mortak

Akční scény dobrý, Mila Kunis dobrý, občas nějaký solidní vtípek dost dobrý, scénář sice neexistuje, ale u tohoto typu filmu to tak nevadí. Bohužel režisérka nedokázala Kate McKinnon zavřít zobák. Jako blonďatá blbka je dost nesnesitelná a její slovní výlevy zdržují celý film.

Kuhikugu možná bylo to hledané město Z, nebo možná ne. Ale díky jeho objevu si jeden novinář vzpomněl na Percyho Fawcetta, a napsal knihu, která se dobře prodávala. A jak v knize, tak ve filmu tu chybí temná stránka hlavního hrdiny. Jeho patologická touha po slávě, po uznání a očištění rodinného jména jsou tu jen naznačeny, ale jinak je scénář ani Hunnam svým herectvím nijak neevokují (Fawcett prý Doylovi posloužil jako předloha pro profesora Challengera ve Ztraceném světě). Gray se mu místo toho snaží dodat vznešenější motivaci, a právě v těchto chvílích se film stává směšný (jasnovidka). Gray dále ladí film melancholicky, snílkovsky, a tím mu ubírá ten temnější rozměr. Občas to vadí, ale zase to divákovi umožní v závěru prožít jednu tragickou rodinnou historii. A to není málo.

It is a miracle. - It is not a miracle, it is an american seamanship. Povedená žánrovka, která naplňuje svůj název. Dvě třetiny filmu zaplňuje "Action in the North Atlantic", kde vybuchuje všechno, ponorky, lodě, letadla, i lidé. Ale právě proto musím dát oproti většině csfďáků jen tři hvězdy. Co s výbuchy, když tu nejsou lidé. Ta půlhodina na souši nikam nevede, Bogart se musí zamilovat jen proto, aby se ukázal ve svém typickém obleku, a hlavně aby se na plátně objevila žena, a zazpívala nějaký ten song. No, a námořníci si musí navzájem vysvětlit, proč opouštějí ženy a děti, a lezou na plovoucí rakve. PQ 17 musela počkat na Alistaira MacLeana, který si cestu do Murmanska prožil na vlastní kůži (i když v jiném konvoji), a vylíčil všechnu tu hrůzu a hrdinství v knize HMS Ulysses . České vydaní knihu přejmenovalo na "Konvoj do Murmanska". A z těchto dvou "Konvojů" se vždy budu vracet ke knize, zatímco film mi stačil jednou.

Lepší úvodního dílu. Pryč jsou pády do záchodu a jede se na vývoj postav, zatímco sitcom ustupuje do pozadí. Hofmann je skvělý v úloze mosteckého Homera Simpsona, a když se proti sobě postaví Čvančarová a Stárková...

Rozhodně výborně a originálně rozehrané, jen to trochu sráží ta sitcomová stylizace. Chápu, že tvůrci to vzali jako takovou hru na "Most", ale zrovna tady bych ocenil méně zcizováků a sitcomových fŕků, a bral bych víc dramatu.

Nepřiznaná dvojka Coffy trpí typickými neduhy pokračování. Hill se snaží opakovat highlighty z Coffy, ale nedaří se mu to (rvačka v baru plném leseb má evokovat rvačku luxusních prostitutek z prvního dílu, ale výsledek je laciný a trapný). Při tomto opakování situací se ještě zapomnělo na tempo (film se strašně pomalu rozjíždí) a scénář (no, pokud se to tak dá nazvat) nutí "herce" hrát, což působí dost strašidelně. Pam jako vždy v sobě nádherným způsobem spojuje ženskou křehkost s "kick-ass" přístupem likvidace zločinců, ale její "clinteastwoodovská" cesta za pomstou vzbuzuje spíše otázky. Když Clinta padouší zmlátí do bezvědomí a on se odplíží z města, aby s kusem kamen kul pomstu, je to heroické. Když ženskou hrdinku ještě k tomu zmlácení znásilní, už to jako heroismus nevnímáme. Znásilnění je daleko horší zranění než pár ran pěstí. V tom to mají ženské akční hrdinky o hodně těžší.

Líbí se mi námět a styl filmu. Posmutnělá psychoterapeutická komedie, ve které vystupují reální lidé, a nikoliv ty pohádkové postavy vedoucí v amerických patetických filmech hlavní postavu k prozření a lepšímu životu (Svět podle Prota může sloužit jako modelový příklad). Winfried je na začátku spíše smutná postava, která se snaží stáří vzdorovat infantilními vtípky. Ale jakmile se dostane do Rumunska a začne tuto trapnou infantilnost využívat jako zrcadlo šíleného životního stylu své dcery, z politováníhodného šaška je najednou postava klauna jako ze Shakespeara. Ines je skvěle charakterizována a zahrána, její nenávist k sobě (perverzní sex), její rezignace a submisivnost, a hlavně její originální vzpoura proti vší té přetvářce na konci. Bohužel to, jak k tomu dojde, je shozeno neskutečným klišé - musí získat sílu od prostého bulharského lidu, ke kterému ji přivede její otec. Jo, v Německu měšťáčtí intelektuálové už od doby Marxe a Engelse vzhlíží k proletariátu jako ke spáse. Tato berlička mi dost Toniho znechutila. Ale když pominu tuto rumunskou kýčovitou zápletku, pořád jde o nadprůměrný zážitek.

Výtvarné ladění odkazující k dílům renesančních malířů bohužel nedělá z pitomého běčka nic lepšího. Pořád je to pitomé béčko. Naštěstí docela koukatelné.

Takový příběh ze života o tom, že sladit kariéru s osobním životem je pro tvrdě pracující ženu dost obtížné. Ale když Zoe Saldana pracuje, stojí to za to, tak tři hvězdy.

Pam Grier je neskutečně hot a drogy jsou špatné. Všechno ostatní je tu jen do počtu. Ovšem Pam je :-* <3