SOLOM.

Jestli Jason něco nenávidí, pak jsou to nadržení teenageři, kteří mají neustále potřebu narušovat jeho teritorium. Občas se ale stane, že opustí okolí Crystal Lake a jde si zařádit i někam jinam. V tomto případě do Finska…Na to, že jde o amatérský short, tak vzhled kultovního zabijáka nebyl úplně nejhorší. Navíc jak se ukáže, pěkně ho pěkně serou i nešváry dnešní doby. Třeba omezenci, kteří mají potřebu si pořád dělat „selfíčka“. Tak proč mu nepořídit takovou fotku, na kterou až do své smrti hned tak nezapomene. Co na tom, že si svou fotku užije opravdu jen na pár vteřin…

Co vlastně vedlo tvůrce prvního dílu k jeho natočení? No samozřejmě tvůrčí krize a neúspěchy jejich dosavadní práce. Sean S. Cunningham a scénárista Victor Miller potřebovali nutně peníze a tak se jim v hlavě zrodil plán. Po úspěchu prvního Halloweenu (1978) jim bylo jasné, že slasher by mohla být ta správná volba, navíc k tomu nepotřebujete ani nějak zvlášť složitý scénář. Důležité je, aby se divák nenudil, bylo tam dostatek postav k zabíjení, trocha té nahoty a hlavně slušná atmosféra. Jejich cílovou skupinou samozřejmě byli teenageři a tak proč nenatočit pořádnou vyvražďovačku, ve které budou umírat mladí a hlavně nadržení teenageři. Ani ve snu by je však nenapadlo, jakou spustí jejich film lavinu divácké přízně a že jednou bude jejich Friday the 13th označován za kultovní záležitost. Vždyť v jedničce se vlastně Jason ani pořádně neobjevil, natož aby přemýšleli o tom, že se z něj stane legenda mezi filmovými zabijáky. Pamela Voorhees však svého synáčka zastoupila opravdu bravurně a její skon na konci filmu to vlastně celé odstartoval. V tomto dokumentu se objevila celá řada osobností, které se ve většině případů shodly na tom, že právě jednička je nejlepší díl celé série, což jim však samozřejmě nezabránilo v tom, aby vychvalovaly i ostatní díly (no většinou ty, ve kterých se sami objevili). Kromě samotných herců, si totiž poslechneme názory i režisérů jednotlivých dílů, filmových expertů, maskérů, machrů přes speciální efekty – no prostě těch nejpovolanějších. Navíc se dozvíme spoustu dojmů i humorných historek z natáčení, samozřejmě nebude chybět ani vysvětlování tvůrců jednotlivých dílů – proč to natočili tak a tak, jak ovlivnila přísná cenzura kvalitu celkového obsahu, které díly poškodila nejvíce (souhlasím, že asi 5 a 7), nebudou chybět ani rozhovory s jednotlivými představiteli legendárního Jasona, takže divák může porovnat, který z nich se na tuto práci hodil nejvíce a jak ve skutečnosti vlastně vypadají), no a vlastně budeme mít možnost vidět i to, jak vypadají někteří herci a představitelé důležitých rolí dnes. Líbilo se mi, že se všechny představitelky hlavních ženských rolí shodly na tom, že by se někdy v budoucnu rády setkaly během natáčení jednoho dílu a společně si to s Jasonem opět rozdaly. Kéž by bylo jejich přání vyslyšeno, protože by to nemusel být vůbec špatný nápad. Ještě k nim přidat Tommyho Jarvise a to by byla teprve jízda. Co víc k tomu dodávat. Friday the 13th se stal fenoménem pro nejednu generaci, ať už se to někomu líbí, nebo ne. 80%

