Speera), 18 kamerových štábů – Leni Riefenstahlová natáčela prostřední část své norimberské trilogie v královských podmínkách, tak trochu mimo realitu, kterou film ostatně nereflektuje. Střihová skladba (střihání detailu s celky během proslovů – jásající dav musí být viděn, aby znásobil emotivní dopad záběru), promyšlený rytmus (ráznější vojenské a „tělesné“ x lyričtější architektonické a folklorní pasáže), „strategické“ rozmístění nacistických symbolů v mizanscéně. Triumf vůle je natočen s takovým (bojovým) zápalem a smyslem pro velkolepost a sestříhán s takovou samozřejmostí, že napoprvé nejspíš ani nezaregistrujete jeho lži (prostřihy na záběry, které byly zřejmě pořízené v jiný čas na jiném místě). Tohle je Hitler, jak chtěl být viděn (a viděn je skoro pořád, nezávisle na tom, co jiného v Norimberku zrovna probíhá). Cokoli režisérka prohlašovala po válce, Triumf vůle není objektivním dokumentem, jakkoli se záběry z něj později v řadě nenacistických, nepropagandistických dokumentů objevily. Triumf vůle je geniálně zvrhlé dílo. 75% Zajímavé komentáře: Webb, sinp, Vančura, sigf07 ()

Radyo 

všechny recenze uživatele

Po filmové stránce bych řekl, že Riefenstahlová zvládla svou práci perfektně. Hitlerovská propaganda z filmu čiší nejen zásluhou frenetických projevů führerových nohsledů i jeho samého, ale i díky mistrovské práci s kamerou a hudebnímu podkresu. Riefenstahlová prokázala jak cit pro detail, tak i pro celek, navíc je film i dobře sestříhaný, takže v tomto směru je to čistých 5*. Tu jednu ale musím odebrat za obsah. Usilovné budování kultu osobnosti pomocí hysterických výkřiků "Hitler je Německo, Německo je Hitler" apod., Hitlerovo "tlačení" na národnostní cítění a potřebu jednoty, to vše navíc s odvoláním na boží poselství, k tomu pak šiky pochodujících či v pozoru stojících vojáků, pracovních jednotek, mládeže, nadšeně hajlující davy, stejně jako čumilové v oknech domů - věřím tomu, že ve své době tohle dokázalo s lidmi pořádně zamávat a že řada z nich z podobných snímků získala jakýsi pocit sounáležitosti a jistoty. Kam to ale vedlo, víme všichni... ()

Reklama

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Jedno se fašistům nedá upřít a to nulovou nezaměstnanost. O ní prostě každý věděl a právě proto se Hitler vyšvihl raketovým krokem kupředu až do čela celého národa. Ačkoliv je tento dokument neuvěřitelně působivý hlavně ze strany Hitlera a jeho pomocníků tak neuvěřitelně strašidelné, dalo by s říct, při pohledu na sílu a moc, kterou Hitler držel v ruce a nedokázal ji absolutně využít. Možný byl dobrý demagog, nicméně nedokázal celý národ udržet pohromadě a dopadlo to tak jak to dopadlo. Dokument Triumf vůle by měl vidět každý, aby si uvědomil, jaká v té době čpěla atmosféra v sousedním Německu, jak na to odpovídal zfanatizovaný lid a kolik lidí se dokázalo sejít na takovém kongresu jako byl právě tne v Norimberku. Je to možná neuvěřitelné, ale řekněte mi, kdo dokáže v současné době zcuknout takových lidí pod jednu střechu za jeden večír? Sice nedávám plný počet, ale to se prostě nedá dávat plný počet něčemu, co dokázalo ovlivnit chod dějin neuvěřitelným způsobem, když nebudu brát v potaz, že to ke konci bylo dost nudné, je to dokument natočený opravdu dobře a jediný opravdový zobrazující Německo zevnitř. -- Vždy se najdou lidé, kteří jsou skutečně aktivní bojovníci a očekává se od nich víc, než od milionů řadových občanů. Jim jednoduše nestačí říci si: "Já věřím". Radši si řeknou: "Já bojuji". ()

Superpero 

všechny recenze uživatele

Mě to tedy ani nepřišlo jako dokument, spíš jako polodokument a polopropagandistické video. Síla nacistů je tu znázorněna opravdu velkolepě. Přesně seřazené šiky zfanatizovaných lidí budí opravdový pocit moci a v nepřátelích hrůzu. Sice to všichni měli v hlavě vymleté, ale schopnost demonstrovat svoji sílu nacistům upřít nemůžeme. Nedá se upřít ani režisérská invence, třeba záběry ze shora na pochodující šiky jsou opravdu dobré. Hlavně ze začátku se určitě neubráníte ironickému smíchu, tábor Hitlerjugend je fakt parodie a Hitlerova inspekce u pracovních oddílů taky stojí za to - fakt jsem se gebil. Jenže třeba Hitlerův projev v závěru filmu, kdy měl podporu několikasettisícového davu mě docela strhnul a to si vemte, že jsem jen normální člověk co nacisty meganemá rád a na ten film jsem koukal vlastně jen ze srandy. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Fascinující, děsivé, monstrózní. Nacismus jako filmové náboženství... Riefenstahlová měla velký talent, bohužel, o to viditelnější bylo, komu jej propůjčila. Přesto, oprostím-li se od všech moralistních odsudků – je v tom něco zrůdně hypnotizujícího. Pokud Vás zajímá film jakožto služebník a nositel ideologie, pak tohle dílo je naprostým kánonem manipulace s divákem. Odsouzenihodné, přesto by se nemělo na Triumf vůle jen tak zapomenout. Přinejmenším jako varování před mechanismem propagandy účinkuje dodnes... ()

Galerie (15)

Zajímavosti (23)

  • Leni Riefenstahl najala pro tento film 70 kameramanů. Víc jich tenkrát v Německu nebylo takže filmový průmysl se tam téměř zastavil. (zzzw)
  • Režisérka filmu Leni Riefenstahlová natočila film pomocí 30 kamer. (ČSFD)
  • 6. sjezd NSDAP, který tento film mapuje, se odehrál v Norimberku, středověkém bavorském sídle. Ironií dějin je, že právě tam se po válce sešli vítězní Spojenci, aby soudili válečné zločiny nacistů. (Cimr)

Reklama

Reklama