Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Horor
  • Krátkometrážní

Recenze (6 059)

plakát

Kriminálka Anděl - Střelec (2023) (epizoda) odpad!

Kriminálka Čert. Anebo rovnou Peklo. Tak si od těch povrchních kriminálních hříček, které vznikají v trávícím ústrojí svých autorů, nadále neodpočineme. Policejní tým neomylně do hodiny vyřeší každý případ. Jak někdo může pravidelně sledovat už tohle stupidní a monotónní pojednání, bez jakékoliv kreativity. To je těžká psychárna. Ještě  jsou to tak nezajímavě podané případy s absolutně nezajímavým policejním týmem. Proč se pořád do každého  kriminalistického týmu musí cpát žena. Vždyť ve skutečnosti se na kriminálce ani žádné ženy nevyskytují, když tak jen pouhé minimum. A teď k policistům, respektive k jejich obsazení. Kvůli Davidovi Švehlíkovi bych to vypnul do pěti vteřin. Rozumět mu není, je ohavný a prostě neumí  hrát. Nejhorší  český  herec současnosti. Zbytek je také těžce  nezajímavý, a co hůř, role policejních vyšetřovatelů jim vůbec nevěřím. Marek Taclík je kvalita, ale bere každou hovadinu.Tenhle případ stál za to svou idiocií. Od počátku se dá vydedukovat, no, tenhle výraz v hloupé kriminálce bych raději ani nepoužíval, jak se to s celým zabitím mladíka na vrakovišti má. A teď si přisadím i k té výjimečně nevzrušivé hudbě, vhodné tak na procházku se psem. Celá tahle epizoda byla směšná a uboze zmatlaná. 0/10

plakát

Little Bone Lodge (2023) 

Odlehlá farma se stává místem dějiště hororového thrilleru, který aby nebyl tak úplně neoriginální, dává si za úkol překvapit svojí pointou. Originálně na počátku film moc nevyznívá. Dva bratři, jeden má psychopatické sklony a druhý je trouba, jsou po ozbrojeném přepadení na útěku a za deštivé noci najdou po havárii auta útočiště na usedlosti s trojčlennou rodinou, která vyloučila ze svého života moderní technologie. Co by to bylo za farmu, kdyby si nedržela své dávné hrůzné tajemství. A hlavně se nedoporučuje navštívit stodolu, což by mohlo vydráždit paní domu k nepříčetnosti. Hned je tak trochu jasné, že zde něco nehraje. Černoch dlí na invalidním vozíku a jsou do něj cpány medikamenty v přísném režimu, dcera je vychovávána v izolaci a syn zemřel při autonehodě. Situace na usedlosti začne houstnout. Pohaslá hvězda Joely Richardson předvádí docela solidní kreaci nevyzpytatelné ženy, zbytek herců jí úspěšně sekunduje. Scénář dodal Neil Linpow, který si zároveň zahrál psychopata. Absence drsnějších scén docela zamrzí, drastičnost ustoupila do pozadí. To ale neznamená, že by se ve filmu nic nedělo zajímavého. Tempo to má tak akorát a nějaký ten násilný střet rozhodně nechybí. Vizuálně to nikterak neuchvátí. Rozednění přijde až na finální část a i tak je to takové pošmourné. Pointa není z nejhorších. Režisér Matthew Hoene se po dlouholeté pauze vrátil a odvedl standardně vycizelovaný film v syrovějším britském hávu. 7|10

plakát

Mafia Mamma (2023) 