S označením „remake“ bych byl u tohoto filmu velmi obezřetný. Protože si nejsem zcela jistý, zda jím nejnovější Pátek 13 skutečně je. Michael Bay a Marcus Nispel svůj počin zaškatulkovali jako „reboot“ (restart celé série) a to je mnohem trefnější. Nejsem si ale vůbec jistý, zda zrovna tato série to opravdu potřebovala. Oba pánové chtěli prodat své zkušenosti z Texaského masakru, kde provedli něco obdobného a přestože se na ně snesla i docela velká vlna kritiky, tak si našli i celkem dost přívrženců, kterým se to líbilo. V tomto případě však dle mého dost výrazně narazili a to hlavně u skalních fandů této série – potažmo prvních dílů či samotného Jasona. A já bohužel budu patřit mezi ty, pro které je nejnovější přírůstek do této série naprosto zbytečnou záležitostí. Po průserovém devátém a desátém díle, jsem byl totiž dost rozmlsán solidním soubojem dvou kultovních zabijáků (Freddy vs Jason) a tohle je pro mě zase obrovský krok zpátky. Chápu, že je těžké pro dvanáctý kousek vymyslet něco originálního, aby to diváky pořád bavilo, ale je doslova hřích, ignorovat většinu toho co na této sérii lidi tolik milovali a přetvořit si to k obrazu svému. Tím nemluvím o velmi solidním začátku, protože prvních dvacet minut bylo opravdu dobrých. Máme tady skon mámy Voorheesové i solidní masakr čtveřice teenagerů, kteří přišli k jezeru hledat políčko marihuany. Vraždy byly pěkně brutální, nápadité a nechyběla ani slušná atmosféra. Navíc bylo potřeba na scénu uvést postavu Whitney, kterou bude během zbytku filmu hledat její bratr. To vše bylo v pohodě, ale problém nastal hned po náběhu názvu filmu okolo 20 minuty. Jason s ofačovanou hlavou jak mumie (ať mi nikdo nevykládá, že to mělo znázorňovat ten pytel přes hlavu (prostěradlo polštáře z druhého dílu), následně v garáži najde svou legendární masku a hurá, nová image byla na světě. Jako fanda předchozích dílů jsem byl však nevýslovně zklamán a popravdě i znechucen. Zvlášť když se ukáže, že Jason žije ve svém podzemním bunkru, kde má hromadu poplašného zařízení, pastí a skládku mrtvol. To si Nispel s Bayem asi popletli s jiným filmem ne, nebo si z nás udělali nejapnou prdel. Tím to však nekončilo. Máme tu dost subjektů k zabíjení a Jason se zase činil – jo po této stránce jsem mohl být samozřejmě spokojený, brutalita, krev to vše bylo v pořádku, stejně jako přítomnost nahoty. Jenže Jason byl hlavně vždycky nemotorné hovado, který zabíjel vším, co mu přišlo pod ruky a tady je nám presentován jako výborný lukostřelec, atlet a sprinter. Takže já vážně nevím, ale spíše odcházím dosti zklamán. 40%

Na tento film jsem se těšil doslova jako malé děcko. Freddy byl můj oblíbenec už od dětství a Jason rovněž patřil mezi legendární filmové vrahy, takže jejich souboj tváří tvář jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít. Po nedávném zhlédnutí celých sérií (jak Nočních můr, tak i Pátků 13) jsem samozřejmě neměl svého jasného favorita, ale tak trošku jsem nadržoval Freddymu. Ne nadarmo jsem ho kdysi v jedné anketě označil za svého nejoblíbenější zápornou (hororovou) postavu. No a Ronny Yu se svého úkolu zhostil dle mého opravdu dobře. Jeho výtvor byl každopádně lepší než některé díly Nočních můr i Pátků 13. Úplný TOP to sice není, ale já si tento kousek užil dosyta. Oba pánové se pustili do brutální zábavy, tak jak jim to bylo vlastní. Freddy se sice držel ze začátku dost v pozadí a probíhající děj dochucoval svými výbornými hláškami a smyslem pro černý humor, ale za to Jason přesně naplnil má očekávání – hotová mašina na zabíjení. Brutalita jednotlivých mordů se postupně zvyšovala, počet přeživších zmenšoval a atmosféra postupně houstla – a tak to mám přesně nejraději. Když navíc nechybí i trocha té nahoty a šibeničních