NIRO

Richard Krajčo (Mareš) vzpomínal na práci se Stellou Zázvorkovou (babička): "Bral jsem to tak, že jsem se setkal s legendou. Vypadala trošku jako moje babička, kterou jsem strašně miloval. Když jste ji viděli hrát... Ona se jen nějak postavila a hned to tam bylo a fungovalo to. Říkal jsem si, jak je to neuvěřitelné, když má člověk takový dar a něco vyzařuje. A pak jsem přišel na plac a tam ji viděl za rámečkem jako moji filmovou babičku a měla přes sebe černej proužek, protože v tom filmu umřela. A o pár hodin později někdo volal, že paní Zázvorková umřela doopravdy. Tak se to ve vás nějak spojí a je to hrozně zvláštní pocit."

Eva Mendes (Sara) řekla ke své nahotě: "Když jsme s režisérem probírali, proč má postava odhalí jen ňadra, řekl, že do naha by se nikdo nesvlékl. Na to jsem řekla, že já ano."

Boleslav Polívka (Polednice) se svého času ušklíbnul při vzpomínce na návštěvu kina se svým synem: "Šli jsme se podívat na Kytici, ale u pokladen nasadil smutný pohled a začal mě přemlouvat, ať jdeme na Mumii. Nechal jsem se přemluvit, koupili jsme popcorn a asi po dvaceti minutách do mě rejpnul a povídá: 'Tati, představ si, že teďka bychom se dívali na Kytici.'"

Zfilmování Mesrineova (ve filmu Vincent Cassel) životního příběhu bylo jedním z velikých neuskutečněných snů Jeana-Paula Belmonda, který s kriminálníkem za jeho života byl i v písemném kontaktu.

Jean-Paul Belmondo ve své autobiografii "Mých tisíc životů" vzpomínal: "Jsem spíš laskavý. A někdy důvěřivý. A to mi občas působí menší nepříjemnosti. Měl jsem zejména nedůvěřovat přátelské nabídce Charlese K. Feldmana, se kterým jsem náhodně strávil příjemné prázdniny v Palm Springs. A tak se mu podařilo mě skřípnout, protože jsem s ním prohrál sázku. Právě připravoval film Casino Royale, který měl veliký rozpočet, měla to být parodie na Jamese Bonda s Davidem Nivenem, Peterem Sellersem, Orsonem Wellesem a Woodym Allenem. Mluvil o tom s námi – se mnou a s Ursulou – a připadalo mu vtipné dát mi úplně malou roli legionáře vymaškařeného knírkem, který vysloví dvě směšné věty v angličtině a pak se účastní všeobecné rvačky. Protože se jednalo o gag, nepostavil jsem se proti této komické spolupráci v létě 1966. Ale když byl o něco později film promítán, byl jsem nemile překvapen, že mé jméno figuruje na plakátech velkými písmeny, přestože jsme se dohodli, že to bude překvapení, neviditelný bonus v oficiální distribuci. Bylo to dokonale groteskní."

Interiér mučírny vznikl v podzemí nepoužívaného starého pavilonu proslulé psychiatrické léčebny v pražských Bohnicích.

Smějící se muž ve scéně z amsterdamského coffee shopu na začátku filmu je režisér Eli Roth.

Scéna, v níž se uprostřed chaosu na palubě snaží Cal (Billy Zane) zastavit Rose (Kate Winslet) a přimět ji, aby se nevydávala hledat Jacka (Leonardo DiCaprio), ale nastoupila s ním do člunu, byla původně napsaná jinak. Rose si měla vytáhnout z vlasů jehlici, píchnout snoubence do ruky, kterou se jí pokoušel zadržet, a pak se ztratit v davu. Při zkoušení scény se ale Winslet najednou zeptala Jamese Camerona: "Proč mu prostě neplivnu do obličeje?" Režisér na to vzpomínal jako na malý zásah tvůrčím bleskem: "Bylo to dokonalé. Kate si v tu chvíli nejspíš ani neuvědomovala, nakolik se to hodí... protože to vlastně odkazovalo na předchozí scénu, v níž Jack učí Rose plivat jako muž. Skvěle se nám tím uzavřel vypravěčský kruh. Kdybych to sám napsal, tak bych se v duchu poplácal po ramenou jak se mi to povedlo. A ona s tím přišla jen tak mimochodem. Takže jsme to natočili. Chudákovi Billymu Zaneovi už to po nějakých padesáti klapkách nepřipadalo jako tak dobrý nápad... ale myslím, že se z toho nakonec vyloupnul moc pěkný moment."

