Martrix

No, to jsem si tedy pořádně naběhl. Představte si příběh, kde se Václav Havel potká v domově důchodců s Karlem Gottem a společně bojují proti Jožinovi z bažin. A to ještě není všechno, protože Gotta by hrál Olda Kaiser a Havla třeba Z. Godla. Na papíře by to vypadalo jako skvělá popukanice, že? Jenže kdyby to dělal někdo, jako je Don Coscarelli, nejspíš by jste umřeli nudou. Vtipu velmi málo, horor žádný, ale hlavně...neexistující dynamika. Bylo to nehorázně utahané a kdyby nehrál krále rock 'n' rollu král hororu Bruce Campbell, vypínal bych Bubbu už v polovině. Příběh je samozřejmě naprosto fádní, ale to by nevadilo, kdyby bylo souputničení Elvise a J.F. Kennedyho v boji proti Bubbovi, prodchnuto pořádným humorem a ne jen dědkovským žvatláním blbostí a infantilní samomluvou. V tomto podání to měl být max. 30 minut kraťas a nemělo jít o řiťosavou mumii, ale Michaela Jacksona. Fóry jako: pane prezidente, neptejte se, co může udělat váš domov důchodců pro vás, ale ptejte se, co vy můžete udělat pro něj, ....to je jako z vystřižených scén, které se nakonec nepoužily v pořadu typu Tele tele. Jedna hvězda za Bruce a jedna za nápad.

Čiré drama. Překvapuje mě, jak malému počtu diváků došlo o čem The light between oceans ve skutečnosti je. Tragédie zrozená ze lži a z lásky. Síla toho příběhu stojí na prastarém faktu, že muži si sice navzájem rozbíjí hlavy, ale jsou to ženy, které je svádí na scestí a obírají je o duši i rozum. Vysoce zásadový Tom podlehl prosbám své bolestí sužované manželky...který muž by to pro milovanou osobu neudělal...a podílel se na "milosrdné" lži, která by jistě mohla zapadnout v zapomnění....ale to se v tomto příběhu nestalo, takže získala sílu rozežírat nitro a ničit. Jako empatický člověk pohnutky Isabell naprosto chápu....jako muž vím, že bych do stejné pasti spadl taky.  Herecký minimalistický koncert, silný příběh....vše sevřené a úsporně tvrdé, jako život na majáku, kdesi mezi oceány. Osobně bych to ukončil o 30 min. dřív. Ale chápu tvůrce, že neodolali a nasypali do diváka i druhou salvu. I tam byly silné momenty, takže budiž. Ale bohužel si v úplném závěru neodpustili, zmírnit tu předchozí nálož nemalou dávkou melodramatu. Jen díky tomu full nedám. Ještě mi totiž nějaký testosteron zbyl.

Malá sci-fi mám rád. Nestaví na vizuálu, ale především na příběhu. A pokud je to navíc evropská produkce, bývá to zpravidla neotřelé a s neokoukanými herci. Ovšem najdou se případy, kdy se tvůrci snaží vytvořit klon amerických akčních plytkoduchostí. Stylizovanou okopávanou a ostřelovánky pro retardy. Awareness stojí někde uprostřed s tím, že naštěstí je v něm víc evropského neotřela, než toho retardovského američna. I proto je pitomost v souvislosti s tímto filmem zmínit Matrix. Pokud už bych šel cestou srovnání, tak mě napadá spíš nedávný Hypnotik. Takže není třeba být přehnaně kritický, protože Awareness si na žádný art, nebo žánrovou perlu nehraje. Má pár slušných momentů, které tu akční čalamádu a nefunkční místa trochu upozadí. Co mi ale vysloveně kazilo dojem, jsou mizerné postsynchrony. Španělština je mi běžně ucholahodná, ale tady to bylo tak hrozný, že jsem zkusil anglickou stopu. Ale nepomohl jsem si. S českým dabingem bych asi hodnotil o chlup lepe. 60%

Tato řada rozhodně není pro netrpělivé diváky, kteří očekávají průlety čarodějnic na Imbusech 2000, mariáš s pekelníky, nebo pokec s Luckem a la Constantin. Tady se frčí na atmosféře. Paranoia, nejednoznačné postavy, znepokojivé výjevy...můžete si přemýšlet jak chcete, můžete si všímat detailů...zatím se rýsují jen obrysy a ani ty nemusí znamenat to, co tvůrci vymysleli. Jsou schopni přijít s mindfuckem, ale klidně i nějakou slaboduchostí. Asylum bylo ale tak dobré, že jim příležitost znova mě překvapit, rád dám. Navíc jde o adaptaci knižní předlohy a já trpělivý jsem. PS: divím se, že v USA není humbuk kolem scén, které zvlášť těhotné ženy 100% rozruší.