Dříve poměrně oblíbený a dnes již notně opomíjený koncept mafiánských komedií představuje dostatek vyblbnutí a groteskních grimas pro Toni Collette. Ta se jednoho dne zčistajasna stává šéfkou mafie v Itálii poté, co zemře její dědeček, o němž ani netušila, že je členem takové zločinecké organizace. Doma se jí ani moc dobře nevedlo, manžela přistihla při nevěře, syn odjel na vysokou a v kosmetickém ústavu, pro který pracovala, nepřichází s žádnými novými nápady. V nové rodině zažije nevídané. A čeká ji spousta práce. Hlavní prioritou je nastolit smír s konkurenčním gangem a ukončit tak letité nesváry. K ruce bude mít hodnou asistentku s umělou nohou. Tahle bláznivá komedie svedla dohromady Toni Collette, která si film produkovala, s Monicou Bellucci. Obě bojují s viditelnými známkami stárnutí a chytají odkvetlé mládí za pačesy jak se dá. Její o osm let starší konkurentka Bellucci vypadá přece jen o něco zachovaleji. Collette je ale hlavním tahounem filmu. Co chvíli se ksichtí a čelí nějakému nenadálému problému. O režii filmu se postarala zkušená Catherine Hardwicke, která doposud na svém kontě podobný typ šílené komedie nemá. Od dob Stmívání ušla poměrně dlouhou cestu, její filmografie čítá i kritikou uznávané kousky a i přes svůj nesporný režijní talent a uznání se začala vytrácet. A tak to tentokrát se svým ženským tandemem vzala přes italské provincie a naservírovala něco vtipného, správně trapného a i tak trochu krvavého. Ve filmu je hned několik ostřejších scén, které se nebrání explicitnímu zobrazení. Otázkou je, jak moc je tenhle film parodií na mafiánské filmy. Nějaké odkazy na stěžejní díla, jakým je kupříkladu Kmotr, se v něm vyskytují, film samotný se do parodické roviny pouští jen velmi zřídka. Skoro až neznatelně. v každém případě tahle bláznivinka představuje nenáročný relax se sympatickou herečkou v hlavní roli, která tentokrát zatoužila po slunění, bronzovém opálení a těstovinách na všechny možné způsoby v Itálii. 8/10

plakát

Malum (2023) 

Mladá policistka nastupuje noční službu na policejní služebnu, kde před rokem došlo k tragickému incidentu. Její tatík odpravil své kolegy a pak obrátil brokovnici proti sobě. A to všechno po úspěšném zátahu na vůdce sekty Johna Maluma. Služebna je od té doby prokletá, paranoidní výjevy se budou vršit jeden za druhým a sektář ještě zdaleka neřekl své poslední slovo. Anthony DiBlasi po letech realizoval předělávku svého hororu Noční směna. S větším rozpočtem a obměněným hereckým obsazením. A podařilo se mu dostat diváka, kam chtěl. Film má podobu urputné psycho jízdy, kde záleží jen na tom, jestli divák z těch předváděných "halušek" nedostane psotník. Všechno vypadá oproti prvnímu filmu podstatně lépe. Hlavně technické zázemí je na úrovni. Kamera Seana McDaniela vzorně brouzdá po chodbách prázdné stanice. Svojí plíživostí umí navodit nepříjemné pocity. Jessica Sula v hlavní roli mohla předvést o něco intenzívnější herectví. Na ní ale ani tak nezáleželo. Film má vice atrakcí. Objeví se nějaká ta krvavě rozprsklá hlava, lidožravé prasátko, bezdomovec, prostitutka i vězněné oběti. Režisér ale svůj film k dokonalosti nedotáhl. Ano, halucinogenní výjevy jsou jistě fajn a je to dobrý způsob, jak se zbláznit. Jenže pak mně to přišlo takové pořád stejné. Paranoidní sekvence, policistka v ohrožení, co si předříkává policejní zásady, následně další paranoidní výjev v podobě návštěvy ze záhrobí. A tak pořád se to na tento způsob mlelo. Takže ve výsledku se o nejsilnější hororový zážitek nejedná. Režisér si hlavně dokázal, že s větším rozpočtem to umí.  A napříště už může točit ke své spokojenosti. 7/10

plakát

Matematika zločinu - Epizoda 1 (2023) (epizoda) odpad!

