Halloween II

Pro mě osobně výrazně zábavnější než jednička - a proto i lepší. Zatímco skvělí herci, soundtrack i kamera zůstaly, děj je propracovanější a má lepší spád, přibylo mrtvých i krve, dovysvětlily se nějaké věci z jedničky a všechno do sebe náhle lépe zapadá (osobně jsem byl překvapený, jak MOC ten film navazuje na jedničku a odehrává se dokonce ve stejnou noc, což z obou filmů dělá v mých očích neoddělitelnou dvojici, kterou dává smysl zhlédnout jen současně po sobě, má-li dnešní člověk tu možnost - tehdejší diváci si na to museli počkat dlouhé 3 roky). Chápu, že někomu může jednička připadat jaksi čistší a původnější, stejně jako může někomu ve dvojce vadit ta až absurdní nesmrtelnost Michaela Myerse, ale za sebe mám jasno v tom, který film se mi líbil více - zatímco jednička mě zoufale nudila, u dvojky jsem se královsky bavil. (16.10.2018)

Dvojce chybí reálnější prostředí, zatímco v jedničce nadpřirozený Michael Myers rozehrál svou vražednou hru v naprosto přirozeném prostředí malého města, dvojka se smrskla na jednu nemocnici, která je nepřirozeně prázdná,co se pacientů i personálu týče, ale novorozenců je tam dost, asi proto, aby byl Michael strašidelnější...no nic (27.07.2009)

Halloween II je o poznání slabší než báječný první díl. Pokračování vyžadovalo více vražd a tedy více zapomenutelných postav určených výhradně k porážce, což snímku spíše ubírá na atmosféře. Samotná Jamie Lee Curtis, jíž diváci od prvního filmu fandí, má velmi omezenou roli a poloviny děje se prakticky neúčastní. Pokus o vysvětlení motivace vraha se také vcelku míjí účinkem. Je to celé spíše už jen prvoplánové béčko snažící se uzavřít Myerovskou kapitolu, které ovšem není souzeno být jednoznačně uzavřena. (15.10.2011)

Jediné opravdu smysluplné pokračování této série. Vše, co následuje po tomto filmu je buď příšerné (Halloween III) nebo (pod)průměrné (ostatní díly). Ale bohužel i tady, stejně jako u dalších hororových sérií v 80. letech platí, že čím vyšší číslo pokračování, tím horší film. Už i toto pokračování, byť dávám 80 %, nemělo až tak skvělou atmosféru jako první díl ale vzhledem k tomu, že už jsem viděl pár dalších filmů z této série, tak si pořád tohoto pokračování považuju. Jak říkám, další díly této série jsou jen na vlastní nebezpečí. 80 %. (06.07.2013)

V jedenaosmdesátém měl Carpenter plné ruce práce s Útěkem z New Yorku, takže štafetu rozjeté série společně se svým scénářem předal Ricku Rosenthalovi. Ten si sice jako debutant občas musí pomoci inspirací u svého učitele (hra světel a stínů, použití hudby, 1st person view), ale co do napínavosti se s ním může směle měřit. Co na tom, že se zde vtírají nepříjemné myšlenky ohledně příliš prázdné nemocnice či Michaelově výdrži. Koho při postávání u novorozenců či horké koupeli nemrazí, ten je těžkým sucharem. 4 a ½. (29.07.2007)