situací, tak si prostě nemůžu moc stěžovat. Je sice pravda, že některé efekty i momenty byli trochu přehnané (viz scéna, kdy Freddy hází s Jasonem o zeď ve svém světě), ale i to se dalo odpustit. Nejsladší odměnou se nám totiž stal samotný závěr a finální souboj obou zabijáků. A to nejen po trikové stránce. Ani zde totiž nechyběl „černý humor“ či brutalita a jak Freddy, tak i Jason ze sebe dostali to nejlepší (nebo lépe řečeno ze svého protivníka). Jejich bitka mě doslova pohltila a já si jí neskutečně užíval. Nezbývá mi než smeknout před režisérem i oběma pány (Robert Englund - Ken Kirzinger), kteří z toho udělali nezapomenutelný zážitek pro všechny fandy. Takže já si prostě nemůžu pomoci, ale musím tomu dát nadprůměrné hodnocení. Klidně bych si dal i další pokračování…

Od nepříliš úspěšného devátého dílu uběhlo docela dlouhých osm let, než si zase někdo vzpomněl, že by mohlo vzniknout další pokračování Pátku 13. Přece jenom to svého času byla celkem výdělečná podívaná, která si od roku 1980 získala řadu příznivců. Proč tedy neoprášit starého dobrého zabijáka a vydělat zas nějaký ten peníz. Smůlou však bylo, že v té době už celkem frčelo science fiction a tak samozřejmě nenapadlo scénáristu nic lepšího, než přesunout děj z již mnohokrát provařeného Crystal Lake rovnou do širého vesmíru. Nějak si ovšem tvůrci neuvědomili, že stará klasika měla mnohem lepší ohlasy, než kdejaký pokus o novinku – což se nevyplatilo ani pětce, ani osmičce a už vůbec ne devítce. Tu ostatně Jason X zcela ignoroval (stejně jako to udělali tvůrci devátého dílu s koncem osmičky). Na jednu stranu to bylo samozřejmě dobře, ale do prdele proč má pořád někdo potřebu prznit starou klasiku, místo aby si vymysleli něco svého. Ačkoliv tento film nepovažuji za úplně nejhorší díl celé série, tak jsem z něho zrovna moc nadšený nebyl. Nelíbila se mi změna prostředí, nelíbil se mi ani samotný příběh a už vůbec ne to, co z Jasona nakonec udělali. Jediné co zůstalo při starém, byla brutalita, slušný počet mrtvých a celkem pohledné herečky. To bylo taky to jediné, co jsem na tom vůbec dokázal ocenit. Lexa Doig – to je děvče přesně podle mého gusta. Líbila se mi účast Davida Cronenberga ze začátku filmu a je jen škoda, že si nevyměnil role s Jonathanem Pottsem – mohli jsme si jeho přítomnost užít daleko více. To Kane Hodder se zas konečně dosyta vyřádil a že mu to šlo docela parádně. Docela jsem mu i záviděl tu holografickou projekci z Crystal Lake a jeho „seznámení se“ s dvojicí polonahých turistek. Když on Jason je místo toho aby je pořádně „vyklepal“, oklepe o strom i se spacákem. Rád bych tomu dal alespoň průměrné hodnocení, ale nemůžu. Ublížil bych tím jeho průměrným předchůdcům (k těm nejlepším dílům se nepřiblížil ani okrajově), kteří se mi jako celek líbili o trošku víc. 40%

Do tohoto dílu jsem šel opravdu s velkými obavami. Už je to sice hodně dávno, co jsem ho viděl, ale právě devátý a desátý díl zapříčinili, že jsem se už potom v mládí a vlastně až dosud nikdy nesnažil obstarat si celou sérii (potažmo ty které jsem až do nedávna neviděl). Naštěstí jsem to teď vzal od prvního dílu a nelituji toho, protože většina dílů této série je vskutku dobrá a nadprůměrná záležitost. Pojďme ale k samotnému filmu. Začátek nebyl zrovna nejhorší, nabušený Jason snažící se sejmout polonahou ženu – vypadalo to na zažitou klasiku. Jenže po doslovné explozi jeho těla a následného převozu na