Viktor Očásek

Viktor Očásek, vlastním jménem Viktor Ocásek, se narodil 21. května 1897 ve Vídni. Nejdříve hrál u různých divadelních společností (1919 – 1921). Poté prošel řadou souborů: Tylovo divadlo v Nuslích (1921 – 1924), České studio v Třebíči (1924 – 1926), různá oblastní divadla (1926 – 1928), pražské Osvobozené divadlo (1928 – 1930), Divadlo Akropolis na Žižkově (1930 – 1936), Jihočeské národní divadlo v Českých Budějovicích (1936 – 1938) a Městské divadlo v Kladně (1938 – 1945).

Po osvobození získal angažmá v pražském Divadle 5. května (1945 – 1948). Vystřídal angažmá v Divadle státního filmu (1948 – 1951), v Městském kladenském divadle (1952 – 1953) a naposledy v pražském divadle D 34 (1953 – 1959). Po odchodu na odpočinek (1959) dále hostoval na několika pražských scénách (například v Činoherním klubu). Na divadelních prknech – díky své zvláštní fyziognomii – představoval různé starší a vážené pány a tatíky v komediálním i dramatickém repertoáru. Své role nejčastěji zdůrazňoval jasnými výrazovými prostředky (zejména zvláštní stavbou jeho hlavy) a charakterizačními zkratkami.

Film si všiml poměrně pozdě – až v roce 1946, kdy mu nabídl roli majitele krejčovské opravny v dramatu Miroslava Cikána HRDINOVÉ MLČÍ. Okamžitě si ho režiséři začali všímat a obsazovali ho do malých rolí ve svých snímcích SIRÉNA (lokaj), PODOBIZNA (obchodník s obrazy), PAROHY (stařík), NIKDO NIC NEVÍ (domovník), JAN ROHÁČ Z DUBÉ (Filibert), ČAPKOVY POVÍDKY (okradený stařec), RODINNÉ TRAMPOTY OFICIÁLA TŘÍŠKY (úředník bytového úřadu), REVOLUČNÍ ROK 1848 (účetní), PYTLÁKOVA SCHOVANKA ANEB ŠLECHETNÝ MILIONÁŘ (listonoš) a jiní.

V roce 1948 mu režisér Alfréd Radok nabídl jedinou velkou tragickou roli starého otce hlavní hrdinky inženýra Oskara Kaufmanna ve strhujícím dramatu DALEKÁ CESTA. Kaufmann je se svou rodinou, kvůli židovskému původu, zavlečen do Terezína a odtud převezen dál na východ, do plynové komory. Před smrtí ho nezachránily ani černě nabarvené vlasy leštidlem na vlasy, o kterých si bláhově myslel, že ho aspoň nějaký čas udrží při životě. Z rodiny se nakonec zachránila pouze jeho dcera.

Po této postavě již žádnou podobnou, ani žádnou větší roli, nezískal. Až do poloviny sedmdesátých let hrával různé epizodní postavy a postavičky vážených pánů, ale i prostých starců různých oborů a zaměstnání.

Hrál kostelníka v Koniášově průvodu (TEMNO), vrátného Bryndu (RACEK MÁ ZPOŽDĚNÍ), hraběte Sternwalda (MIKOLÁŠ ALEŠ), listonoše (CESTA KE ŠTĚSTÍ), staříka na hejtmanství (MLADÁ LÉTA), soudce (HAŠKOVY POVÍDKY ZE STARÉHO MOCNÁŘSTVÍ), písaře (JAN HUS), sluhu na radnici (JAN ŽIŽKA), čerta (HRÁTKY S ČERTEM), hosta v hospodě (DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK), písaře (ĎÁBLOVA PAST), vrátného (NADĚJE), majitele pohřebního ústavu (LIMONÁDOVÝ JOE ANEB KOŇSKÁ OPERA), vrátného (SVATEJ Z KREJCÁRKU), záhadného pianistu (VRAŽDA V HOTELU EXCELSIOR), houslistu Hanwella (TOUHA SHERLOCKA HOLMESE), sluhu (SLAMĚNÝ KLOBOUK), starého pána s novinami v kavárně (PĚNIČKA A PARAPLÍČKO) či stařečka (MATURITA ZA ŠKOLOU).

Diváci Očáska naposledy mohli ve filmu vidět jako staříka u kolotoče ve Svobodově povídce KAPSÁŘ ve filmu MOTIV PRO VRAŽDU (1974). Jeho zvláštně chraplavý hlas se skvěle uplatnil také v dabingu a v rozhlase. Výjimečně spolupracoval také s televizí (například inscenace ZLOČIN A TRIK II., AVE MARIA, ČTYŘI SVÁTEČNÍ DNY, VRTKAVÝ KRÁL a seriály HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO, ALEXANDR DUMAS STARŠÍ a další).

Viktora Očáska téměř nikdo nezná, ale svým odkazem divadelních a filmových rolí, kterých ztvárnil na šest desítek, se navždy zapsal do historie českého herectví, divadla a kinematografie. Zemřel 18. dubna 1975 v Praze ve věku nedožitých sedmdesáti osmi let.

Jaroslav "krib" Lopour