Nepravidelný menstruační cyklus žurnalistky Sodomkové měl za následek, že se po kvalitních dámských tamponech musela poohlédnout až v daleké Indonésii. A tam narazila na Tomáše Tomana, usvědčeného vraha, jehož špatně posouzený případ ji vrátil do hormonální pohody. Směšná produkce Novy opět připravila další dílo zkázy. Tentokrát ovšem mistrovských rozměrů. V první řadě po genitáliích práskne herecké obsazení. Jan Nedbal, který všechny svoje dosavadní role hraje úplně stejně, má působit sympaticky a divák by s ním měl soucítit. A namísto toho nasadí protivně útrpný výraz, kdy to vypadá, že má v zadnici zaraženého ježka. Naprosto se s rolí nepotkala Lucie Štěpánková v roli investigativní novinářky, která neustálé běhá po různých institucích, shromažďuje potřebné informace a její ztvárnění role nebaví. Mezi nekvalitními herci pak kralují Zuzana Bydžovská jako matka odsouzeného mladíka a Jiří Bartoška jako záporný soudní znalec. Jejich výkony také v podstatě v ničem nevynikají, jenže alespoň se o něco pokusili. Strašlivě nezajímavá je režie. Peter Bebjak se topí v nezajímavých záběrech, vypadá to jak ze školního cvičení, autentické prostředí má jakýsi laciný háv, kamera je otřesná a celé to postrádá funkčnost ve smyslu něčeho napínavého a věrohodného. První epizoda je naprosto uhozená. Nejvíce mě pobavilo neustálé mediální vychvalování celé série. Johan Mádr a Ondřej Havel, moderátoři Žrádla s Novou, dokonce při líčení dějství vykazovali fleky v oblasti rozkroku. Debilita Novy a některých jejich výtvorů je nezměrná. 0/10

plakát

Matka (2023) 

Jennifer Lopez akčně naladěna, vycvičena a vyzbrojena silným mateřským pudem. Má dosud nevyřízené účty se zabijáky. Její holčička jí byla odebrána bezprostředně po porodu a dána do pěstounské péče. Neznaly se dvanáct let. A bojovně rozlícená matka chce svoji dceru zpět! JLo dělá na své akčně příbuzné kolegyně Angelinu Jolie a Charlize Theron dlouhý nos. V rychlosti si přepočítává vrásky na vyžehleném obličeji, depiluje se, s manželem Benem Affleckem společně vybírá vhodné termo prádlo na Aljašku, kde se film částečně odehrává, a hlavně zatíná bojovně pěstičky a cídí rozličné střelné zbraně. Když ve filmu hraje božská JLo, zbytek ansámblu jaksi divák vnímá tak nějak napůl. A přece by to bez těch záporných postav tak docela nešlo. Psychopatická kreace Gael Garcíí Bernala dostane jen minimum prostoru. Jeho kolega Joseph Fiennes podstoupí znetvoření obličeje od ohně a pokouší se vyrovnat démoničnosti svého bratra Ralpha Fiennese. Film nasadí dramatické tempo, má ale i své sekvence pro vydechnutí. Scénář dodala trojice, která umí napsat i ambiciózní snímky. Peter Craig zabodoval novým Batmanem. Andrea Berloff v minulosti také koketovala s akčními snímky, nejprve uhnala do hlavní role filmu Ve jménu krve Mela Gibsona, pak naverbovala Jamieho Foxxe do Hry o všechno a ženskou akční záležitost Pekelná kuchyně svěřila do hereckých osidel Melissy McCarthy, Tiffany Haddish a Elisabeth Moss. Takže scénáři tentokrát stačilo dobré herecké obsazení. Všechno ostatní už bylo v rukou zkušené režisérky Niki Caro, která plynule z dramat přešla do akční polohy, ve které nadále setrvává a svědčí jí to. Podařilo se jí natočit svěží akční thriller, kde akce není vyloženě revolučně pojata, je celkem rovnoměrně rozeseta a divák může žasnout, jak žena po padesátce se umí účinně bránit známkám stárnutí. 10/10

plakát

Mayday (2023) 