pitevní stůl, začalo počáteční nadšení rychle opadat. Kane Hodder musel poníženě přijmout alespoň vedlejší roli ochranky, jinak by asi jeho výdělek moc velký nebyl. Jeho postava se totiž proměnila v jakéhosi ďábelského červa/parazita, který skákal z jednoho hostitele na druhého. Což samozřejmě skalní fandy Jasona muselo nasrat mírou vrchovatou… Bujná fantasie scénáristů však touto zásadní změnou neskončila. Ba právě naopak. My se dozvíme, že Jason má sestru, přestože od prvního dílu jsme žili v přesvědčení, že byl jedináček. Ona jeho matka Pamela taky tvrdila, že byl její jediné dítě. Takže si zřejmě „papá“ Voorhees následně odskočil vysemenit ještě někde jinde. Ono se taky není čemu divit, kdo by vydržel doma s takovou šílenou starou a zdeformovaným synáčkem. Tuhle nesrovnalost jsem tedy dokázal ještě překousnout, protože logické vysvětlení by se tu přece jenom dalo najít. Jenže já se těšil na další Jasonův masakr, ale musel jsem se spokojit jen s tím, že přeskakoval z jednoho těla do druhého a to mi moc pod fousy nešlo. Což o to, mrtvol tu bylo dost, některé smrti byly pěkně brutální (masakr ve stanu), nechybělo gore, nahota, pěkné holky – to všechno bylo OK, taky díky tomu nedám až tak nízké hodnocení, ale prostě zklamání je i tak velké. A nezachránila to ani scénka ze závěru, kdy se vynoří Freddyho rukavice a stáhne Jasonovu masku pod zem. Jo bylo to pěkné navnadění na budoucí střet těchto dvou kultovních postav, ale to už byla jen slabá náplast na pošramocenou duši nejednoho diváka a fandy této série. Takže tentokrát prostě nemůžu dát ani to průměrné hodnocení. 40%

S novým rokem přišel na svět i další přírůstek do rodiny série Pátku 13. Samozřejmě jak jinak opět pod taktovkou nového režiséra, který se zároveň postaral i o vlastní scénář. Šlo o jeho filmovou premiéru a tak se snažil Rob Hedden samozřejmě vytáhnout. Hodlal tuto sérii pořádně okořenit a změna prostředí tomu mohla výrazně prospět. Což samozřejmě nebyl vůbec špatný nápad, jen kdyby jeho realizace byla mnohem povedenější. Ukázalo se totiž, že pro mnohé diváky se z toho místo parádní podívané stal vůbec jeden z nejhorších dílů této série. S čímž tak docela nesouhlasím, ale tak každý má právo na svůj názor. Já si totiž osobně myslím, že osmička zas až tak zlá nebyla. Je ovšem pravdou, že je zde k vidění pohromadě tolik nesmyslů, až se mi místy protáčely panenky. Již úvodní Jasonovo „probuzení“ bylo hodně zvláštní, ale to jsem ještě netušil, že náš oblíbený zabiják byl po posledním souboji s Tinou zřejmě obdařen teleportací, kterou zde rád a dost často využíval během pronásledování svých obětí. Čímž samozřejmě hodně utrpěla důvěryhodnost některých situací a hlavně vám to za krátký čas začne lézt pěkně na nervy. V lese u kempu se to ještě dalo překousnout, ale když hodinu sledujete jeho procházení lodí (kde si toho dvoumetrového hovada nikdo téměř za celou dobu nevšimne) a pak následně jeho návštěvu Manhattanu – kde rovněž nikoho jeho přítomnost nezajímá (samozřejmě kromě jeho obětí a bandičky pankáčů, kterým zničí rádio), je to už dost na pováženou. Nicméně slova jako logika a reálnost – ty jsou pro celou sérii Pátku 13 naprosto bezpředmětná. Tady šlo stejně vždycky hlavně o co největší počet mrtvých, brutálnost jejich mordů, výkřiky hrůzy a bolesti, no a v tomto ohledu nezklamala ani osmička. Já si prostě nemůžu pomoct, ale i v tomto případě jsem byl prostě spokojený. Jason zabíjel vším, co mu přišlo pod ruky a občas použil třeba jen své pěsti (fight na střeše byl hodně dobrý, zvláště pak finální rána…). Co mě však sralo nejvíc, byla mladá podoba Jasona, která se ve filmu objevila hned několikrát. Zřejmě Rob Hedden nedával moc pozor, nebo ani neviděl první díly, když ani neví, jak Jason jako děcko vypadal. Osmička tak sice není žádná pecka, ale pořád je to pro mě ještě snesitelný průměr. Oproti tomu, co přišlo v následujících dílech. 50%

