Triumf vůle

Keby sa dalo dať naraz filmu 5 hviezdiciek aj odpad tak tu by to bolo určite nápomocné lebo stále sa prú v človeku dva pohľady a to po prvé na propagandu a desivý dôkaz možného zneužitia médii prispôsobovania si reality, kde v tomto ohľade sa o najelepšie z tohto súdka. No ale naskytá sa nám aj druhá stránka mince a to vedomie čo tento "fiktívny" dokument spolu s iným prostriedkami manipulácie spôsobil a, že jeho pozeranie vyvoláva nevolnosť pri pohľade na fanatizmus a neschopnosť či jej obmedzenie rozoznania dobrého od zlého. Proste jediným merítkom sa stáva otázka prístupu... (12.11.2006)

Jelikož jsem si v poslední době oblíbil film Pád Třetí říše a začal přispívat do jeho parodického univerza na YouTube, těšil jsem se na porci Hitlerových velkohubých projevů a řvaní. Bohužel, Triumf vůle působí jako dokument ze sjezdu NSDAP poměrně nudně a monotónně, seč se Riefenstahl snažila dodat nazi-boybandu šťávu používáním nestatické kamery a jiných na tehdejší dobu neotřelých technik a záběrů. Jinak význam tohoto dokumentu pro posílení pozice nacistů je nesporný, už jen z toho důvodu, že Hitler měl neuvěřitelné štěstí na dobu, ve které uskutečnil přeměnu Německa v agresivní totalitní stát. Pomocí filmu a rozhlasu mohl snadno manipulovat masami a nebyl již odkázán na šíření tiskovin, takže se jeho myšlenky mohly dostat i k nejnižším vrstvám obyvatelstva. Jinak pokud jde o příčiny vzestupu nacizmu, často omílaná reakce na hospodářskou krizi a porážku Německa v I. světové válce představuje jen bezprostřední příčinu. Obecnější příčinou byl přechod k modernímu pojetí světa vůbec a vyexponování vize lineárního směřování dějin. To má svůj původ již v 19. století, v době nacizmu však mechanizace, odlidštěnost a víra ve správné směřování lidského rodu (dominance germánské rasy) dosáhly svého vrcholu. (673., 11. IX. 2011) (11.09.2011)

Kratší stopáž by filmu rozhodně slušela lépe, ze začátku film působí velmi silně, hlavně při pohledu na obyčejné lidi, kteří působí oproti monumentálnímu sjezdu doslova jao balzám, Hitlerovy proslovy jsou skoro až přesvědčivé a tak mají u diváků velkou odezvu. Problém je, že po počátečním ochromení velkolepostí a filmařskou zručností se začnou opakovat různé pochody a průvody a film se začne až nebezpečně blížit nehorázné nudě, přesto si však z něj člověk odnese přinejmenším zvláštní zážitek k zamyšlení. (10.04.2009)

Adolf Hitler, největší politik světa, geniální propagatér a mizerný taktik, se nám v tomto dokumentu představil ve své čiročiré nádheře. Ostatní postavy hrály, snad až na Rudolfa Hesse, třetí housle a počet záběrů, ve kterých se objevily, by se dal spočítat, například v případě Reinharda Heydricha, na prstech jednonohého koně. Vůbec jsem se u Triumfu vůle nenudil. Naopak. Byl jsem ve stálém natěšení na další scénu, na další projev, na další pohled do tváří zakomplexovaných nacistů. Nevyskytuje se tu žádná nenávist ke konkrétním národům a rasám, není tu žádná propaganda k válečnému tažení. Zatím se jedná "pouze" o utvrzování národní hrdosti, jedinečnosti, nadřazenosti a o vnucování myšlenky národního socialismu. I tak to ale Áda dokázal opepřit svou dokonalou vizáží, slovníkem a nenávistnými pohledy, které znají snad všichni uvědomělí obyvatelé této planety. Konec dokumentu je jeho jednoznačným vrcholem, který dokáže v těle diváka rozproudit řadu téměř nepopsatelných pocitů od znechucení, nenávisti, přes někdy až zvrhlé potěšení, radost a obdiv až po odsouzení či pochopení. Avšak... Leni Riefenstahl....rada pro příště....Méně pochodů a hudby a více projevů a řečnických obratů! (02.08.2006)

Není pochyb o tom, že Triumf vůle patří mezi nejvýznamnější propagandistická díla v dějinách filmu. Nejen Pepa Goebbelsů se mistrovsky činil v této oblasti. Idylické záběry na architektonické dominanty v Norimberku za doprovodu Wagnerovy hudby, jásající davy u Adolfova řečnění, noční demonstrace osvětlené pochodněmi apod. Vše pečlivě zrežírováno, nicméně pozornost na sebe strhávají především úryvky projevů různých významných nazi pohlavárů. V některých záběrech až mrazí při pomyšlení, kam tato ideologie směřovala o 4 roky později. Negativní dopad na diváka i nespornou kvalitu dokumentu zastiňuje příliš dlouhá stopáž. (08.09.2020)