Bum bác! Letadlo i s pasažéry jde k zemi. A od okamžiku šťastného přistání vyvěrá na povrch samé filmové klišé. Gerard Butler coby pilot  dopravního letadla přistane uprostřed filipínskeho ostrova, s černým vězněm na palubě a separatistickou skupinou v zádech. Ukáže se, že černoch není z nejhorších a s hrdinným kapitánem spojí síly. A když celá posádka padne záhy do zajetí, nikdo nepochybuje o tom, že tihle dva maníci je z toho vysekají. S drobnou pomocí přivolaných žoldáků. Film měl takovou unavenou režijní formu. Jean-François Richet v minulosti natočil mnohem zajímavější snímky, určitě netočil plytké akčňáky, kterým se tento blíží. Zamrzí, že se spokojil jen s hrstkou drsných scén, neboť scény průstřelů a podřezaných hrdel vypadaly pěkně. CGI efekty téměř na podřadné úrovni. Letadlo prolétávající bouří se směle dalo srovnat s tím nejhorším z trikové oblasti z před dvaceti lety. A oběma pilotům operujícím v kabině letadla ještě před katastrofou dělá společnost okatá zadní projekce. Akce bez překvapivého nápadu, to samé platí i o scénáři. Matt Cook a J.P. Davis byli na vyhazov. Všechno okoukané z jiných filmů, stokrát omleté postupy a naprosto vše stoprocentně předvídatelné. Ostrov a Gerard Butler naprosto v pohodě, Marco Beltrami a Marcus Trumpp také hudebně přijatelní a Brendan Galvin za kamerou udělal filmu chutný vizuál. Film je ale naprosto stižený delikátně omletým obsahem, s malým momentem překvapení, navíc podpořený neprůbojnou režií. 6/10

plakát

Medvěd na koksu (2023) 

Není radno zavítat do lesoparku v Tennessee. Jako smyslů zbavená tam řádí medvědice, která se nechce hlásit k odkazu Míši Kuličky. Pozřela totiž kokain z poztrácené drogové zásilky. Na každého návštěvníka si od té chvíle agresivně dupne. Park samozřejmě není liduprázdný. Zoufalá matka (Keri Russell) hledá svoji zatoulanou dcerku (Brooklynn Prince) a jejího kamaráda (Christian Convery), každý park má svého strážce (Margo Martindale), zavítal zde i vyšetřující policista (Isiah Whitlock Jr.), ačkoliv se jedná o rajon mimo jeho jurisdikci, nechybí ani párek turistů v úvodu filmu a koneckonců se brzy objeví obchodník s drogami (Ray Liotta), který se svým synem (Alden Ehrenreich) a kumpánem (O´Shea Jackson Jr.) sem přišel hledat svoje ztracené zboží. Jedná se o originální námět, který má svůj reálný základ. V osmdesátých letech minulého století se něco podobného jednomu medvědovi přihodilo. Ten ale na následky pozření kokainu pošel. A dál už se spíše jedná o fantazírování scenáristy Jimmy Wardena. Hororu s prvky bláznivé komedie se režijně ujala žena, dokonce známá herečka Elizabeth Banks. Té se povětšinou daří udržet si nadhled. Ani jsem nepočítal s nějakým zvýšeným napětím. A taky ho tam dostala. Nejméně zajímavá je finální část. Najednou se to všechno předchozí dobré z filmu vytratilo a divák dostal naservírováno hodně navážno pojaté zúčtování se zabijáckou šelmou. To už bylo málo napínavé, celkem předvídatelné, dost soustředěné na Raye Liottu, byla to jeho rozlučka, a prostě se jedná o nejslabší úsek filmu. Ovšem většina filmu je lahůdková. Medvědice je v kvalitním CGI provedení. Gore je vyvedeno naprosto výživně. Utrhané končetiny, stříkající krev a v jedné dost vypjaté scéně s uhánějící sanitkou se dokonce zcela abnormálně rozezní Depeche Mode. Jen škoda toho finále bez extrému. Rozhodně vznikl rozverný horor, co si neklade nikterak velké nároky a ambice má v řiti. Přesně zná svoji cenu, je s ním možno zažít napětí, úleky z brutálních zabití a také porci legračních vsuvek. 8/10

plakát

Medvídek Pú: Krev a med (2023) 

