Roman.Ticka

Historické filmy mají vždy své osobité kouzlo a když jej povýší o stupínek výš herecká sestava jako tato, pak není o kvalitě a úspěchu pochyb. Barbora je ta pravá volba pro Coco i pro mě, protože mě dokonale omámila svým vzhledem, svým postojem k životu a celkově nenuceným lehkým hraním, čímž mi byla nesmírně sympatická a moc jsem jí fandila. Vlastně se ani nedivím, že očarovala několik mužů kolem a podmanila si celou Paříž. Osobité kouzlo a výjimečnost z ní přímo sálaly, škoda že jsem nestihla tvé bio Báro, byla jsi v mém úzkém výběru. Pokračování příště...

Nejakčnější slepice všech dob, nejlepší zúčtování s blbou blondýnou co svět viděl a nejlepší napravení malých Hulků co nemá obdoby v potravinářském ani filmovém průmyslu. Bohužel tradiční moment překvapení je ten tam, ale i tak se našlo dost úsměvných scén a zábavných variací na slavné filmy. Neboj Rose, oni se vrátí, ke dnu nepůjdeme.☺

Naprosto nesouhlasím s názorem, že se tlačí na pilu, jak hledět na rasovou problematiku. Žádné násilné vnucování pohádky o napravení padlého jsem nezaznamenala ani vteřinu. Naopak byl nám předložen skutečný obraz rasismu, jaký platí v Americe dneška. Není nic nového, že je stále na pořadu dne, viz barevná pracoviště, nemocnice, komunity atd., ale je rozdíl rasismus tiše snášet nebo hlasitě tolerovat anebo jít mu naproti zneužitím pravomoci veřejného činitele. Takhle právnicky bych definovala hlavní myšlenku snímku. Mimochodem smutné ale bez slz, i když se klučina (velmi mladý) ve svém životě plácal jak uměl, přesto měl naději na slušný život. Kdyby alespoň bylo učiněno spravedlnosti zadost, což nebylo a nebude.

Nelze hodnotit formu ani obsah jinak než průměrně. Obsahem to bylo chaotické, místy přes hluk špatně slyšitelné (obvykle nejpodstatnější výroky), celkově jde o šmírovácí dokument, nic hlubšího v tom nelze hledat, pokud někdo nechce vypíchávat slova proti výherci voleb nebo jiné protimluvy, což doufám není ničí záměr. Formou se pak dá těžko něco citelně napravit, když se vlastně nasnímávají kusé sekvence, několik desítek osob, jenž je třeba vzájemně propojit a dát tomu jakýstakýs smysl. Krásně se ale ukázalo, jaký kdo v nitěrném drobnohledu je, respektive, kdo má solidní vystupování a nadhled ať před publikem nebo mimo něj. Já mám v tomto ohledu jasno a nejsem vůbec zklamaná. ;-)

Poklona rejžovi za honosnou oslavu chlapského hrdinství, poctu padlým a všem obětem bez rozdílu, dík hercům (Markovi a dvojce Tayloru Hirschovi zvlášť) jak šli do hraní stejně zarputile jako do boje, definitivně mi spadly růžové brýle. Jsem na sračky, mám v sobě minimálně RPG-7, nemám slov. Houby víte, co je tvrdá bojovka, trénink odolnosti, disciplína, týmovost, charakter, nezdolnost vy otyloňi, teplí bratři se svaly a koulemi z pudingu, kteří nepřekročili znalosti a práh hračkářství, co tu vyřváváte něco o nesmyslech... Copak se dá pochod na smrt zahrát? Všem pod 3* posílám slušný pozdrav: "NASRAT!"☻

Když někdo vypadá jako CZJ, pak věřím, že je sexy pro každou věkovou skupinu chlapů, včetně žen. Ona je prostě kus, přesně ten typ medvídka, pejska, kočičky s dětskou tvářičkou, co pravidelně kraluje žebříčkům přitažlivosti v anketách, navíc si udržuje figuru, spíš má dar mít drobnou postavu, figuru si není až tak těžké udržet...;-) Tady kupodivu i něco zahrála a vztahový propletenec mě bavil do chvíle vyústění. Tam už šlo o totální násilnost, jak splnit jeden druhému přání až na doraz a jak nešikovně uzavřít stokrát natočenou dramedii, aby se o krapet lišila. Osobně bych litovala vzájemně ztracených pěti let, užívat a poznávat svět a sám sebe se dá i jinak než singl.

Našlo by se tady mnoho chyb, ale drobné zdánlivě bezvýznamné střípky života vysoce vynahradily silné scény, plně využitý herecký prostor i pro vedlejší zdánlivě zbytečné postavy a pochopitelně zvláštní zdánlivě tuctový scénář plný většinou obyčejných, často praštěných a hodně vtipných scén (britský břitký je jasně rozpoznatelný). Domhnall svého otce téměř dohnal, Bill perfekt a Rachel romantičky sednou jako málokomu a to jí světe div se táhne na čtyřicet. Prostě a jasně mě všichni pěkně zasáhli do citlivých míst. Protože když jeden dostane virtuální facku, která doopravdy zabolí, i když si doposavad myslel, že už ho nic moc nepřekvapí, tak je něco sakra dobře. Když si ještě uvědomí ne to, co udělal špatně, ale co ještě může zažít a prožít, pak jsme doma milí přátelé. Já teda určitě.

Nebylo to bohviečo, ale díky příjemnému hereckému osazenstvu, kvalitní hudbě a nepředvídatelnému ději, jde o jasný nadprůměr. Ben trošičku pokulhával za zdatným multinadaným Justinem, ale nevadí, chci si říkat, že je to tou divnou rolí, co mu přišili.;-) Ne vážně, jak na Nový rok - je to jedna z těch propletenějších, složitějších záležitostí, kde je potřeba i pilně sledovat a myslet, což se ne každému daří, a mě to tak vyhovuje. Inteligentní ksichty i scénář jsou jedním slovem RESPEKT. A jedna věta souhrně mluví za vše, co se děje mezi námi človíčkami: "...my uviděli, kolik máme na účtu a došlo nám, že máme tolik peněz, že je naší MORÁLNÍ POVINNOSTÍ, koupit si něco..."

Nebylo to špatné, ale zelený Hulk víc sluší Markovi. Co si jinak pamatuju je neuvěřitelný nápres slumů kdesi snad v Brazílii, tuna zelených zmagorovaných mozků a fešák v perfektním obleku v závěru. Chtělo by to sloučit pár mimořádných hrdinů v jeden nabušený tým... ;-)

To je taková pecka i po letech, že se od ní nedá odtrhnout. Původně jsem se po celodenním lenošení u bedny chtěla jen kouknout na snad nejkrásnější ženské tělo ve filmové historii, ale neodolatelný Belmondo v tradiční antidvojroli a božšká Raquel mě opakovaně vtáhli, zmáčkli, vycucli z posledních sil, aby mě nabili novu energií a radostí nad tím, že existují starosti typu nesmrtelnost brouka a nic víc není třeba pár okamžiků řešit.