Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Animovaný
  • Akční
  • Komedie
  • Drama

Recenze (487)

plakát

GTA 2 – The Movie (1999) 

Grand Theft Auto 2 jsem sice nehrál, nicméně jelikož je hrdinou tohoto krátkometrážního počinu můj oblíbený protagonista ze třetího dílu, tak jsem snímek zkrátka musel zhlédnout. Jedná se o dynamicky natočenou podívanou s pěkným prostředím a sympatickým hrdinou - Scott Maslen zde ztvárnil mlčenlivého Clauda Speeda na výbornou (nechyběl aní zdvižený prostředníček)! PS. Myslel jsem, že se „futuristická" dvojka odehrává po událostech trojky a že je děj zasazen do Liberty City, nicméně povedlo se mi zjistit, že časové zasazení je dosti nejednoznačné a že hra/film odehrává v Anywhere City.

plakát

Andělská tvář (2001) 

I navzdory plytkému a absurdně naivnímu ději mám tento snímek velice rád. Po vizuální stránce zde není co vytknout - film má dobrou kameru, zásluhou čehož skvěle vyniká velkolepá výprava, hezké lokace nebo krásné kostýmy. Dále Andělská tvář disponuje úchvatnou hudbou. Kladně bych ohodnotil také herecké výkony - pro Kuklovou mám jako pro herečku slabost a to, že nehraje zrovna na Oscara mi nevadí (rozhodně není takové poleno jako afektovaná Morávková), dále Filip Blažek (jeho hlas byl nesmírně uklidňující a příjemný) nebo Vašut v roli právníka. Kupodivu mi ani nijak extra nevadil Jirka Pomeje, i když bych uvítal, kdyby jeho role připadla Blažkovi, a ten by ztvárnil dvojroli, jak se původně plánovalo. No, nevadí.

plakát

Tichá noc, krvavá noc (1972) 

Silent Night, Bloody Night je naprosto famózní hororová záležitost, kterou zbožňuji i navzdory jejímu debilně zpracovanému konci. Snímek má uchvatnou atmosféru a dle mého je mnohem lepším vánočním slasherem než profláklejší Černé Vánoce. Po stránce technického zpracování mohu vyzdvihnout skvělou práci s kamerou a naprosto výbornou retrospektivní scénku z druhé poloviny filmu. Herecké výkony pak spolu s dialogy řadím k tomu horšímu, co snímek nabízí - i na poměry blbé vyvražďovačky je zdejší herectví zkrátka mizerné. Proč se postavy chovají tak retardovaně, pochopí divák až ke konci. Dokonalé to sice není, ale díky dějovému zvratu mi snímek utkvěl v paměti a každý rok si jej v období Vánoc pouštím.

plakát

Eliso, vrať se! (2010) (seriál) 

Na prvky thrilleru a krimi je v tomto melodramatu kladen veliký důraz, scenárista a tvůrce Elisy Pablo Illanes se vyhl klasickému telenovelovému patosu v podobě přeslazené romance a charakterově plochých postav, což je dobře. Hrdinové disponují jak kladnými, tak i zápornými vlastnostmi, a např. antagonisté jsou ke svým činům dohnáni vlivem okolností, nikoli proto, že by si scenárista usmyslel, že prostě budou „zlí". Dále bych pochválil překvapivé dějové zvraty (to, že spoiler! Elisa umře a že její „duch" bude prostřednictvím snů odhalovat svým blízkým celou pravdu, bych opravdu nečekal) a absenci vyloženě šťastného finále. Také herci zde odvedli skvělou práci - Sonya Smith byla v roli zoufalé matky uvěřitelná, Jorge Luis Pila coby detektiv nejen sympatický, ale i charismatický a nesmírně sexy, Catherine Siachoque excelovala a Ceciliin pozvolný propad do šílenství ztvárnila na výbornou, nebo tehdy začínající Carmen Aub coby dívka trpící depresemi. Soundtrack je parádní, akorát mně štvalo jeho nadměrné používání v jednotlivých scénách. Vcelku obstojnou atmosféru a koukatelné dramatické dialogy pak trošičku rušily studiové kulisy, popř. neustále se opakující letecké záběry na Los Angeles (v reálu se netočilo tam, ale na Floridě). Krom těchto drobných nedostatků je však Dónde está Elisa velice dobrým počinem (plusem budiž také srozumitelná španělština). 6.9 na IMDB je možná poněkud přehnané hodnocení, stejně tak ale i 25% na této databázi - takových 49% by bylo naprosto objektivní, za mně 70% :) znělka

plakát

Nenávist 2 (2003) 

V porovnání s Ringu sice Ju-On nedisponuje tak sofistikovaným vyprávěním, ale alespoň nenudí. Na tomto díle oceňuji jak nápaditá úmrtí (scénu s parukou mám nejraději), tak i postavy - členové štábu dokumentaristů v čele s Kyoko byli sympatičtí a jejich nevyhnutelný osud mne dokonce mrzel. Snímek má navíc parádní „skličující" atmosféru, což je u hororu veliké plus. Co se mě týče, je tahle japonská kino dvojka mým nejoblíbenějším zářezem v celé sérii. PS. Song hrající během závěrečných titulků byl skvělý :)

plakát

Jmenuji se Khan (2010) 