Každý druhý zmiňuje Vlka z Wall street, ale tento film je tak leda kuna, nebo spíš krysa z Wall-Martu. Bezskrupulóznost, dravost, štěstí i chycení příležitosti za pačesy...to vše podané dynamicky a jaksi oslavně....hele, tohle je Amerika, šupáci! Proč ne, ale tvůrci pak vzali zpátečku a přišli s tuctovým sdělením. Takže další obsahově prázdná exhibice o vzestupu z bláta do nebe a zpět. A že je to podle skutečných událostí? Nic z toho pro mě nebylo šokujícím zjištěním...o praktikách farmaceutických firem i lékařů jsem nikdy iluze neměl. Tohle může překvapit jen ovce. Takže i když je Bluntka vysoce koukatelna ženská, byl mi osud všech postav u zádi. Lítost jedné z nich, po mě sklouzla jako bláto po galusce; svět je plný těch, které živí smrt, bolest, bezpráví a chudoba. Když film na tohle téma, tak ať to diváka zbourá a třeba na chvíli rozbrečí. Obchodníci se smrtí, jsou jen další americký polokýč.

Nikdo v mém okolí není takový filmožrout jako já a přesto jsem do dneška Kmotra neviděl. A že jsem k tomu měl příležitostí dost, vždyť jsme oba na světě už přes padesát let. Moje hodnocení by tedy mohlo být unikátní, protože nebude zaneseno nostalgií, ani ovlivněno kritiky, či vysokými hodnoceními. A současně nejsem nová generace diváka, pro kterého je to film pro pamětníky; pro dnešní vločkiny plný nepochopitelně nekorektních výjevů. Negři že jsou zvířata? A proč jsou všichni tak trapně hetero? Navíc dodám, že mafiánské filmy nijak nežeru, takže třeba M. Scorsese, pro mě rozhodně není režisérský bůh. Na druhou stranu takový Coppola, by se do mé TOP 20 jistě vešel. Takže co? Je to sedmé místo z tisícovky filmů oprávněné? Za mě ano i ne. Za Coppolův nejlepší film, totiž stále považuji Apokalypsu. Ale..., zcela jistě je Kmotr nejlepší film s touto tématikou a současně je to dílo stvořené v tzv. "božském režimu". Špičkový scénář, režie, kamera, střih, hudba, obsazení... nejspíš byl extra třída i cattering a klapku dělal Miss Universe. Že jde o filmařský skvost je neoddiskutovatelné bez ohledu na stáří filmu, nebo jeho obsah. Což neznamená, že vás to musí pohltit, bavit, nebo přimět achat celé tři hodiny. Ale mohlo by a pokud jste filmový teoretik, nebo student nějakého filmového oboru, nebo klidně i kreativec, který pracuje s audiovizuálem...nejspíš poznáte, že koukáte na jiný level filmu, než jsou ty novodobé pokusy. A to i když jste zrovna vy ti progresivní vyvolávači nových časů a toužíte po remaku s názvem Kmotra, nebo by jste rádi verzi, ve které bude hrát Dona Corleona D. Washington a minimálně dva jeho synové budou aspoň genderově fluidní. Zpět k filmu...na mém hodnocení nic unikátního nebude....ano, Kmotr se své místo v jakýchkoliv anketách a žebříčcích zaslouží a doporučuji se na něj podívat teď, než dojde na nůžky cenzorů.

Dnes má vyjít obsáhlá dokumentární série o strašení v Enfieldu, tak jsem se chtěl podívat, jak moc se bude lišit nejen od typické filmové holywooďárny, ale i trochu serióznějšího seriálu. A jsem zklamaný, protože tvůrci matlají možnost že jde o podvod s výjevy, které to jasně popírají. Tzn. je to vlastně delší a o malinko méně atraktivnější příbuzný filmu. Je vyprávěn skrze postavu traumatizovanou smrtí své dcery a víc ze široka, ale nedává prostor pro jinou interpretaci, než že si to filmaři opět vytunili tak, aby uspokojili mainstreamového diváka. Ale to se asi dalo čekat. O to zajímavější pro mě bude zmiňovaný dokument.

Knihu jsem nečetl a nic proti černochům, ale dost bych se divil, kdyby byla součástí toho příběhu černošská rodina, skrze které tvůrci poukazijí na rasismus té doby. Není to vysloveně rušivé, ale má to vliv na dynamiku a zbytečné to krade čas na úkor hlavní postavy. Larson si touto rolí říká o nominaci na nějakou tu cenu a jen díky ní je i tahle slabší epka, stále nadprůměrná.

Bohaté na události, k tomu pěkná prolínačka s Boys...rozhodně nejde jen o přívěšek ke staršímu bráškovi, který je určený pro teenegery, ale o plnohodnotné rozšíření Supverza. Pro spoustu lidí je Boys a Gen V velmi vítané osvěžení, protože jak DC, tak Marvel neumí využít potenciálu, který se v komiksech skrývá.

Prdelodlaci jsou fajn, ale těch bizarností by bylo potřeba víc, protože děj se nikam moc neposouvá a motivy Immortuse jsou podivné.