mortak

Žena, muž, vztah, manželství - to, co se zdá na začátku jedním, se v průběhu času dělí, na dvě, na tři... A tak se mysl racionální bioložky (personifikována pěti ženami) rozhodne prozkoumat tu neracionální část své duše - X-Area, prozkoumat to, co z krásného vztahu udělalo bažinu plnou mutací (Shimmer), a najít maják ukazující cestu. Ovšem to, co na konci cesty najde, ji rozhodně nepotěší. Musím obdivovat Garlanda, že šel nekompromisně za svým cílem, i když se mu mnoho věcí nepovedlo. Jednotlivé účastnice výpravy nejsou dostatečně charakterizovány, a nějak tak splývají dohromady. Dialogy jsou občas šroubované a snaží se myšlenku filmu vyjádřit až moc násilně. Hlavně ho však tak zajímá ženská duše, až zapomína na tu sci-fi v prvním plánu. Ovšem i tak má Garland jasnou a nekompromisní vizi, za kterou si jde a takových režisérů je v Hollywoodu málo. A podle toho, jak dopadla distribuce tohoto filmu, bude jich pořád méně a méně.

Dvě hvězdy je málo, tři až moc. Atkinson si potřetí jako malý kluk hraje na Bonda a je to pořád naivně dětské a nemá to ten správný drive. Ale Mr. Bean na to pořád má, a ta jeho čistá radost z toho, že si pořád a pořád plní ten svůj klukovský špiónský sen, posunuje tuto taškařici pro starší ročníky ke třem hvězdám.

Zatím všechny Jurské parky byly založeny na jednoduchém schématu. Jeden ostrov, ze začátku to vypadá bezpečně, ale pak se něco pokazí, a zbytek filmu všichni utíkají a křičí. Zánik říše je však rozdělen na dvě půlky. Půl hodiny se budují vztahy a zápletka, pak se utíká... a najednou je zde nové prostředí, budují se znovu vztahy a zápletka, a tempo místo toho aby gradovalo, zpomalí se jako na začátku nového filmu. A pak se zase po půl hodině jde utíkat a křičet. Tři hvězdičky za snahu scénáristů posunout zápletku jinam (i když způsob, jakým to provedli, se mi morálně moc nelíbí). Uvidíme kam to vygradují v dalším díle.

Začíná tomu chybět nějaký silnější konflikt. To až moc chtěné směřování k nejpravděpodobnější variantě závěru (Padouch nebo hrdina, v Mostě jsme jedna rodina), s dost over-the-top záporačkou Čvančarovou (ty její repliky jsou tak umělé), mi začíná zážitek ze seriálu kazit. Ale snad se dočkáme ve zbývajících dílech nějakého twistu, či silnějšího momentu.

Dobře napsaná konverzačka, které však "skoro" chybí to hlavní - sexualita. Anne Baxter se snaží, ale nemá v sobě oheň, a není mi moc jasné, proč se od ní všichni nechávají manipulovat. Naštěstí je tu Bette Davis, která potvrzuje, že žena nemusí být oslnivě krásná, že nezáleží na jejím věku, ani na váze, ale že podstatný je ten oheň uvnitř, který dokáže rozpálit každého v jejím okolí. To té krásné, ale nevýrazné mladinké blondýnky na večírku bych si ani nevšiml, kdybych si nepřečetl, že je to ta MM. Krása je v ohni, nikoliv v uměřeném chladu.

Ústřední trio prostě nestojí za nic.

Technicky bída, ale zato je to Rudyard Kipling se vším všudy.

Lví král s jinými postavami. Jen místo Hakuna Matata se tu zpívají Bare Necessities. Kipling je mrtvý, ať žije Disney.

Levná černošská napodobenina Drsného Harryho. Hayes asi v kině viděl Magnum Force (1973), a tak si hned na koleně s přáteli natočil Truck Turnera (1974).

Každý národ potřebuje cementovat své dějiny. Češi mají své husity, ze kterých prof .Nejedlý s režisérem Vávrou udělal předvoj komunismu, Američané zase hltají mýtus o tom, jak byl získán Texas. Trojice Wayne - Widmark - Harvey táhne film herecky dopředu, ale paradoxně je lepší první rozverná, typicky westernová půlka s kráskou v nesnázích. Když dojde na historii, je Wayne režisér hodně patetický a neohrabaný. Loučení, dlouhé šroubované proslovy, pohledy odhodlaných mužů do kamery.... Ale i tak je to kus poctivě odvedeného vlasteneckého velkofilmu.