V úvodních minutách je naznačeno, že máme očekávat i dramatické sekvence. Khanovo dospívání, přesun do Ameriky a následné sbližování se s Mandirou připomíná bezstarostnou rodinnou (a romantickou) komedii a pak v polovině filmu přichází šok - spoiler! - v podobě 11. září a teroristických útoků. Příjemná oddechovka se tak rázem mění v depresivní drama. Byť se tento mix témat může zdát nekonzistentní (a každému nesedne), tak zde překvapivě vše funguje na výbornou a např. taková bolest Mandiry nad ztrátou syna mne dohnala až k slzám. Někdo by mohl namítat, že se film snaží muslimy vykreslovat jen v dobrém světle, ale není tomu tak - na konci hrdinu muslima postřelí (anebo zastřelí?) radikální islamista. Objevují se zde i postavy vyznávající hinduismus a křesťanství - a vykresleni jsou zde také jako dobří lidé. Dlouhé, ale strhující!

plakát

Star Wars: Epizoda II - Klony útočí (2002) 

Coby náctiletého mně tento snímek naprosto okouzlil - navíc se jednalo o mé vůbec první Hvězdné války, a proto jsem schopen mnohé nedostatky odpustit i teď. Rýpnout si (jako každý) samozřejmě musím do poněkud nezvládnuté romance - dialogy mezi Anakinem a Padmé jsou sice horší než v kdejaké telenovele, ale za mě tahle jejich milostná linie funguje stokrát líp než špičkování a jakože „láska" mezi Hanem a Leiou v Empire Strikes Back (klidně mne ukamenujte). Rovněž mne iritovali jediové, jejichž meditování a sezení na prdeli bylo tou hlavní příčinou pádu Republiky :D Pochválit ale mohu sympatické postavy a obsazení, hudbu a vizuální efekty.

plakát

Halloween: H20 (1998) 

Snímek svou hororovou estetikou dosti připomíná první dva Halloweeny, na které ostatně i navazuje (a všechny další díly ignoruje). Krom návratu skvělé Jamie Lee Curtis mne zde potěšilo zejména důstojné rozloučení s postavou zdravotní sestry Marion, dále pak budování atmosféry nebo vraždy, jejichž počet byl sice střídmý, ale rozhodně ne nenápaditý (výtah na jídlo). Premisa ohledně toho, že Laurie je ve skutečnosti Michaelova ztracená sestra sice působí lehoulince debilně (stejně jako ve dvojce) a spíše než v hororu bych ji očekával v nějaké telenovele, ale budiž :) Tempo je svižné a délka optimální. PS. Film jsem poprvé viděl asi v deseti, kdy jsem si ho nahrával na kazetu - během sledování jsem si vzpomněl, že když mi bylo asi pět, tajně jsem přepínal v noci programy a narazil na scénu právě z tohoto filmu. Byla to scéna s bruslí zaraženou v obličeji a mému pětiletému já z toho tehdá bylo docela ouzko :D

plakát

Kazatelova žena (1996) 

Coby malého parchanta mne snímek celkem i bavil, byť jediným důvodem, proč jsem se na něj podíval, byla účast mé milované Whitney Houston. Snímek má své světlé a sympatické momenty, občas je i vtipný (scény s Juliinou matkou) a vánoční atmosféra z něj doslova vyzařuje, ale jinak je to vcelku průměrná a místy až přespříliš depresivní podívaná. Herecké výkony neurazí, ani nenadchnou. Soundtrack je parádní, i když gospel zrovna není mým šálkem kávy.

plakát

Vymítač ďábla 2: Kacíř (1977) 

Znepokojivou atmosféru prvého Exorcisty se zde zopakovat nepodařilo, přesto bych však toto pokračování tak úplně nezatracoval. Dialogy jsou poněkud krkolomné a občas vyznívají naprosto komicky („byla jsem posedlá ďáblem, ale už nejsem"), přesto však film místy působí trochu psychologicky anebo zlověstně a diváka alespoň zajímá, co z toho vlastně vyleze - Heretica bych označil spíše za dobrodružné fantasy s prvky thrilleru, vyloženě „hororová" scéna zde přichází až v závěru. O mnoho zajímavější mi však připadá skutečnost, že úvod je z hlediska vyprávění docela i seriózní a slátanina, ve které nic nedává hlavu ani patu, se z toho stává až v moment první hypnózy (která v ději hraje důležitou roli) - spolu s úplně poslední scénou to ve mně vyvolalo pocit, že se celý příběh mohl odehrávat právě během oné hypnózy (anebo se snažím ospravedlnit to, že je to zkrátka ko*otina). Linda Blair sympatická a Louise Fletcher vynikajicí - kladnou roli jsem ji věřil, těžko uvěřit, že je to ta samá herečka, co v Přeletu nad kukaččím hnízdem ztvárnila sadistickou zdravotní sestru. Technické provedení bombastické, práce s kamerou zrovna tak a speciální efekty byly rovněž na velmi vysoké úrovni - aby taky ne, když měl tenhle horor v době uvedení vyšší rozpočet (14 milionů), než měly první Hvězdné války (ty stály 11 milionů). Důvod, proč mám pro tento film slabost je ten, že jsem jej měl kdysi nahraný na VHS :)