Medvídek Pú a Prasátko nejsou tak mírumilovní a přátelští, jak je známe z dětských knížek. Nově jsou z nich zmutovaná vraždící monstra, co z hloubi svých sadistických duší nenávidí Kryštůfka Robina. A smilování nemají ani s pětičlennou partou děvčat, která zavítala do Stokorcového lesa. Hon na lepé oběti může začít. Pokud jste příznivci oscarových čalamád, jistě tenhle horor obejdete obloukem. Připravíte se ovšem o umělecký hororový zážitek. Rhys Waterfield dodržel a namíchal vše, co má správný horor mít. Pět sympatických děvčat má slušnou tělesnou výbavu, Natasha Tosini se dokonce nasouká do úzkých bikin, které pod prsním tlakem praskají ve švech. Maria Taylor si sice nějakou chvíli hraje na vystresovanou mladou ženu, kterou stalker připravil o pravidelnou menstruaci, což ji donutilo navštěvovat terapeutku, náhle ji ale lesní prostředí a vzduch udělalo dobře. Amber Doig-Thorne, Danielle Ronald a Natasha Rose Mills velmi vhodně doplňují dívčí partu, co má jepičí život. Režisér přistoupil k látce dost nekompromisně. Žádné nadbytečné kecy, nasadí se vysoké tempo a pořád se něco děje. Kryštůfek Robin (Nikolai Leon) dostane trest bičování, děvčata už takové štěstí neměla. Gore je šťavnaté, popisem jednotlivých úmrtí by film ztratil svůj pel. A dost se mně líbilo, že žádná z postav nemá nějaká privilegia pro přežití. Většinou se to má tak, že si to přežití u tvůrců ty hlavní postavy tak nějak předplatí, zabijáci budou zázračně zlikvidováni a tak nějak podobně. V tomto hororu se na to nedá spoléhat a to bylo výrazné plus. Masky zabijácké dvojice jsou vcelku teatrální. Možná se čekalo, že se přistoupí k animaci. A po lese se budou pohybovat špatně animované zvířecí zrůdičky. Vyřešilo se to tak, že má herec na palici latexovou masku, která umožnuje nějaké mimické záškuby až projevy, takže ve výsledku to do výsledného pojetí sedí. Rhys Waterfield zřejmě oblíbenou dětskou knížku nenáviděl, tak se rozhodl udělat z hodných zvířátek nemilosrdné parchanty. A dobře udělal. Nevznikl tak horor pro mateřské školky. Vzniklo brutálně nekorektní a výsměšné hororové dílko. 10/10

plakát

Mengele mi říkal prosím (2023) (TV film) odpad!

Už je to všechno pryč. Mengele si šel zaplavat a utopil se. A zůstal po něm přeživší chlapík, který by svým hlasovým projevem mohl vlastně taky vraždit. Dokument začal a muž, který snad kromě znásilnění zažil v koncentračních táborech úplně všechno, začal vyprávět. Neuplynula ani minuta a já jsem nevěřil vlastním slechům, které se mně po první pronesené větě prodloužily do zaječích rozměrů. Ten hlas se nedá vydržet! A chlap pokračoval. Pokračoval v neskutečné kadenci slov. Mlel a znovu mlel. Stále tím příšerným hlasem, který nemá obdoby. Hlavou jsem náhle třeskl o zeď, abych zmírnil to utrpení z toho hlasového projevu. Říkal jsem si, jestli vlastně ho mám litovat, nebo nenávidět, že to přežil. Když už  mně v palici zvonilo, což byl neklamný signál, že to toho večera televize nepřežije a rozbiju ji kladivem, náhle jsem si všiml, že televizní ovladač není na svém obvyklém místě. Ležel na podlaze. Vstal jsem, že ho zvednu, ale ujela mně noha, nešikovně jsem upadl kolenem na ovladač, což způsobilo přepnutí na jiný program. Sláva, jsem spasen! Uhuhňané individuum už mně nebude nadále deformovat kovadlinku a třmínek. Nastalo rajské ticho. Sice jsem v posledních zbytcích sluchu vnímal ženštinu, která v reklamě cosi mlela o hygieně intimních ženských partií, ale najednou jsem byl v současnosti a vysvobozen. Až toho chlapa někdo nadabuje, tak si ty jeho hrůzné prožitky poslechnu. Vyřídil můj sluch natolik, že ho nedají dohromady ani vyhlášení specialisté. 0/10