Pátek 13 potažmo samotný Jason byl svého času osvědčenou a docela populární „značkou“, která si našla spoustu fanoušků a obdivovatelů. S přibývajícími díly však bylo stále obtížnější uspokojit nároky diváků, čehož si byl moc dobře vědom i režisér Buechler. Jistá šablonovitost zápletky – to byl prvek, kterým se pyšnili skoro všechny díly, nepočítáme-li první dva – to by se dalo samozřejmě přežít i zde (stejně se na to každý díval hlavně kvůli masakru teenagerů, nahotě a kreativitě některých mordů + Jason samozřejmě), ale v tomto případě režisér dost narazil. A nebylo to jeho nemohoucností, jak by si mohli mnozí myslet, protože on se opravdu snažil, aby jeho dílo bylo co možná nejlepší, ale stopku mu vystavily nesmyslné požadavky „chlebodárců“ a hlavně musel kvůli cenzuře spoustu obsahu proti své vůli vystříhat a některé scény poupravit. To byl největší kámen úrazu, který mě na sedmičce dost znechutil. Nešlo si totiž nevšimnout, že mord scény ač vypadaly zprvu celkem slušně, měly myšlenku i brutálnost, tak otravný střih mě připravil o plnohodnotný prožitek a spoustu vražd vlastně ani neuvidíme do konce. Na tohle jsem opravdu u této série nebyl zvyklý a právě to se mi na Pátku 13 vždy líbilo nejvíc. Dokonce bych byl i ochoten překousnout, že Tommy Jarvis byl nahrazen Tinou s telekinetickými schopnostmi. Lar Park-Lincoln byla docela sympatická herečka a ani její postava mi nepřišla vyloženě špatná. Navíc by se tu dalo polemizovat i o slušně se rozjíždějící atmosféře (mrtvých tu bylo vážně dost), jenže jak už jsem poznamenal – střih – střih a zase střih z toho udělal doslova těžko stravitelnou patlaninu. Dojde dokonce i na nahotu, ale už mě v tomto momentě příliš nezajímala. Dále mě potěšil Kane Hodder, který se role Jasona zhostil opravdu slušně – místy naháněl strach a finální souboj s Tinou, která se jej pokoušela zastavit všemi možnými prostředky – ten byl rovněž docela zdařilou podívanou. Bohužel úplný konec a sejmutí Jasona – to už byla jiná káva. Bylo to na můj vkus dost trapné. Jo a jinak tolik opěvovaná scéna se spacákem, nebyla vůbec originální. O dost lepší jsem už viděl v „eko-hororu“ Prophecy (1979), ze kterého si jí tvůrci jistě vypůjčili. Takže zklamání bylo velké, ale za snahu dávám Buechlerovi alespoň průměrné ohodnocení. 50%

Po nepříliš působivé a hlavně dosti odlišné pětce přichází nejen další změna na režisérskému postu, ale i přístup ke dvěma nejhlavnějším postavám celé série – Jason – Tommy. Oba dva zde hrají mnohem důležitější roli, než tomu bylo právě u předchozího dílu a to se samozřejmě projevilo i na divácké přízni. Té se šestce dostalo vcelku v hojné míře, hlavně tedy v době svého vzniku. Mnozí ji v kvalitě i atmosféře přirovnávali k prvním dílům, s čímž musím souhlasit, no a někteří ji dokonce označují za nejlepší díl celé série – s tím už zas až tolik nesouhlasím. Nicméně i v tomto případě jsem se dočkal docela působivé podívané. Hnijící Jason vypadal super a byl opět