Když James Cameron najal kameramana Adama Greenberga, podívali se spolu na dva kvalitní sci-fi filmy z doby tehdy nedávné, Blade Runnera (1982) a Šíleného Maxe: Bojovníka silnic (1981), načež režisér řekl, že pro vizuální styl svého filmu "bych chtěl tyhle dva dát do mixéru". Greenberg se podivil: "Ale vždyť jsou úplně jiné!" - "Přesně tak!" Vytvoření vizuálního stylu bylo tedy zásadní výzvou. Cameron: "Jak najdete ten průsečík? Jeden film je velmi kinetický, s dynamickými záběry a pohyblivou kamerou, která co chvíli následujě nějaké auto nebo sviští před ním... a zároveň by to mělo mít tu skoro až expresionistickou náladovost: silné stíny, hluboká čerň, ostré hrany... k tomu potřebujete mít okolnosti pevně pod kontrolou. Strávili jsme mnoho času přemýšlením o tom, jak toho dosáhnout." Dlouho tedy jezdili po městě a vybírali lokace podle toho, jaké jim skýtaly možnosti už existujícího osvětlení. Velmi se jim přitom osvědčila především veliká parkoviště a prodejny automobilů, které byly z důvodů bezpečnostních i propagačních vydatně nasvíceny z výšky.

Film byl natočen za 42 dní, ale James Cameron brzy zjistil, že byť má všechno důležité, ještě by k doladění určitých scén potřeboval něco záběrů navíc. Narychlo tedy seskládal miniaturní (konkrétně jen pětičlenný!) štábeček a na týden s ním vyrazil do ulic. Všechny tyto záběry sám nasvítil a osobně stál i za kamerou.

V českém dabingu z roku 2001 (překlad Petr Zenkl, režie Alice Hurychová) se Emil Slovák (Karel Roden) jmenuje Emil Slezák.

Jack Nicholson (George Hansona) už po sedmdesátce vzpomínal, nakolik pro něj tento film byl přelomový: "Promítání Bezstarostné jízdy v Cannes bylo úplně zásadní. V té době už jsem byl u filmu tak deset let a lidi mi říkali, že jsem dobrej. Jenže 'bejt dobrej' a nemít za sebou jediný hit je skoro horší než začínat od píky. Vážně jsem tenkrát uvažoval, že se začnu věnovat režii. Jenže když jsem seděl na té projekci, už jsem věděl o filmovém světě dost na to, aby mi došlo, že se ze mě právě stává hvězda. Pak už jsem v životě nemusel na konkurz."

Režisér Filip Renč před premiérou komentoval drobné záludnosti filmařiny, kterých by si divák pokud možno neměl všimnout: "Teď jsme třeba ve střižně zjistili, že musíme jednu scénu přetočit. Postupně jsme točili v Tatrách dialog mezi Markem Vašutem a Sašou Rašilovem, jenže když byly záběry s Rašilovem hotové, začalo chumelit, a my měli Vašuta natočeného za sluníčka. Nedalo se to použít, tak jsme odvezli Sašu do Špindlu a celou scénu s ním přetočili. Rozhovor mezi dvěma lidmi se tak paradoxně odehrál mezi Tatrami a Krkonošemi."

Režisér Jan Hřebejk si film okamžitě tak oblíbil, že na něj během jednoho týdne šel do kina čtyřikrát.

Morgan Freeman (Eddie) o svém skutečném názoru na box: "Mám ho docela rád... stejně jako mám rád americký fotbal, basketbal, baseball nebo ragby. Rád se dívám na různé sporty v televizi. Na boxerském zápase jsem ale byl jen jednou v životě. Bylo to utkání mezi Lennoxem Lewisem a Mikem Tysonem. Vsadil jsem si a vyhrál tisíc dolarů." Vstoupit do ringu by ho ale - na rozdíl od jeho postavy - nikdy ani nenapadlo: "Kdepak! Nemám rád, když mě někdo mlátí. Nedokážu pochopit, jak vůbec může někdo vstát a pokračovat v zápase poté, co ho protivník dvakrát nebo třikrát trefil do hlavy. Já bych to tedy rozhodně nedokázal. Dejte mi jednu do brady, já sebou praštím a už nevstanu."

Náklady na výrobu byly přibližně 58 milionů amerických dolarů.

Náklady na výrobu byly v přepočtu přibližně 3,8 milionu amerických dolarů.

Náklady na výrobu byly v přepočtu přibližně 6,4 milionu amerických dolarů.

Náklady na výrobu byly v přepočtu přibližně 5,6 milionu amerických dolarů.

Náklady na výrobu byly v přepočtu přibližně 2 miliony amerických dolarů.