ve skvělé formě. Ani po takové době nezapomněl na své zabijácké koutky a výkřiky bolesti a vůně krve z něj během několika minut udělaly opět tu mašinu na zabíjení, díky čemuž si jej tolik lidí oblíbilo. Kreativita ho neupustila ani tentokrát, no a přestože ze všeho nejraději zabijí mačetou, tak i tentokrát neopovrhl použít k mordování cokoliv, co bylo zrovna po ruce. Obětí tu bylo taky požehnaně, jen mi nešlo moc pod fousy, proč nechal bez povšimnutí tolik děcek. Mohla být ještě větší zábava. Samozřejmě nechybělo ani několik situací, které okořenil černý humor nebo prostě jen momenty, jímž se divák spíše zasmál, než aby ho nějak vystrašili. Viz scénka s dvojicí v karavanu, nebo zabití hrobníka. Samotná atmosféra ale tímto přístupem nikterak neutrpěla. V některých pasážích nechyběla špetka napětí a i některé vraždy byly docela kreativní a v té době ještě tolik okoukané. Nicméně tentokrát se jim opravdu povedl hlavně samotný závěr. Jason vs. vrtule – co víc si mohl divák přát. A tentokrát mi ani nechyběla absence nahoty. Což je možná škoda, protože Jennifer Cooke byla pěkná holka, ale tak dalo se to přežít i bez „koziček“. Šestku tak samozřejmě opět ocením lehce nadprůměrným hodnocením, protože já se u ní bavil od začátku až do konce. 70%

Bohužel tentokrát došlo mé nejhorší obavy. Pětka už prostě nedokázala navázat na kvalitu svých předchůdců, což se zřejmě projevilo nejen změnou režiséra, ale i postupnou vyčpělostí samotného příběhu. Nejde vyloženě o špatný film, jen je prostě jiný – a to dost. První zklamání přišlo ve chvíli, kdy jsem pochopil, že Corey Feldman se tu přišel ohřát jen na pár prvních minut a následně jej nahradí jeho „starší verze“ John Shepherd, který se před kamerou rovněž mockrát neobjevil a navíc za celý film ani moc nemluvil. To pro mě bylo mnohem větší zklamání, než zjištění, že vlastně i samotný Jason tady hraje druhé housle a vraždy má na svědomí někdo úplně jiný. Tento tvůrčí krok totiž nebyl zas až tolik bolestivý. Samozřejmě pokud nejste opravdu zarytým fandou kultovního zabijáka. Vražd je tu totiž i tak požehnaně – no vlastně víc než v kterémkoliv předchozím dílu. Což by za dané situace bylo samozřejmě super, jen kdyby se polovina z nich neodehrála mimo záběr kamery, nebo je nepřerušil střih. Navíc identita skutečného vraha a důvod proč tak činil je nám utajeno téměř až do samotného závěru. Což samozřejmě beru jako velké plus. Jenže ani atmosféra už nebyla tak povedená, jako tomu bylo minule a většina zdejších postav mi byla krajně nesympatická, nezajímavá, nudná. Snad je malý Reggie, Pam a drsná sousedka Ethel snesli přísnější měřítko. Jenže i tak jsem od té buranské dvojky čekal mnohem víc, než jsem nakonec dostal. Erotiku (nahotu) bych v tomto případě klidně vynechal, protože ženské tu moc krásy zrovna nepobraly a jediná pěkná Pam se tu proběhla stejně jen v mokré košili. Takže i po této stránce jsem se cítil ošizen. Nešlo si však nevšimnout, že v jedné z vedlejších rolí se objevila „herečka“ s velmi příhodným příjmením (Debi Sue Voorhees). Naštěstí tu však nechyběla brutalita, gore a spousta krve. To bylo Steinmannovo jediné obrovské štěstí, jinak by ho asi všichni věrní fanoušci rozsekali mačetou. Úplný závěr v nemocnici tu však byl zcela navíc a zbytečný. Raději bych to zakončil tím bojem ve stodole a finálním odhalením vrahovy totožnosti. To by byl konec jako lusk. S přivřením jednoho oka tomu dám čistý průměr. 50%